ENEMIES TO LOVERS

{likehouse} mohli by jsme si dítě adoptovat

Pořád jsem nad tím musel přemýšlet , byla to maličkost ale zároveň to byla velká věc pro nás oba .
On by chtěl děti ale on ví že je mít nebudeme nebo teoreticky by jsme si mohli dítě adoptovat...

z právního hlediska by byl psaný jako rodič jen jeden z nás ale to by tak nevadilo.

Najednou jsem si uvědomil moje myšlenky a usmál jsem se nad tím nad čím vlastně přemýšlím.¨

Ale vlastně se mi to líbilo ,ta představa že jednou spolu budeme mít rodinu byla úžasná ...

v tom vstoupil do pokoje Kuba .

"už máš dost ?" zeptal jsem se Jakuba protože vypadal strašně ožrale a sotva chodil za to já byl namrdanej jen lehce .

Jenže Kuba se na mě nestačil ani otočit a už běžel k záchodu zvracet.
a já ho rychle následoval ,přičemž jsem si k němu sedl a hladil jsem ho po zádech .
bylo mi zároveň trochu líto že se cítí takhle hrozně a zároveň si to způsobil sám blbeček
"počkej tu ,skočím ti dolů pro sklenici vody"

řekl jsem mu a odešel jsem dolů a zamířil hned do kuchyně kde jsem vzal sklenici a šel jsem zpátky za Kubou.

napustil jsem sklenici vodou a přiložil jsem ji Kubovi ke rtům a on se napil .

po chvíli jsem ho doslova dotáhl do postele a i když dnešní den měl být o seriozní promluvě o dětech kterou jsem plánoval tak jsem ho nechal spát u něho v posteli a já si lehl k sobě .

ale jistě by jsme si měly o tamtom promluvit myslím že je to do budoucna důležitý ,protože pokud se na takový věci nedohodneme teď tak ani za pět nebo deset let...

------------------------------------------------

Ráno jsem se probudil a první co jsem udělal je že jsem se podíval na Talefon a bylo něco kolem osmi ráno , proto mě taky zarazilo že tu nebyl Tadeáš .

a ani nebyl v koupelně a ani se nemaloval.

takže jsem vstal a šel jsem do kuchyně kde stál Tadeáš s Kristal a něco si tam šeptali , přestali když si všimli že jsem vešel . Bylo mi to divný ale nechal jsem to plavat oni dva se poslední dobou začali víc bavit .

"děláte snídani ?" zeptal jsem se a Kristal přikývla
"děláme vajíčka dáš si taky ?" zeptala se a Kuba souhlasil .

vajíčka jsme dodělali a šly si je sníst ke stolu , moc nebyl důvod mluvit takže vzniklo takový trapný ticho který prolomila až Nasťa když si přisedla.

Nakonec jsme se s kubou skončili zase u nás v pokoji a já měl teda prostor promluvit si s ním...

"Pamatuješ si něco s včerejší noci ?"  Zeptal  se mě Tadeáš a já s toho byl trochu zmatený protože mluvil tak nejistě .
Provedl jsem snad něco ?

"Jenom začátek a kousek konce " řekl jsem poněvadž jsem si skutečně pamatoval jen tu chlastací hru a pak až když se o mě Tadeáš postaral před spaním .

"No to je vlastně jedno , já jenom že včera jak jsme hráli tu hru řekl jsi že by jsi chtěl dvě děti a víš že já ti tohle dát nemůžu ?"

"Myslel jsem že jednou v budoucnu , mohli by jsme si dítě adoptovat ...v Česku ten systém sice je celkem na nic ale možnosti tu jsou ... "

Měl jsem radost z jeho slov , bylo vidět že nad tím přemýšlel stejně jako já ...

"Vážně by ti nevadilo nemít biologicky svoje vlastní dítě ?" Zeptal jsem se protože jsem stále nemohl uvěřit že nemá žádný problém s adopcí a tak ...

"Určitě ne , na tom přeci zase tak nezáleží. Bylo by to naše dítě ikdyž ne z biologické stránky . A jednou bych chtěl mít děti a vychovávat je s tebou "

"Vážně ?" Zeptal jsem se ještě pro jistotu a Kuba přikývl

"Jasně že ano  " řekl a obejmul mě

"Vždyť tě miluju " řekl mi do ucha v našem objetí a moje srdce se na pár vteřin zastavilo . Nikdy mi to neřekl takhle neuroticky. A já jemu asi taky ne ...

"Já tě taky miluju " řekl jsem a stále jsme se tiskli v objetí .

"Budeš spát dneska u mě ?" Zeptal jsem se Tadeáše

"Jsou tu kamery Kubo " řekl i přes to že vědí že kamery nahrávají i zvuk tudíž celé jejich konverzace, ale asi chtěl aby už byly oficiálně spolu.

"Vždyť víš že to nevadí , zítra to řekneme ostatním a už nebudeme muset nic tajit přeci jenom je to už poslední týden tady "

Na tuhle  chvíli jsem čekal hrozně dlouho a je to tady.

—-

Doufám ze jste si sil užili a přeju vám krásný den !