Light page of the prison [CZ Larry Stylinson]

XI.

[POHLED LOUISE]

„D-dobře, H-harry.“ polkl jsem a vyjel. A tohle si já beru domů. Tohle… já ani nevím, jak ho popsat. Jak mi tady rozkazuje. Žádný soucit, nic. A ještě si určí, že budeme spát společně v posteli.

Asi v půlce cesty jsem na svém krku ucítil jeho prst. Mírně jsem se vylekal, což ho rozesmálo. Přejížděl mi prstem po cucfleku. Vybalily se mi ty slova „J-jsem tvůj, j-jen tvůj, Harry.“ Pamatoval jsem si je do písmene, protože… prostě na tohle člověk nezapomene. Když někomu do očí řekne, že jste jen jeho, a pak se stane to, že ten člověk s vámi jede domů na kdoví jak dlouho. Tohle je vážně v prdeli.

Konečně jsme dojeli domů. Hodil jsem po něm tašku, vyšmátral z kapsy klíče a vešel do mého malého domku. Harry se jen rozhlížel. Po chvíli se podíval na mě a usmál se. Sakra.

„Tak, kde je náš společný pokoj?“ polkl jsem. Tohohle jsem se přesně bál.

„D-dej mi deset minut.“ vydechl jsem a šel nahoru do ložnice. Popravdě jsem ho u sebe vůbec nechtěl, ale věděl jsem, jaký dokáže být, takže jsem mu začal dělat místo ve své skříni. Vyklidil jsem mu skoro půlku skříně, stejně mu asi nabídnu, že mu půjčím oblečení, protože dle váhy té tašky toho moc sebou neměl. Bože, co jsem komu udělal.

Sešel jsem za ním za 15 minut. Seděl na gauči u televize a sledoval fotbal. No sakra, fanoušek fotbalu.

„M-máš tam místo.“ sedl jsem si vedle něj. Podíval se na mě, usmál se a přikývl. Po chvíli se zvedl a šel si tam uklízet. Snad nebude všechno přehrabovat. „Je to d-druhý pokoj vpravo.“ špitl jsem ještě než odešel.

[POHLED HARRYHO]

Asi v půlce cesty jsem se tak trochu začal nudit a tak jsem mu prstem přejel po tom úžasném fialovém cucfleku. Vylekal se, což mě donutilo se zasmát. Přejížděl jsem mu prstem po celém krku, na flíčku jsem vždy zatlačil, a sledoval jeho reakce. Na krku měl husí kůži a já si uvědomoval tu jeho úžasnou větu. Tu, kterou mi řekl, že je jen můj. Ano, jen a jen můj.

Konečně jsme dojeli k němu. Měl malý baráček. Vystoupil jsem a on po mě mrsknul tašku. Zavrčel jsem. Tohle si ještě odskáče, chlapeček. Rozhlížel jsem se, a když jsme vešli dovnitř, usmál jsem se na něj a on zcela ztuhnul. To mě donutilo ještě k většímu úsměvu.

„Tak, kde je náš společný pokoj?“ Polkl a já neměl daleko do toho, abych se nezačal smát. Jo jo, asi má pořád v hlavě to, co jsem udělal. Chápu ho, s Harrym Stylesem není radno si zahrávat.

„D-dej mi deset minut.“ vydechl a šel nahoru. Usmál jsem se a sledoval jeho úžasnou prdelku, když šel po schodech. Co nevidět v ní budu.

Sedl jsem si na gauč a zapnul si televizi. Zrovna šel fotbal! Jo! Fotbal, to je moje. To si se mnou ještě užije. Dlouho jsem ho neviděl, takže si to hodlám plně užívat. Kdoví, jak dlouho. Ale půl roku nejméně. Samozřejmě, ven nemůžu, ale kdo by chtěl jít ven, když sdílí byt s tak úžasným člověk na první pohled, jako je Tommo, že.

Po asi patnácti minutách se vrátil. Zbývalo posledních deset minut zápasu. Neřešil jsem to tak moc, protože nehrál zrovna můj tým, ale až bude, tak to mě teprve pozná. Jsem schopný nadávat, popřípadě i něco rozmlátit. Jak jsem říkal, se mnou to chlapeček mít lehké ale vůbec nebude.

„M-máš tam místo.“ sedl si vedle mě. Podíval jsem se na něj, usmál se a přikývl.

Po deseti minutách jsem se teda zvedl a za sebou ještě uslyšel. „je to d-druhý pokoj vpravo.“ špitl. Usmál jsem se a šel nahoru.

Já teda moc oblečení neměl, měl jsem ho uložené asi za deset minut. Ještě jsem se převlékl do volnějšího trička a rozhodl se trošičku „naši“ ložnici prozkoumat. Neříkejte mi, že je Tommo nevinný. Vůbec, určitě tady musí mít schované nějaké hračky. Alespoň po bývalém příteli, ale i tak by to u mě neobkecal. Prostě je to jeho a tečka.

Asi po deseti minutách jsem vážně nějaké hračky našel. No, nějaké. Bylo jich celkem dost. Několikero druhů roubíků, od těch co mu jen pusinku otevřou, až po ty, co mu ji zcela zacpou. Dále vibrátory, fakt různých velikostí a pouta. No teda, Tomlinson vážně není takový andílek, jak vypadá. Hm, myslím, že tohle na něj brzy použiju.

Sedl jsem si na postel a začal spřádat plány. Dostanu ho. Opravdu brzy.

 [POHLED LOUISE]

Bože, co tam dělá tak dlouho. Vždyť skoro nic v té tašce nemá. Ne, ne, ne. Určitě mi prohledal celou ložnici. Doprdele, tohle se nemělo stát. Ne, nesmí najít tu krabici, ve které jsou ty hračky od bejvalého. Ne, kurva. Ne.

Povzdechl jsem si a šel něco vařit na oběd. Měl jsem fakt dost velký hlad. A jestli i on, tak to raději uvařím více, jistota je jistota.

_________________________________
JEŠTĚ NA KONEC OTÁZKA: Chcete, aby byl Harry takový, nebo se postupem času změnil a byl z něho větší romantik?

DALŠÍ DÍL: 40+ votes A 6 komentářů

Boobear