Na jednu noc nebo ne?

Do postele jsi mě už dostal

Ráno se Mery probudila s pořádnou kocovinou, bolela ji hlava, ale to nebylo zdaleka nejhorší. Když se otočila uviděla vedle sebe spícího Davida.
M: ,,To snad ne."
Zašeptala. Sedla si a dala si hlavu do dlaní. David se začal probouzet taky.
Jeho reakce byla ale jiná, když uviděl Mery jen se spokojeně usmál.
Zvedl se a políbil Mery na rameno.
D: ,,Dobré ráno. Tak co bolí tě hlava?"
M: ,,Jsi spokojený?"
Vyjela na něho.
D: ,,Prosím?"
M: ,,Do postele už jsi mě dostal, tak doufám, že jsi spokojenej. O to tu šlo?"
D: ,,Zlato, co blbneš?"
M: ,,Neříkej mi zlato."
Začala si brát ze země věci a oblíkala se.
D: ,,Kam jdeš?"
M: ,,Domů."
Oblékla se a než David stihl cokoliv říct Mery byla pryč. David naštvaně bouchl pěstí do postele.
D: ,,Sakra."

Jejich vztah na pracovišti byl čím dál tím horší. Před tím plesem to nebylo dobrý, ale teď to bylo ještě horší, Mery s ním nedokázala mluvit v klidu. Celou tu noc si vlastně nenechala vysvětlit. Takhle to šlo i dnes. Mery donesla Davidovi papíry k podepsání.
D: ,,Mery mohl bych s tebou mluvit o tom co se stalo."
M: ,,Ne, nemohl. Nech mě už konečně být, je ti to jasný. To, co jsi chtěl si dostal, tak mě nech už na pokoji a jdi si za další sestřičkou."