Angels of death/NÁVRAT/

25.)výhružka

,,skvělé. Takže Rachel už by jsi s nima měla jít",,chápu. Pojďme teda!" Všichni začali jásat a tlačit se ke dveřím. Zack zrovna přiběhl,,takže? Našla jsi ho?",,ne. A zjistila jsem že řídím celý boj"
,,co!?"

,,Nechceš mi říct že budeš řídit celou tuhle sebranku! Že ne?!" Zack byl najednou rozčilený. Nechápala jsem proč,je to něco špatného?,,proč? Je s tím problém?"
,, Samozřejmě že je! Na devadesát procent je jasné že v tom debilním boji chcípneš! Pokud se tak stane co se stane s naším slíben huh!? Už jsi snad na něj dočista zapomněla?!" Už chápu proč je naštvaný. Má strach o náš slib. Mám o něj také velký strach to ano. Ale poslední dny se zaměřuji spíš na životy lidí kteří ho tolik riskují. Co se se mnou děje?,,chápu. Pokud to tak cítíš tak můžeš boj vézt ty,,HUUUH!??!",,nemusím boj vézt nutně já,můžeš i ty. Mezitím co ty a ostatní budete bojovat já se pokusím svrhnout jejich velitele"přiblížil se ke mě dvoumi velkými kroky. Podíval se mi zhluboka do mých nebesky modrých očí.,,A co když při tom umřeš?" Zeptal se mě téměř neslyšně.
,,Už mám plán. Nemusíš se ničeho bát. Vše dopadne dobře" pravda je taková,že jsem mu nemohla momentálně říct nic jiného než lež. Kdybych mu řekla pravdu o tom že ani nevím co vlastně dělám,jistě by mě tam nenechal jít.
,,Fajn. Ale k jeho porážce máš jenom dvě hodiny,pak tam přijdu a ujistím se že nejsi mrtvá. Varuju tě,jestli mrtvá budeš. Tak tě zabiju podruhé" sice ta slova řekl naštvaně a chladně. Ale i přes jeho obvazy jsem dokázala vidět jak se lehce červená.
,,Neboj Zacku,pokud jsme na to my dva tak nic takového nehrozí"
Jeho pohled se rázem z naštvaného stal překvapený.
Nastavila jsem před sebe směrem k němu pěst,,Co říkáš na staré dobré dobrodružství?" Vypadal zmateně. Nejspíš něco takového nečekal. Vlastně se mu ani nedivím,od té doby co jsme se odloučili od sebe jsme se každý začal chovat trochu jinak. Zack se stal mnohem víc upřímnější ale zároveň i milejší. A já jsem jsem se začala víc starat o ostatní než o své vlastní štěstí.
Zack vypadal překvapeně,možná že jsem to dělat neměla? Raději jsem pěst vrátila. Nechtěla jsem aby si myslel něco špatného.
,,Měli bychom jít. Všichni na nás čekají" rozhodla jsem a vydala se k východu. Mezitím co Zack tam ještě chvíli zmateně stál.

