Angels of death/NÁVRAT/

4.) Informace a ukázka pokoje

(Rachel)

Bylo to snad poprvé co jsem si dokázala hrát s dětmi v podobném věku jako jsem já. Byl to divný pocit,byla jsem šťastná? To jsem nevěděla. Pamatuji si pocit štěstí? To je také otázka.
Dokázala jsem se malinko usmát,ale to se stalo asi jenom dvakrát. Klečela jsem na koberci společně s malými dívkami a hrály nějakou hru která se jmenovala člověče nezlob se,nebo alespoň myslím že se tak jmenovala.
Překvapilo mě když jsem zahlédla stát Zacka ve dveřích dívajícího se na mě. Omluvila jsem se a šla za nim,nejspíš už se rozhodnul,přeci jen,všechno tohle záleží jen na jeho rozhodnutí,já nejsem plnoletá abych o tomhle mohla rozhodovat.
,,Zacku. Rozhodl ses?",,Eh...Jo. Ale nikde nemůžu najít toho týpka v čepici. Nevíš kam šel?",,nevím. Přivedl mě sem a odešel. Ale nezmínil se o tom kam",,super. Teď tady toho krypla budu muset hledat. No jsem celej nažhavenej",,pomůžu ti ho najít. Můžeme se zeptat ostatních kdo tu jsou. Jsou tu jistě déle takže budou vědět kde normálně tráví čas",,Eh,když myslíš" začali jsme hledat Billa,ptali jsme se lidí okolo jenže nám pokaždé odpověděli že nevědí kde je.

Všech už jsme se zeptali,teď jsme seděli v nějakého společenské místnosti a snažili se vymyslet kde by Bill mohl být.
,,idiot. Krypl. Hajzl-" a tak dál nadával Zack pořád dokola,přešlapoval u toho z místa na místo a držel se u toho rukama za zády. Svou kosu měl opřenou o křeslo ve kterém jsem seděla.
Po nějaké chvíli se dveře od místnosti otevřeli a v nich Bill,,Ahoj Rachel a pane Zacku. Myslel jsem že jste pořád v komunikační a herní místnosti",,už jsme odtamtud dávno pryč. Už jsem se rozhodnul. Mimochodem...Příště alespoň oznamte kurva kam jdete!!",,nikomu nikdy nezděluji kam mám namířeno. Tyhle informace jsou zde osobní takže se můžou říct jen z vůle daného člověka. Ale to odbíháme od tématu,jak jste se tedy rozhodl?" Zack se podíval na mě,hlavou jsem ho pobídla ať pokračuje,povzdychl si,,Eh...souhlasím s tím",,dobrá tedy. Dostanete uniformy. Tedy,jen vy Zacku,vy mladá Rachel zůstanete tady. Do akce bude chodit pouze Zack,jste moc mladá na něco takového jako je zabíjení lidí" v hlavě mi proběhlo jak jsem zabila svého otce, Cathy a několik zpitvačených lidí. Nedokázala jsem k tomu nic říct proto jsem jen přikývla.
,,jsem rád že jste s tím souhlasil. Díky naší agentuře,můžeme všechny vaše minule činy smazat. Vím že jste byl odsouzen na smrt a utekl jste nakonec. Celá vaše minulost bude smazaná,jen když nám pomůžete s porážkou lehkovážných"
,,tyhle řečičky si můžete strčit někam. Řekl jsem že souhlasím ne že vás tady budu muset půl hodiny poslouchat. Kde je ta stupidní uniforma?",,tedy...pane Zacku...s vámi bude teda práce..."

(Zack)

Dali mi nějakou tmavě hnědou uniformu s nějakým nápisem na ni. Sakra! Oni nevědí že neumím číst...,,neboj se Zacku,víme že neumíš číst. Na uniformě je napsáno ,liga'. To je náš tým který se tak jmenuje",,téda... horší jste vymyslet nemohli?",,vzhledem k tomu že jsme neměli moc nápadů a většina se přikláněla k názoru že název skupiny není důležitý. Pak jsme se rozhodli pro obyčejnou ligu",,asi...fajn?",,ukážu vám váš pokoj. Jelikož jsou menší pokoje už zabrané budeme vás muset přesunout do sekce pro starší. Pokoj budete muset mít spojený. Ale hádám že vám to nevadí,jste nejspíš dobří přátelé když cestujete společně" huh?! Já ani nevím co to slovo kamarád znamená natož abych mohl být něčí kamarád. Ani nevím jak to teď je mezi mnou a Ray,chce abych ji zabil,co mám dělat když pomalu ani nedokážu být bez její přítomnosti. Eh! Co to tady doprdele melu!! Vzpamatuj se Zacku!,,Eh."Byla moje jediná odpověď.
,,vy snad nejste přátelé?",,jak to mám vědět? Sotva vím co to to zkurvený slovo znamená. Ukaž nám ten debilní pokoj"

(Rachel)

na Billově tváři byl neutrální výraz,připomínal mi výraz kněze v několika patrovém domě. Nevypadal nijak nebezpečné vzhledem ale obličejem dokázal zabíjet. Začínala jsem přemýšlet jestli nemá něco za lubem.
,,dobrá tedy. Pojďte za mnou" šli jsme tedy za Billem do druhého patra kde se nacházela dlouhá chodba a po jejích stranách dveře s čísly. Došli jsme až k pokoji 31,,tohle je váš pokoj,pokud budete něco potřebovat,jsem buď někde dole nebo v akci. Pokud tady nebudu obraťte se na někoho z pracovníků. Doufám že se vám u nás bude líbit" s úsměvem odešel a zavřel za námi dveře. Pokoj byl obyčejný,dvě bílé postele na každé straně pokoje,vedle každé postele byl malý noční stolek s lampičkou. Každý měl vlastní skříň,otevřela jsem jednu z nich a podívala se dovnitř. Byla tam bílá košile na spaní,nějaké noční papuče a ručníky. Oblečení tu nebylo,hádám že si ho budeme muset koupit sami. Počkat. Peníze. Vždyť pořád mám ten batoh s penězi v chatě!!,,Zacku,musím se jít na něco zeptat Billa",,proč mi to kurva oznamuješ?" Neřešila jsem to a vyšla z pokoje. Běžela jsem ze schodů a snažila se u toho najít Billa. Běhala jsem po celém dolním patře ale nikde jsem ho nemohla najít,když v tom mě někdo chytil za rameno tak nenápadně až jsem vyjekla,pár lidí se za mnou otočilo,chytila jsem se za pusu abych ne vykřikla ještě hlasitěji,,Rachel? Hledáš někoho?" Zeptal se mě až moc povědomí hlas. Ne...To nemohl být.... pomalu jsem se otočila na osobu o které jsem doufala že to nebyla ona. Možná jsem byla jen unavená. Možná že jsem měla halucinace.

Ne...

tohle muselo být skutečné...

Neexistuje to že by tenhle člověk nemohl být nereálný.

Za sebou jsem spatřila...

Pokuste se uhádnout koho Rachel spatřila.

Dneska je to trochu kratší,ale příště už to bude zajímavější,to mi věřte ;)🌷