Angels of death/NÁVRAT/

2.) chata

(Zack)

,,to je debil" Otočil jsem se abych uviděl Ray reakci,i když už dávno vím jaká to bude. Jak jsem tomu začal říkat,mrtvý výraz'. Jenže místo něj jsem spatřil jak Ray unaveně spí opřená o sklo okna.
Povzdechl jsem si,opřel jsem se o okno a začal pomalu taky usínat.

(Rachel)

Vzbudila jsem se už o trochu víc odpočatá. Proč o trochu? Protože mě večer probudil děsivý sen o několika patrovém domě a mých rodičích. Dokonce se mi zdálo že Zack přišel o život.
Protáhla jsem se,podívala se kde jsme,jenže z okna jsem viděla jen pár budov. Náhodou šel kolem průvodčí takže jsem se rozhodla ho zeptat,,promiňte",,dobrý den. Nebo mám spíš říct dobré ráno?" Usmíval se a díval na moje rozcuchané vlasy.,,Eh...pardon",,to se nemusíte omlouvat,po ránu když se vzbudím vypadám dvakrát hůř. Takže,potřebuješ něco mladá slečno?" Přikývla jsem,,nevíte jestli už jsme ve městě Dallas?",,zrovna budeme na zastávce Dallas. Takže si myslím že vystupujete",,Dobře. Děkuji" vzal svou čepici a gentlemansky se uklonil. Vrátila jsem se zpět do kupé,Zack stále spal,proto jsem ho musela vzbudit.
,,Zacku" pokusila jsem se s ním zatřást. Začal své oči otvírat,zmateně se díval okolo jako by tu byl poprvé,,Huh?",,budeme zastavovat. Musíme jít",,to už jsem tady?" Protáhl se a začal zvedat. Jenže v tu chvíli se bouchnul o železné tyče které byli nejspíš pro zavazadla,,shit!" Nadával si a držel u toho za hlavu. Vzala jsem svůj batoh zkontrolovala jestli nám při tom jak jsem spali nikdo neukradnul peníze. Naštěstí byli na svém místě proto jsme mohli vyrazit ven.
Venku bylo opravdu hodně lidí.,,je tu víc lidí než jsem si myslel" Řekl Zack otráveně a dal si kosu na rameno,,dávejte pozor!" Zvolal naštvaný starý muž kterého Zack málem trefil,,se neposerte",,prosím?!",,promiňte. už dá pokoj" Omluvila jsem se za Zacka a šli raději dal,,a to řekl kdo?" Zakroutila jsem nevěřícně hlavou a rozešla se k bráně která vedla do města.

,,asi jsem to nikdy neříkal ale nemusím moc kolektiv" Oznámil mi Zack a sevřel svou kosu ještě víc než předtím,,nemusíme zůstávat ve městě. Byla jsem tu jednou s rodiči,nedaleko máme chatu",,super. To se bude hodit" poprosila jsem Zacka jestli nepočká venku,potřebovala jsem si totiž koupit nějaké vhodné oblečení a když tak i nějaké pro něj aby nemusel vydávat takovou pozornost u lidí tím jak měl na své hnědé mikině červené fleky od krve.,,Venku čekat nebudu. Je tu tolik lidí ze mam chuť všechny zabít takže jdu dovnitř. Třeba tam budou méně lidí" pokrčila jsem rameny a spolu se Zackem jsme vešli do obchodu s oděvem. Vzhledem k tomu že jsem pomalu neznala svou velikost bot tak jsem si musela každou jednotlivou botu vyzkoušet.
,,Hele,mají tu podobnou mikinu co mám já" zaradoval se Zack a ukázal mi ji jako pěti leté dítě.,,pujč" Vzala jsem si mikinu z ramínka a podívala se na ni,stala deset dolarů,alespoň udělám Zackovi radost. Vzala jsem ji a dala do košíku. Mezitím Zack zmizel mezi oblečením. Zkoušela jsem si dal boty,jedny z nich byli hezké a takové obyčejné,rozhodla jsem si je vzít.
,,Zacku" hledala jsem Zacka po celém obchodě,jenže nikde ho nenašla. Asi po deseti minutách hledání Zacka po celém obchodě jsem ho našla jak si prohlíží v nějakém regále kosu.,,Zacku" objevila jsem se za ním nejspíš hodně nenápadně protože se vyděsil tak moc že uskočil,,doprdele!! Ray! Jsi jak duch! Tohle nedělej!",,promiň. Na co to koukáš?", na nic! Jdeme!" Začal mě tahat zpět k našemu nákupu.

Jeli jsme autobusem až k lesu kde je cesta která vede k chatě mých rodičů.,,tss...To děcko na mě pořád čumí. Nejraději bych ho zabil" Podívala jsem se na malé miminko které koukalo na Zacka. Udělala jsem menší úsměv a miminku zamávala,mohlo mu být takový tři nebo dva. Zamávalo mi zpátky a na své tváři se mu obejvil úsměv,mezitím co Zack mu ukázal prostředníček,,Zacku!" Dítě se rozbrečelo. Paní která miminko držela se otočila naším směrem,naštvaně si přeměřila Zacka a dítě si dala na druhý klín.
,,tss" bylo jediné co řekl než se začal dívat z okna. Já si jen povzdechla nad celou touhle situací.