Na bojišti jsme byli dvě skupiny rozdílných ale přesto stejných lidí. Jejich velitel se na nás díval velice podezíravě,někoho hledal. Projížděl očima lidi jako by čekal že se z někoho z nich stane drak.
,,Koukám že mezi sebou nemáte Billa. Kam pak jste ho zavřeli? Nebo se snad zavřel sám?" Zeptal se nás velitel. Někteří vrčeli, někteří si připravovali své zbraně jako by jejich velitele měli právě teď zastřelit.
,,Není tu z jistého důvodu." Odpověděla jsem mu a stoupla si do čela armády.
,,Huh? Takže už jsi si hádám na všechno vzpomněla",,huh?",,právě to jsem potřeboval" co tím myslel?,,co tím chceš říct? Neodbočuj od tématu",,no. Myslím že na tohle budeme mít čas potom" luskl prsty a jeho armáda se jako blesk rozběhli směrem na nás. ,,Na ně!!!" Zvolala jsem. Všichni se rozběhli naproti pravděpodobné smrti. Já si vyhlédávala hlavně velitele který někam zmizel,při tom rozruchu jsem si ani nevšimla že vedle mě běžel Zack,Eddie a Cathy.
,,Nezapomeň na nás!" Zvolala radostně jako vždy Eddie,,Eddie...co tu děláte" zeptala jsem se nechápavě. Měla jsem vzato že oni zrovna budou v boji.
,,Nenecháme tě proti tomu staroušovi bojovat samotnou! Jsme v tom společně!"
Odpověděl mi Eddie a radostně poskočil.
,,Vážně? Nechcete raději pomáhat v boji... Tam budete důležitější",,pokud zabijeme velitele tak se všichni stáhnou. Takže bude méně mrtvých. Myslela jsem že jsi chytřejší" Cathy si založila ruce na prsou a zrak ode mě odvrátila.,,chápu. Pak ho budeme muset nejprve najít" od boje jsme se trochu vzdálili,,kde ho máme najít?" Zeptal se mě Zack,,nevím. Mezi těmi lidmi jsem ho neviděla,mohl utéct kamkoliv" odpověděla jsem a ukazováčkem a palcem jsem si chytla bradu.
,,Co kdybychom se rozdělili?" Navrhl Eddie.
,,A když ho jeden najde? Co pak?" Zeptala jsem se při pohledu na Eddieho zamýšleně.
,,Jen navrhuju." Odpověděl ledabyle.
,,Jistě šel někam kam by nás nenapadlo jít. Co třeba do té jejich budovy či co?" Napadlo Cathy. ,,Můžeme to zkusit" souhlasila jsem. ,,Hele lidi počkejte na mě!" Volal někdo v bojišti směrem k nám. Nezní to jako Jacob?,,Jacobe??? Co tady děláš?? Nemáš být náhodou zavřený???" Zeptala jsem se ho překvapeně ,,Bill mě pustil" Bill...to znamená že už tu věc má zařízenou. Nebo alespoň to co chystal,něco chystat musel jen tak by z boje neodešel.
,,Dobře. Jacobe. Budeš teď vézt boj",,co??"
,,Prosím. Jsi vážně dobrý v boji. Jistě to zvládneš,navíc není tady nikdo jiný kdo by se toho ujmul dobrovolně nebo měl tolik zkušeností jako ty nebo já s lehkovážnými"
Začal přikyvovat.
,,Tak jo",,děkuji Jacobe. Jdeme",,kam jdete?",,jdeme zabít velitele "Jacob mě chytil za rameny a věnoval mi svůj nejupřímnější úsměv.,,konečně" Jacob se s úsměvem otočil a vyrazil s hlasitým křikem do boje mezitím co my jsme se rozběhli do budovy lehkovážných.
U vchody kupodivu nikdo nestál,možná že ví že přijdeme a připravuje se na nás.
,,Dávejte pozor. Může o nás vědět a nastražit nějaké pasti. Nesmíme se do žádné z nich nechat chytit" před vchodem jsem raději zkontrolovala jestli není nastražená nějaká past. Po zkontrolování jsem usoudila že je vchod čistý.
Zbytek cesty jsme však už běžet nemohli,museli jsme si ze všeho nejvíc dávat pozor na pasti.
,,Co budeme vlastně dělat až ho najdeme?"
Zeptal se Eddie a koukal se při tom okolo sebe,,už jsem říkala že ho zabijeme",,jasně. To mi taky došlo ale jak",,Ray říkala že má plán. Takže si myslím že se nemáme čeho bát" odpověděl místo mě Zack. Při jeho odpovědi jsem se lehce otřásla. Lhala jsem mu,slíbila jsem mu že už mu nikdy neřeknu žádnou lež. Jenže tohle je vážná situace a já myslela že půjdu sama. Budu muset něco rychle vymyslet.
,,Jo..." Nakonec jsem Zackovu odpověď odkývla. Nic jiného jsem dělat nemohla.
,,Kde má vlastně tu jeho zasedací místnost nebo co?" Zeptala se cathy podrážděně a prohlížela si u toho dveře před kterýma jsme právě stáli,,tady" dveře jsem otevřela.
Před námi byla velká místnost která vypadala trochu jako soudní síň.
,,Tady jsi byla celé čtyři roky? Je to tu děsivé..." Zeptal se mě Eddie šokovaně při pohledu na velkou místnost.,,většinu času jsem strávila v pokoji a trénováním. Tady jsem byla jen když jsme měli poradu. Ale máš pravdu...je to tady děsivé když nad tím teď přemýšlím" zastavili jsme uprostřed místnosti,odněkud se najednou začala linout nějaká hudba a potlesk lidí.
,,Sakra...už vím jak jste se cítili na mém podlaží" přiznala Cathy a narovnala si svou náhradní pravou ruku.
