Angels of death/NÁVRAT/

24.)hádka

ne!

,,Zacku!!"

Vyběhla jsem z kanceláře abych ho mohla jít varovat.,,Zacku!" Volala jsem jeho jméno v chodbě po které jsem běžela. Neznámý muž si mě všimnul,musela jsem nějak Zacka varovat,jenže neznámý muž začal utíkat.,,Zacku! Chyť ho!" Křičela jsem na něj,všimnul si běžícího neznámého muže a začal ho stejně jako já nahánět.
Zack šel cestou kterou šel on, a já mezitím šla druhou stranou aby byl obklíčený.
Naštěstí nevypadal moc chytře a ani tak nečinil,k tomu aby někoho zabil by si měl alespoň zkontrolovat kamery.
Předtím než stihl zatočit jsem mu do cesty vtrhla já,Zack byl za ním takže byl bez jakékoliv cesty k úniku.,,co teď se mnou uděláte? Zabijete mě?",,to nebude třeba. Můžeš nám být dost užitečný. Ale nejdřív"
Bokem dlaně jsem mu silou bouchla do strany pravého krku. Byl dost pomalý takže jsem se nemusela bát že ho netrefím.
,,kde jsi se to naučila?" Zeptal se mě Zack překvapeně,,u lehkovážných. Ale teď je to jedno. Musíme ho zavřít",,jenže tady není kloboučník,a on má všechny klíče od všeho. Takže si myslím že to bude marné"
Nesouhlasil Zack dívající se na v bezvědomí ležícího neznámého chlapa.
,,ale něco s ním udělat musíme. Nevypadá na to že by byl nějak chytrý...ale pořád se mu nedá věřit. Navíc,dneska je ten boj,takže ho musíme někam dát"
,,kam ho chceš jako dát? Do větrací šachty? Jsem si jistý že by se mu tam líbilo. A taky by si to zasloužil",,myslím že to nevyjde. Mohl by se někam odplazit. Sice je hloupý podle toho jak jedná ale má docela fyzičku"
,,všechno musíš pokazit..."
,,máš klíče od našeho pokoje?" Zeptala jsem se Zacka,,jo...proč?",,mohli bychom ho zavřít-",,ani náhodou! Nad tím ani neuvažuj!",,Zacku. Potřebujeme ho někam dát",, náš pokoj raději vynech. Může utéct oknem,on si nějakou cestu najde"
,,od okna máš klíče také, navíc,po tom co jsem mu dala tenhle chmat tak bude v bezvědomí asi pět hodin",,jenže bůh ví jak dlouho bude trvat ten boj. Nebo by jsi mu dala několik těch chmatů najednou!"
,,to nebude fungovat. Pokud mu ho dám jednou tak mu další budu moct dát až po probuzení",,pak tady budeš muset zůstat"
,, nemůžu. Musím zabít jejich velitele"
,,cože!? Sama!? Tak tohle jsi ty a kloboučník měli v plánu když jste se bavili v prvním boji! Proto jsi chtěla abych tě kryl!" Začal být dost naštvaný,jenže teď není vhodná chvíle a jemu to zrovna teď nedochází pod vůlí jeho vzteku.
,,Zacku! Teď není čas se hádat! Všechno ti vysvětlím až se postaráme o tohohle chlapa a dokončíme boj! Dole čekají spoustu lidí kteří jsou ochotni obětovat životy!"
,,mě je jedno jestli o ty svoje životy přijdou! Nikdy jsem se nestaral o životy ostatních a budu v tom klidně pokračovat!"
,,Zacku!!" Mezi námi zavládlo ticho. ,,jestli mi nechceš pomoct tak to nevadí. Po starej se alespoň o ty lidi dole,dokud nepřijde Bill tak musí být všechno připravené" Vzala jsem toho muže pod pažemi a vlekla ho do našeho pokoje,,Zacku,hoď mi prosím ty klíče" bez odpovědi mi je hodil. Chytila jsem je a po chodbě jsem spolu s mužem mířila do mého a Zackova pokoje.
Muže jsem položila na moji postel a zamkla jsem jak okno tak i dveře. Z pokoje jsem samozřejmě vyšla.
Při mém naprostém soustředění na neznámého muže jsem si nevšimla že vedle mě stojí Zack. Opravdu jsem se lekla když jsem vedle sebe někoho spatřila.
,,Zacku...vylekal jsi mě..." chytila jsem se u toho za srdce. Zack nic neříkal,svůj zrak měl upřený na dveře k našemu pokoji ve kterém momentálně ležel na posteli pro všechny neznámý muž.,,Zacku?..." měla bych se mu omluvit za můj zvýšený hlas která jsem na NĚJ zvýšila. ,,omlou-",,neomlouvej se" huh? Zmateně a překvapeně jsem se na něj podívala,skutečně jsem nechápala proč ode mě nechce omluvu. Já jsem byla ta která na něj křičela bez důvodu.
,,proč?",,protože teď není čas na hádání" tentokrát se otočil na mě a díval se mi do očí. To myslel vážně? Tohle jsem mu řekla před asi deseti minutami!
,,huh?",,ne"huh-kuj" na mě! Raději se postarej o ty lidi dole! Nechtějí mě vůbec poslouchat!" Tenkrát jako v budově mě začal tahat za vlasy a kroutit s hlavou ze strany na stranu. Povzdechla jsem si.
Měl pravdu,dokud nepřijde Bill tak bychom se měli připravit a zachovat klid.
Sešli jsme oba schody,byl tady větší chaos než když jsem sem přišla poprvé.
,,sakra..." zanadávala jsem si a praštila se do čela.,,hej,neztrácej naději. Musíme najít toho kloboučníka" Zack mě poplácal po zádech,,rozdělíme se. Ty prohledej pravou stranu budovy a já levou. Když tak, tak se zkus někoho zeptat jestli ho neviděli. Sejdeme se tady u schodů"
,,fajn" rozdělili jsme se každý na opačnou stranu.

