Deadly Class- Lost

Marcus

Další hodinu jsme měli v jedové laboratoři. Přišla jsem mezi posledními. Učitel už ke třídě něco pronášel.
Už od první ho dne jsem si ho oblíbila, a překvapivě i on mě. Jako jediný o mě věděl pravdu, chápal mě. Dost mi pomáhá to tady zvládat.
Seděla jsem v poslední lavici a opět ignorující učitele pozorovala jak Billy s kudrnáčem něco plánují.
Nováček si schválně z lavice schodila svojí učebnici.

"Promiň můžeš mi jí podat?,,
Zeptal se nevině, přičemž se na něj Viktor otočil. Petra v rychlosti popadla jeho pití, otevřela, a podala ho Billymu který tam kápl jed, který byl určený pro králíka. Nenápadně to položila zpátky a dělala jakoby nic.

"Seber si jí sám bábovko,,
Pronesl Victor směrem ke kudrnáči. Viktor se otočil zpátky a nováček si svou učebnici zvedl ze země.
Učitel je zpozoroval a ihned pochopil co udělali. Neubránila jsem se a pousmála, nad představou co za divadlo teď nastane.

"Jmenujte jeden běžný průmyslový jed, ideální k tomu abyste vyslali vzkaz,,
Učitel dál mluvil a dělal jakoby si jich nevšiml. Viktor se v sekundě přihlásil.
"Viktore?,,
Vyvolal ho.

"Kyanid sodný, oběť zemře za pár sekund,,
Promluvil se svým Ruským přízvukem.

"Když chcete vyslat zprávu, po strychninu se bude oběť hodiny zmítat zkroucená v křečích,,
Pronesla Petra v celku nezaujatě.

"Dobře Petro. A proč chceme aby se vědělo že nešlo o nehodu?,,
Zeptal se učitel.

"Podání jedu je jasný vzkaz...,,
Petru už jsem neposlouchala a sledovala jak Victor pije svůj nápoj. Billy se snažil nesmát, a já na tom byla podobně. Nejspíš jsem byla hlasitější než jsem čekala a přivolala jsem na sebe kudrnáčovu pozornost. Chvíli jsem na něj, pořád se snažíc nesmát , zírala. Oční kontakt jsem přerušila já, musela jsem vidět jak to dopadne. Viktor Petře něco říkal, když se najednou začal hrozně potit, z břicha mu začali vycházet prazvláštní zvuky. Nevydržela jsem to a zasmál se víc nahlas než jsem měla v plánu, Billy na tom by dost podobně. Victor se rychle postavil a vypadal že bude každou chvílí zvracet.

"Sedni si Viktore,,
Řekl učitel.

"Já musím na záchod,,
Přihlásil se ve stoje.

"Řekl jsem sednout!,,
Učitel už zněl dost podrážděně. Přešel až k jeho lavici.
"Dělej! Seť,,
Viktor už to nevydržel...a...no...řekněme že si dost hlasitě ulevil. Vyučující popadl jeho pití a přičichl si, aby se ujistil. Nahlas jsem vybuchla smíchy, a všichni až na Victora a učitele, se mnou.

Zbytek hodiny už byl nuda, ale konečně byl čas obědu. Neříkám že vaří dobře, ale aspoň něco. Popadla jsem tác a talíř. Nechala jsem si prostě něco nandat, všechno to chutná stejně příšerně. Jedinej volnej stůl byl u kudrnáče a Billyho. Asi probírali něco "důležitého" když tam Billy začal mávat s krabičkou mlíka nad hlavou. Protočila jsem nad ním oči a šla k nim.
Bez zeptání jsem se posadila na židli vedle nováčka. Tvářil se trochu šokovaně a možná jsem zahlédla i strach. Nejspíš se lekl že jsem Chicko, dost si na něj zasednul.

"Co tě přivádí k našemu stolu lůzy, Youngová?,,
Promluvil s ironií v hlase Billy.

"Radši tady než u Chicka,,
Otevřela jsem si svoje mlíko a napila se rovnou z krabice. Chicka se nebojím, ba naopak, on má respekt ze mě.
"Scarlett,,
Otočila jsem se ke kudrnáčovi a nabídla mu ruku. Už mě nebaví mu říkat kudrnáč. Zní to divně, i když se mi jeho vlasy líbí.

"Marcus,,
Nejistě mojí ruku přijmul.

Po jídle jsem měla v plánu jít na střechu se trochu odreagovat. Billy s Marcusem šli se mnou. Otevřela jsem střešní dveře, a společně s dvěma patolízaly za zadkem, vešla dovnitř.

"Tohle je hřbitov,,
Mluvil Billy k Marcusovi.
"Úkryt před bláznivejma supkulturníma elitářema, a drogově zavislejma bez volebního práva. Který jsou obecně-,,

"Nemíchej to všechno,,
Marcus ho přerušil.

Když mi došlo že oni asi nic zajímavého probírat nebudou, šla jsem si sednout k Petře a Leximu.

"Prostý řešení jasný? Promítneme Johna Helese na pec ve tvaru kina, a pak ji zapálíme. Chápeš?,,
Vůbec jsem nevěděla o čem mluví ale bylo to mnohem zajímavější než předchozí rozhovor. 
Bez zeptání jsem Leximu vytrhla joint z ruky a potáhla si. Nijak na to nereagoval a pokračoval v konverzaci jakoby nic.

"Rád bych se zapsal do tvýho spravodaje,,
Billy se rozjel na skejtu někam za nás.
"Petro, Lexi tohle je Marcus, naše nová krysa,,

"Ten vrah dětí? Co se utká s Chickem?,,
Vydechl dým z Jointu Lexi, který jsem mu před chvílí předala.
"To bude správnej blbec,,
Opřela jsem se o zídku a jen v tichosti je poslouchala. Je to věc kterou dělám už od mala, baví mě pozorovat. Možná protože jsem neměla zrovna svolení svobodně doma mluvit, ale to je taky na jindy.

Billy, Petra a Lexi jsou jediní na kom mi záleží. Možná je trochu bezcitné vynechat svojí rodinu, ale upřímně? Kdybych měla nějaký velký důvod, možná bych sví rodiče zabila. Oni by mě taky nejspíš zabili kdyby mě nepotřebovali, ale někdo to po nich převzít musí, a matka už je na další dítě moc stará. Naštěstí. Nechtěla bych aby si další dítě muselo projít tím stejným. 

Všichni se začali o něčem bavit ale já nevnímala, pořád jsem přemýšlela nad tím jestli by opravdu nebylo lepší kdyby mí rodiče zemřeli. Bylo by mi jich vůbec líto? Byla bych opravdu schopná je zabít? Nedělalo by to ze mě vraha? Za kterého už mě stejně všichni mají. 

Vzpomněla jsem si na úkol od Lina. Musim někoho zabít, možná bych mohla-
Vrátila jsem se konečně splátky do reality. Vyskočila jsem na nohy, klopítla, a zmateně se rozhlížela kolem sebe. V uších mi nepříjemné pískalo. Měla jsem pocit jako bych tam na moment nebyla. 

"Seš v pohodě?,,
Slyšela jsem jakoby z dálky Petru. Dělalo se mi špatně. Ze sebe. Nikoho nezabiju, nejsem vrah. Někdo se mnou zatřásl a já se konečně probrala, definitivně, teda doufám.

Bez jakýchkoli slov jsem běžela ke dveřím. Nevnímala jsem Billyho volajícího abych se vrátila. Dokonce jsem ignorovala i to když jsem se srazila s Chickem. Ani jsem se na něj nepodívala a běžela do svého pokoje. Nechápu co se to se mnou děje.