,,Jo. Cítili jsme se jako debilní krysy" souhlasil Zack a připravil si svou kosu. Eddie si připravil svou lopatu,nevím proč si nevzal normální zbraň ale hádám že mezi námi čtyřmi mám normální zbraň jen já a Cathy,což je pistol s dva meče které mám já.
,,Vítejte! Čekal jsem vás!" Svraštila jsem obočí a podívala se na jejich velitele dost naštvaně. Sestoupil pár schodů. Tím se ocitnul pár metrů před námi.
,,Nekoukej se na mě tak Rachel. Ty jsi byla ta která se nechala obětovat pro nic"
,,Hele! Takhle o Rachel nemluv! Ona se neobětovala pro nic ale pro nás! A-"
Zastavila jsem Eddieho v půlce jeho proslovu,,to je v pořádku Eddie. Já to vyřeším." Nakonec se více méně uklidnil a nechal mi slovo.,,Eddie má pravdu. Neobětovala jsem se pro nic. Mezitím co jsem byla zde bez paměti kterou jste mi vymazali,tak jsem se naučila bojovné sestavy a naučila jsem se s mečem. Naučila jsem se toho tolik že vím co tvoji vojáci umí a co ne. Vím co na ně použít a co ne"
,,Ty možná ano. Ale co ostatní?"
,,Půjdu z nich jsem naučila co znám. Ti to zase naučili ty ostatní. Myslím si že devadesát procent z nich ví jak všechny zabít" najednou ve tváři zbledl. Nejspíš něco takového nečekal.
,,Nějak jsi nám zbělal. Vypil si snad bílou barvu běloušku?" Zackovi prostě nemohli uniknout nějaké pichlavé poznámky na jeho osobu. Z bílé se najednou stala červená.,,sakra. Kde jsi vzal červenou?"
,,Hádám že jste tady aby jste mě zabili. Že?"
To mu muselo dojít. Čekala jsem to.
Neodpovídala jsem,nikdo neodpovídal. Je to zřejmé tak moc že by to došlo i Zackovi.
Promiň Zacku.
,,Pokud po tom tak toužíte. Tak to udělejte"
V tom bude háček. Něco je v nepořádku.
Nenechal by se jen tak zabít. To by nebyl on. Za ten čas co jsem tady byla jsem dokázal zjistit jak se chová v různých situacích. Tohle by jen tak neudělal.
,,Čekal jsem že nezaútočíte. Pak tedy, mám pro vás menší překvápko. Zatknul jsem Billa" už zase??! Naše výrazy musely mluvit za vše,,jeho plán byl vzkutku špatný. Mezitím co vy jste se připravovali na boj tak měl v plánu mě otrávit mezitím co se budu starat o přípravy. Vskutku dojemné"
Takže má Billa jako rukojmí...to je zlé...
,,Co po nás chceš" šla jsem rovnou k věci.
,,Buď se přidáš ke mě, zemřeš tady a teď před zraky tvých přátel,nebo Billa zabiju. Vyber si" nevěřím mu ani slovo,ale pokud má skutečně Billa. Co jiného mi zbývá?.
Už jsem chtěla odložit zbraně když v tom mě zastavili dvě silné ruce na mých ramenou.
,,Ray ani nad tím nepřemýšlej! Copak nechápeš že tě chce zmanipulovat?! On kloboučníka nezabije protože si myslí že když ho bude mít pod zámkem tak nás bude moct ovládat! Jenže tak to není. On Billa pod zámkem ani nemá!" Chápu. Proč jsem poslední dny tak blbá?
,,Gratulace Zacku" jejich velitel ironicky zatleskal,v obličeji měl bez výrazu naštvaný výraz. ,,Tobě to poslední dny skvěle pálí. Myslím že mám nápad. " Na jeho tváři se objevil úsměv.
Okolo mých zápěstí se najednou objevili železné pouta a stáhli mě na kolena,někdo mi pusu zacpal šátkem který jsem měla obvázaný okolo hlavy.
,,Co se děje???" Zeptal se Eddie vystrašeně.
,,Nic zvláštního. Dám Zackovi menší quizz"
,,Co tím doprdele myslíš?..." Zeptal se ho bez toho aby ze mě spustil zrak.
,,Je to lehké. Stačí odpovědět na pár otázek a já Rachel pustím. Ale musejí být pravdivé. Pokud ne,nechám ji tady zemřít před tvýma očima. Pokud budou správně,budeš se ke mě muset přidat.hm? Co ty na to? Samozřejmě můžeš se hned vzdát"
Jeho zrak zůstal na mě. Nevím proč mi byla taková zima,objevilo se okolo mě nějaké sklo. Momentálně to vypadalo jako bych byla v akváriu. Rozhlížela jsem se okolo. Nádoba se začala plnit pomalu ale jistě vodou,,co to děláš?! Řekl jsi že když budu odpovídat ne?! A popravdě?! Nikoho lepšího jsi si vybrat nemohl! Vypni ale tu vodu!" Zack začal do skla bušit.,,Zacku uklidni se" Eddie se Zacka pokoušel uklidnit. Jenže mu už od začátku muselo být jasné že je to předem prohrané.
,,Drž hubu kopací smrade!!! Ty v tom bílém saku!!",,jmenuju se-",,tvoje jméno mi je kurva u prdele!! Budu ti odpovídat pokud vypneš tu vodu!",,dobrá,při každé špatné odpovědi napustím vody kolik budu chtít"
,,Fajn ale dělej!!" Zack byl opravdu naštvaný. Mrzí mě že se nemůžu hýbat abych ho šla uklidnit.
,,Dobrá tedy. Začneme s první otázkou"
Místnost byla připravena,ale nejvíc vystresovaný byl samozřejmě nikdo jiný než Zack a já.
,,Co cítíš k Rachel?"
,,Co to kurva?!"

Vítejte u další kapitoly!
Píšu na novém mobilu takže si budu muset chvíli zvykat ale nebojte kapitoly budou stále vycházet❤️😜