Angels of death/NÁVRAT/

30.) Pět kolegů a jedna píšťalka

Uběhl zhruba týden a já se plně zotavila.
Mezitím co Zack chodil do práce v šest ráno a vracel se v deset večer,tak jsem mezitím uklízela byt a připravovala večeři.
Dokonce jsem k němu chodila i do práce abych mu přinesla oběd.
Mnohokrát se vracel domů vyčerpaný a hned si šel lehnout a spát,většinou ani večeři kterou mu udělám nejí jak moc je vyčerpaný.
Nakonec jsem se na začátku nového týdne rozhodla že zavolám oné paní která mi nabídla práci u ní ve firmě.
,,Dobrý den,u telefonu Rachel Gardner. Chtěla jsem se zeptat jestli je u vás místo šetce ještě volné..."
,,Dobrý den,ano. Jsem ráda že mi voláte, místo pořád není obsazené. Máte o něj zájem?"
,,Ano. Ráda bych se o něj ucházela"
,, Skvělé! S papíry si zatím nedělejte hlavu,o ty se postaráme až si naši práci vyzkoušíte a uvidíte jak s ní jste spokojená. Dám vám adresu naší firmy"
,,Dobře. Děkuji"

Po získání adresy a řešení všeho ostatního jsme nakonec ukončili hovor.
Na zkoušku bych měla přijít v pondělí,ale musím počkat na Zacka a všechno mu oznámit. Dneska bude nejspíš unavený, proto jsem se rozhodla mu o tom říct až zítra kdy bude mít volno.

Večer jsem usla celkem brzy,nestihla jsem ani Zacka,jen doufám že si jídlo které jsem mu udělala ohřál.
Jistě už muselo být při jeho příchodu studené.
Brzy ráno jsem se vzbudila ve své posteli, protáhla jsem se a rozespale si promnula oči. Dnes Zackovi musím oznámit novinu o mé práci. Jsem zvědavá jak zareaguje.
Vešla jsem do jeho pokoje. Ležel rozválený na na posteli s dekou podivně rozházenou, levou nohu a levou ruku měl mimo postel mezitím co pravou nohu měl na posteli a to samé s pravou rukou.
Jistě musel být zase vyčerpaný.
S menším úsměvem jsem mu do jeho pokoje zavřela a vydala se rovnou do kuchyně abych mu připravila snídani.
Na stole ležel talíř s jídlem který jsem mu připravila včera večer. Takže ho nakonec snědl...to jsem ráda,poslední dny jsem ho jíst moc neviděla.
Rozhodla jsem se mu udělat jeho oblíbené jídlo ke snídani. Palačinky.

Zack přišel dolů kolem deváté s rozcuchanými vlasy,pytlemi pod očima a bez trička.
Na sobě neměl ani obvazy. Už jsem si zvykla že někdy doma nenosí obvazy,jsem vlastně i ráda. Jeho pleť mi nevadí a jsem ráda když jemu nevadí přede mnou ukazovat jeho popálenou tvář a pokožku.
,,Dobré ráno Zacku,jak jsi se vyspal?"
Podíval se na mě s unavenýma očima.
,,Vážně až tak špatně? Co se stalo? Něco v práci?"
Posadil se ke stolu s já před něj položila palačinky,,jedna týpka na mě pořád leze, ptá se mě jestli nemám přítelkyni a jestli nechci jít na večeři do nějaké restaurace nebo co. Víš co jsem ji na to řekl??"
Zeptal se mě a s úsměvem se na mě podíval jako malý desetiletý chlapec. Lehce jsem se usmála,,to nevím. Co"
,,Poslal jsem ji rovnou do prdele"
Heh...něco takového jsem očekávala.
,,Ale jistě máš v práci i něco pozitivního. tvoji kolegové nejsou tak špatní ne?"
Přisedla jsem si k němu naproti a spojila si dlaně k sobě a lokty se opřela o stůl.
,,No...nabídli mi jestli nechci zajít s nimi na fotbal nebo tak něco..."
,,To je skvělé! Jistě se s tebou chtějí seznámit",,jenže moje zabijácké smysly pořád mám. Co když mě nějak naštvou a já je budu chtít zabít? Potom se naše budoucnost rozpadne jako pyramida z karet"
Vzal si vidličku a nůž a začal jíst své palačinky.
Zamyslela jsem se nad tím jak bych mu mohla pomoci.
,,A co třeba vyzkoušet nějaký trénink?"
,,Huh? Jaký trénink?"
,,Myslím tím že bych tě zkusila nějak vyprovokovat a pokusíme se aby jsi svou agresivní stránku tolik neukazoval"
,,Jenže potíž je v tom že já už jsem na tvou přítomnost zvyklý. U jiných lidí to bude jiný. Co třeba vzít nějakého mého kolegu sem a vyzkoušet to na něm?"
,,No... Tvý kolegové by měli vědět že jsi...no...byl? Sériový vrah ne?"
,,Asi jo. Co s tím?"
,,Měli by to chápat. Pokud znají důvod tvého vraždění jistě by ti s tím pomohli.
Jenže...ne každý to pochopí že."
,,To je ten problém"
Zack musí být opravdu potíže...možná že by pomohlo kdyby si nějaké své kolegy pozval nejdříve domů.
,,Co kdyby jsi je pozval? Lépe by jsi je poznal a zkusil se s nima seznámit. Jistě by ti to pak při tom fotbalu nedělalo takové potíže. A mohli by ti vysvětlit i pravdila té hry a podobně"
,,Jo...to by asi nedělalo takový problém"
Lehce jsem se usmála. Za celý ten rozhovor Zack stihl palačinky sníst,takže jsem vzala od něj prázdný talíř a rovnou mu nandala další várku.