Deadly Class- Lost

Pohřeb

Zbytek párty se pokusím shrnout co nejrychleji. Will se mě a Marcusovi svěřil s tím, jak získal svojí pověst. Neposlouchala jsem ho, byla jsem myšlenkama jinde. Billy si konečně promluvil s Petrou. A nepřekvapivě to dopadlo špatně. Potom odešla s polonahým Victorem pryč. Billy to viděl a zbytek párty strávil s Lexim na gauči v obýváku. Řekněme že pak se to začalo zvrhávat. Victor přiběhl do obýváku teď bez ničeho na sobě. Marcus mě zachránil před ztrátou zraku, a dal mi jeho ruku před obličej. Musela jsem se nad tím usmát. Nakonec jsem oba skončili opření o nějakou stěnu s punčem v ruce. Hlavu jsem měla zase opřenou o jeho rameno. Nikdo nic neříkal. Nebylo to nepříjemné ticho, každý jsme se ale utápěli ve vlastních myšlenkách. Po dlouhé době jsem se ve svém životě cítila v bezpečí. Marcus potom dostal taky záchvat vzteku a polil Brendy punčem. Bylo příjemný to sledovat. Konečně dostala co si zasloužila. Aby neměl problém musela jsem ho od ní odtáhnout. Né že by mi záleželo na jeho problémech, jenom... ani nevim proč jsem mu pomohla.
Marcus potom odešel za tím dealerem a já šla do horního patra domu najít nějaké klidnější místo kde bych se mohla trochu prospat. O nějakou chvíli později jsem slyšela policejní sirény. Všichni začali utíkat pryč a mě nenapadlo nic lepšího než vyskočit oknem. Sama nevím proč jsem to udělala, asi jsem toho moc vypila. Každopádně jsem se chytila parapetu a dopadla tak že jsem si nic nezlomila. Úspěch. Všimla jsem si Marcuse který stál uprostřed a zakrýval si uši. Popadla jsem ho za ruku a běžela i sním pryč. Zase jsem mu pomohla a nevím proč. Kohokoliv jiného bych tam nechala stát a běžela dál. 

-----------------------------------------------------

Probudil mě zvuk čehosi v našem pokoji. Ze svojí kapsy jsem popadla nůž, rychle vstala a hleděla do očí narušovateli. Byl to Lin. Ani nemrkl když jsem mu nožem mířila na obličej. Rychle jsem sklopila nůž od jeho obličeje. Marcus vypadal že se teprve probouzí a vůbec netuší co se děje. Zajímalo by mě co by dělal kdyby na nás někdo opravdu útočil. Pohledem jsem těkala mezi Marcusem a Linem. Hodil po nás dva obleky, rozhodně nebyli nové a už nějakého majitele v minulosti měli. Jeden pánský a ten druhý dámský. 

"oblečte se"
S tímhle odešel a nechal nás tam samotný. Marcus už se automaticky otočil zády ke mě. Věděl že kdyby to neudělal, hodila bych po něm ten nůž. Hned jak jsem se oblékla, otočila jsem se na druhou stranu. Čekala jsem až mi řekne, abych se mohla jít upravit a učesat. 

"můžeš"
Hned co to dořekl jsem se otočila. Zarazila jsem se při pohledu na jeho tělo. Neměl na sobě košili. Poskytl se mi pohled na jeho vypracovanou hruď. Po nějaké chvíli so jsme na něj zírala, se zasmál. Svůj pohled jsem zvedla od jeho hrudi, k jeho očím. Je mi jasný že to udělal schválně. Snažila jsem se tvářit vyrovnaně a nezačervenat se. I když jsem nechtěla, rychle jsem se zase otočila. Za tohle se mu pomstím. 

Po dalších pár minutách divného ticha jsme vyšli z pokoje. Lin tam na nás netrpělivě čekal. 

----------------------------------------------------

Oba jsme nastoupili k němu do auta a nevěděli kam jedeme. Nemohla jsem přestat myslet na to, co se stalo v tom pokoji. Ten fakt že Marcus na mě celou cestu zíral, tomu vůbec nenapomáhal. Byla jsem kvůli němu strašně nervózní. Ani nevím proč. Tohle jsem nikdy kvůli žádnému klukovi nedělala. Nedokázala jsme to pochopit.
Když jsem na něj poprvé za celou jízdu otočila hlavu, jeden koutek úst se mu zvedl. Zvedla jsem svůj prostředníček a na ústech se mi objevil velký ironický úsměv. Očekávala jsem že konečně přestane, ale vlastně jsem to ještě zhoršila. Protočil oči ale nepřestávala se usmívat, a přisedl si ještě blíž. Lin seděl ve předu, při nastupovaní jsem si chtěla sednou dopředu k němu jenže mě vyhodil dozadu a vypadal že kdybych se nepřesunula, praštil by mě tyčí.
Doufala jsem že si ničeho nevšiml. Kdyby to řekl rodičům, nezvládla bych přijít o někoho dalšího na kom mi záleží. Ano uznávám, na Marcusovi mi MALINKO záleží.
Praštila jsem ho do ramene. Věděl že mě jeho pohled znervózňuje ale stejně to dělal. Chtěla jsem mu to oplatit, tak jsem udělala úplně to stejné. Trochu ho to zaskočilo, ale hned to nahradil ještě větším úsměvem. Přestalo mi bít srdce když se naklonil blíž. Jeho oči těkali mezi mými rty a očima. Zvětšili se mi zorničky a dech se mi začal zadrhávat. Nemohla jsem dopustit že to Lin uvidí. Odstrčila jsem ho od sebe a začala se dívat z okýnka. Srdce mi bylo neskutečně rychle.