Autobus dojel na zastávku poblíž lesa,vyšli jsme ven vyrazili po cestě která mířila k naší chatce,,Kurva! Prošel jsem pavučinou!!" Zack okolo začal máchat rukama jako by ho právě chtělo píchnout několik včel kterým zničil včelí hnízdo,,to je normální. Jsme v lese",,už těm mě to sere. Jdeme raději dal" šli jsme tedy dal po cestě dokud jsme nedošli k ceduli na které bylo napsáno ,Gardnerovi'. Chata byla dost velká natož že tam žili tři lidi.,,fúha,čekal jsem něco menšího. Možná i špinavějšího" Zack nad velkou chatou začal uznávaně kývat hlavou,,moji rodiče vydělávali opravdu hodně. Takže si to mohli dovolit,ale nikdy mi nic drahého nekoupili. Pokud šlo o peníze tak se zajímali jen o sebe,jediný na co mi kdy šetřili byla střední která byla opravdu drahá" zahrada po které jsem teď se Zackem šla byla téměř zarostlá,keře byli tak velké že začínali obepínat chatu. Všechno tu vypadalo téměř bez života.
Otevřela jsem dveře do chaty,na chodbě to vypadalo stejně jako když jsem tu byla naposledy,boty které jsem si tu nechávala jako malá byli na stejném místě v botníku. Věšák na kterém byla tátova čepice do dílny za chatou byla také na svém původním místě.
V obýváku byl krb ve kterém bylo spálené černé dřevo,hnědý gauč který byl trochu rozkousaný od myší které jsem tu jako malá ráda honila když jsem jednu náhodou uviděla. Dřevěn stůl před gaučem na kterém jsme s tátou rádi jedli ostružiny z lesa a jahody.
Vycházela jsem po dřevěných schodech který pořádně vrzaly. Držela jsem se zábradlí které už také nebylo tak pevné jako dřív. Vešla jsem do ložnice rodičů,bílá ustlaná peřina která vypadala téměř nedotčeně od naší poslední návštěvy byla pořád čistá.
Zavřela jsem dveře a šla dal po chodbě,tentokrát jsem vcházela do mého pokoje. Je to takový malý obyčejný pokoj,nebyl nijak barevný,deky bylo stejně bílé a stejně nadýchané jako rodičů. V tomto pokoji jsme vlastně strávila mi minimem,vždycky jsem byla buď s tátou venku nebo s mamkou v kuchyni. Nebo jsem chodila sama ven a lezla po stromech
,,Hej! Ray! Co tam děláš takovou dobu?!" Zeptal se mě Zack otráveně ze zdola. Asi jsem nad tím vším přemýšlela a vzpomínala tak dlouho že jsem si neuvědomila jak dlouho tu vlastně jsem. Slezla jsem schody zpět do přízemí,,promiň. Zamyslela jsem se",,to mi je praktiky fuk. Co budeme teď dělat? Však víš že můj mozek není dvakrát chytrý",,můžeme zůstat tady a trochu to tu upravit. Jestli chceš tak můžeš někdy jet i do města aby jsi si tam nějakou chvíli užil"
Zack zčervenal? Nebo se mi to jen zdá,,užil? C-co tím jako myslíš?",,zabil nějaké lidi" Najednou červeň zmizela,řekla jsem snad něco špatně?,,bože. Příště mluv jasněji. Do toho města stejně musíme takže...",,takže? Budeme nejprve upravovat? Nebo chceš jet do města?",,já pojedu,ty zůstaneš tady",,jsi si jistý že tam chceš sám? Mohl by jsi se ztratit",,tss,prosím tě" je mi jasné že to je jeho poslední slovo,proto jsem mu dala deset dolarů a nechala ho ať odejde na autobus a odjede do města. Samozřejmě že jsem ho pustila až večer,nemyslím si že vražda za bílého dne by byla nejlepší nápad.
Mezitím co byli Zack pryč jsem udělala nějaké jídlo,naštěstí jsem se od mamky naučila nějaké recepty,dokonce jsem sehnala nějakou kuchařku.
Udělala jsem lehkou polévku,neměla jsem hlad tak jsem ji nechala na plotně a začala topit v krbu protože začínala být zima. Vytopila jsem celé první patro a ještě druhé.
Byla jsem nahoře v moji posteli a začínala usínat,jenže jsem uslyšela ze zdola dveře takže to musel být Zack. Nikdo jiný o této chatě neví. Vyskočila jsem z peřiny a běžela dolů abych mu mohla nalít moji polévku do talíře. Jenže místo něj jsem našla někoho jiného,podivného pána v kočičí masce jak chodí po obýváku a zřejmě někoho hledá.
Nestihla jsem se schovat takže mě spatřil a běžel ke mě,chtěla jsem utéct dveřmi ale ten pán byl moc rychlý takže jsem to nestihla. Vzal mě za límec a rukou mě na krku nějak uspal. Jediné co si pamatuji když jsem ještě vnímala bylo jak mě do něčeho dává. Potom už jen černo černá tma.

Vítejte u další kapitoly :) doufám že se líbila❤