Deadly Class- Lost

Abstinent

Hned po dopoledním "záchvatu" jsem si šla lehnout. Pořád nevím co se se mnou dělo. Za celé odpoledne, které jsem strávila v pokoji, jsem si stihla protřídit myšlenky. Rozhodla jsem se že budu abstinent. Možná to moje dlouhodobý užívání drog mohlo za to že mi hráblo. Nebo mi prostě hráblo z výčitek.
Vyšla jsem z pokoje vstříc novým dobrodružstvím, konkrétně na prostor před vstupem do školy. Je mi jasný že je tam Chicko s dalšíma blbama. Ideální místo na to abych nepotkala Billyho, Petru nebo Lexiho. Chci s nimi mluvit ale až později. Jistě by se ptali na to proč jsem z té střechy utekla. Odpověděla bych jim, a jak ráda, jenže já sama neznám odpověď. Pořád si tu celou situaci přehrávání v hlavě, jen že to pořád nechápu. Nejspíš by mě mělo zajímat že je ze mě magor, jenže podle mích zkušeností je lepší svoje problémy ignorovat. Stejně jako jsem se snažila ignorovat všechny výčitky.

Měla jsem pravdu, na plácku, budu tomu tak říkat, byl Chicko se svými poskoky. Nikdo si mě nevšímal za což jsem byla ráda. Opřela jsem se o jednu zeď a sledovala co dělají. Upřímně, nic zajímavého. Chicko se tam pořád dokola chvástal. Najednou tam naběhl Marcus, směrem k Chickovi dřepícímu na zemi.

"Hej!,,
Zařval na něj Lopez než mu vrazil pěstí do obličeje. Snažila jsem se to vydržet ale začali mi cukat koutky. Jak moc si tu ránu zasloužil. Jeden z Chickovo kámošů Marcuse držel tak aby Chickovi nezdrhnul, mezitím co se zbíral ze země. Vzal si Marcuse k sobě, snažil se mu vrazit pěstí ale marně. Chicko z kapsy vyndal nůž a Marcuse držel u zdi, tak aby mu nezdrhnul.
S nožem u krku Marcusovi něco prskal do ksichtu, nerozuměla jsem co.

"Zabí mě! No tak dělej!,,
Řval na Chicka. Nedalo mi to a odstrčila jsem se od zdi o kterou jsem byla opřená a rychle se k nim vydala. Chickovi kamarádi o krok ustoupily a uhly mi z cesty. Jak říkám, bojí se.
Bez varování jsem Chicka praštila do hrudi a odstrčila ho. Jelikož to nečekal tak jsem stihla chytit jeho zápěstí a stočila ho do strany aby ten nůž kvůli bolesti pustil. Mezitím už napřahoval svou volnou ruku aby mě praštil a já už se připravovala ho kopnout do břicha ale křik našeho ředitele mě donutil ucuknout a ustoupit. 

"Tak dost!,,
Zařval ze schodů Lin. Všichni se na něj vyjeveně otočili, já se jen zamračila a protočila oči. Nesnáším křik, nejspíš to má co si společného s mým děctvím, ale po pár sekundách ta husina na mích zádech zmizela.

"Dobrý, učíš se. Jen přátelský trénink s ním novým amigem a Scarlett,,
Snažil se to nějak zakecat Chicko. Jen jsem svůj mračící pohled stočila k němu, bylo mi jedno jestli z toho budu mít problém. Kdyby mě zase zamkli v poškolové místnosti tak bych se tam aspoň vyspala.
"Odpočiňte si, dokončíme to jindy,,
Chicko se zbytkem odešli. Zůstala jsem tam jen já, Marcus, Lin a Willie. Marcus si sebral tašku ze země.

"Do hajzlu s tim,,
Pronesl směrem k Linovi a odešel někam pryč.

"Mluv s nim s úctou."
Sarkasticky jsem pronesla a Linovi poslala ironickou vzdušnou pusu.

----------------------------------------

S Willim jsem nasedli do jeho auta a jeli ho najít. Je nám oboum jasný že Lin by ho jenom tak skončit nenechal. Jezdili jsem okolo čtvrti ve který je i škola. Přesněji Willi ho hledal, já ležela na zadních sedačkách a relaxovala. Konečně klid.

"Támhle je,,
Oznámil mi Will. Zpomalil a přejel blíže k chodníku. Sroloval dolů svoje okýnko aby mohli komunikovat. Marcus si nás všiml ale dělal jakoby nic.
"Proč máš na sobě zase bundu?,,
Zeptal se ho Will. Já se mezitím líne zvedala do sedu.
"Hele musíš zpracovat ten úkol. Seš náš novej parťák,,
Do teď jsem se znuděně opírala o sedačku, ale slovem "náš" si přivlastnil moji pozornost. Nikdy jsem si nepředstavovala že mě někdo bude brát jako parťáka.
Marcus ho stále ignoroval tak se rozhodl zakročit. Při přecházení mu zatarasil cestu a málem ho přejel a mě skoro vyvrhla ze sedačky. Lopez nás oba propaloval vražedným pohledem.

"Proč bych vám měl pomáhat?,,
Zeptal se už trochu podrážděně.

"Hochu-,,
Začal Will ale já ho přerušila.

"Myslíš si že máš na výběr?,,
Přepla jsem a zase hrála tu přeplou osobu za kterou mě všichni stejně měli. Začínalo mi to jít. Ironie.
Z vnitřní kapsy bundy jsem vytáhla svojí zbraň tak aby na ní dobře viděl.
"Nastup si do toho zkurvenýho auta,,
Začínala jsem ztrácet nervy a přestávalo mě to bavit. Marcus si beze slov sedl na místo spolujezdce, vedle Williho. Pistol jsem schovala zpátky do kapsy a spokojeně se na ně usmála.