Prohledala jsem každý kout levé strany budovy jenže po Billovi se slehla zem.
Mám to! Ordinace Izzy! Možná že s ní něco řeší ohledně boje!,,prosím Bille buď tam..."
Vyběhla jsem ke schodům které vedli do podzemí,v něm se nacházela ordinace Izzy.
Zaťukala jsem,ale nikdo neotvíral. Možná že mě neslyší? ,,doktorko Izzy!!" Zavolala jsem.
Po chvíli se dveře začali otvírat.
,,Rachel?",,promiňte že vás ruším. Ale nevíte kde je Bill???",,ne. Proč? Není snad s vámi a nepřipravuje se na boj?",,ne. Nikde ho nemůžeme najít",,to je špatné...zkoušela jsi jeho kancelář?",,ano. Zack teď hledá na druhé straně budovy,rozdělili jsme se a nahoře je obrovský zmatek..." dala si palec s ukazováčkem na bradu a začala přemýšlet
,,zkusím to nahoře nějak zklidnit. Mě znají, budou mě poslouchat",,děkuju Izzy" společně jsme vyběhli po schodech zpět nahoru do přízemí. Všichni kolem pobíhali jako splašení,,už vím o čem jsi mluvila. Ten Bill dostane až se vrátí!" Izzy si vzala židli která byla u stolu v jedné z místností která byla vedle schodiště,,poslouchejte mě!" Všichni rázem přestali dělat svou práci a obrátili se na Izzy stojící na židli,,můžete mi říct co se tady děje!? Kde je bill!?"
,,nevíme. Pouze nám před tím než někam zmizel řekl,abychom se pořádně připravili, a že boj má zahájit a řídit Rachel" Odpověděl Izzy jeden z několika lidí.
,,proč mi to nikdo neřekl?" Zeptala jsem se oného kluka,,myslel jsem že už to víš" pokrčil ledabyle rameny jako by to nic nebylo.
,,skvělé. Takže Rachel už by jsi s nima měla jít",,chápu. Pojďme teda!" Všichni začali jásat a tlačit se ke dveřím. Zack zrovna přiběhl,,takže? Našla jsi ho?",,ne. A zjistila jsem že řídím celý boj"
,,co!?"

Vítejte u další kapitoly!
Na chvíli jsem si dala pauzu ale teď už psát zase budu! Doufám že se vám kapitola líbila a nezapomeňte na hvězdičku a nějaký hezký komentář abych věděla že se vám příběh líbí a já mohla pokračovat s nadšením a motivací ❤💟💟