Tattoo Artist [l.s.] (CZ)

Tattoo Artist

Otřel jsem si svoje orošené čelo černým ubrouskem, který jsem měl kousek po ruce, ležel totiž na stole, který byl vážně doslova vedle mě, jelikož na něm bylo vše, co k tetování potřebuji.

Na lehátku ležela mladá holka, mohlo ji být asi 25 až 26. Byla milá, celkem hezká, usměvavá a přívětivá. Byla to brunetka s jasným modrozelenýma očima. Celkem můj typ. Co to melu, ona byla úplně můj vysněný typ.

Pro mé neštěstí, na prstu nosila kroužek, který jasně naznačoval, že už svého alfasamce má a já se mám klidit daleko od ní, nebo si mě pak pan alfasamec najde a udělá ze mě fašírku na milión způsobů. A za to mi vážně nestála.

Přišla před půl hodinou cca a chtěla vytetovat lebku s růží. Podala mi obrázek, podíval jsem se na něho, pořádně si ho prohlédl, hlavně všechny drobné detaily, které jsou vážně u tetování důležité a po menší přípravě všeho potřebného jsem se do té nádhery pustil.

Tetoval jsem jí to na záda, přesně na páteř, takže ano byla tu nahoře bez, ale nic jsem neviděl, to by bylo naprosto neprofesionální. Neměl jsem potřebu okukovat zadané ženy. Ležela na polohovatelném lehátku, které jsem tu měl pro všechny případy.

" Klidně si dejte přestávku, jestli to potřebujete" zamumlala žena po uběhnutí další půl hodiny.

" Dobře, chcete donést taky vodu?" zeptal jsem se, abych nepůsobil nevychovaně.

" To byste byl moc hodný" v jejím hlase bylo poznat, že se usmívá.

Položil jsem strojek na stůl a odešel do menší kuchyňky, kde jsem vzal dvě skleničky a natočil do nich studenou vodu, následně je pak zanesl do tetovací místnosti a jednu ze skleniček ji podal.

" Děkuji, jste laskavý" poděkovala mi a napila se.

" Za málo" mávl jsem nad tím rukou a sám vyžahl celou sklenku vody na ex. Tak to bychom měli.

"Můžu tetovat dál?" zeptal jsem se a ona mi ihned přikývla.

Vlastně tetování už bylo skoro hotové, stačilo už jen dodělat tu růži a trošku dodat menších drobností a bude to eňo ňuňo.

" Tak. Hotovo" vydechl jsem po asi další cca půl hodině. Odložil jsem strojek a spokojeně si svoje dílo prohlédl. Tak tohle se mi kurevsky povedlo, heh, jako všechny ostatní.

" Chcete to vyfotit, abyste se mohla podívat?" zeptal jsem se. Pár lidí už to po mě chtělo, zvlášť, když to mají na zádech, kam moc nevidí, a tak se už teď rovnou ptám.

"To byste byl moc hodný" usmála se a zašmátrala v kabelce, kterou měla pod lehátkem a hned na to mi podávala svůj mobil, kde už byl připraven fotoaparát.

Našteloval jsem světlo, aby fotka za něco stála. To jsem se ještě nepochlubil. Občas ve volném čase fotím a občas fotím i tetování, když jsou lidé ochotní. Mám na to i založený ig účet, kam ty fotky, následně s jejich souhlasem, dávám.

" Tak tady to je" podal jsem ji její mobil, kde byla vidět fotka.

" Panebože, to je dokonalý. Vážně vám to jde." vyjekla nadšeně.

" Děkuji. Nechám vás tu se obléknout." řekl jsem a odešel odnést prázdné skleničky.

" Kolik jsem dlužna?" Zeptala se, když jsem přišel zpět a ona už byla obléklá a vytahovala peněženku.

" 20 000" zamumlá jsem a ona mi požadovanou částku následně podala do ruky.

"Tak někdy příště nashle" rozloučila se.

"Nashle" rozloučil jsem se i já a začal poklízet, když se nad dveřmi ozval zvonek, oznamující mi, že mi do studia přišel další zákazník.

Bylo mi to divné. Dnes jsem měl objednané jen tři zákazníky a poslední byla ta žena, která před chvíli odešla.

" Pardon, ale nové zákazníky neberu a už vůbec neberu zákazníky, když nejsou objednaní." zamumlal jsem, nezvedl jsem ani hlavu a dále uklízel.

~~

Nový den je tu. Probudil jsem se časně ráno, což ne na mě nezvyk. Většinou vylézám z postele až tak kolem dvanácté, což je přesně akorát čas na oběd.

Podíval jsem se na hodiny. 7:30 ukazoval mi můj digitální budík. No tak to potěš koště. Co mám sakra dělat? Nikdy jsem takhle časně nestával. Kurva.

Povzdechl jsem si, otočil se na břicho a padl hlavou do čistě povlečených polštářů, které jsem tu měl na posteli. A můžu vám říct, že moje manželská postel byla obří, až moc na to, jak jsem drobný. Proto jsem tu měl milión jak už malých, tak i velké polštáře. Přesněji ty největší byly dva.

Ještě dlouho jsem fetoval vůni pracího prášků z povlečení, než jsem vzdal naději to, že bych ještě usnul a pomalu se začal vyhrabávat z postele. Ovšem peřina se mi zamotala mezi nohy a já hodil parádní hubu. Jauví.

No myslím, že potomhle už jsem 100% probuzený. Takovouhle hubu jsem nehodil už hodně dlouho. Naposledy někdy, když mi bylo 12 a to už je nějaký ten čas zpátky.

No jo moje nemotornost se opět projevila a dala tak o sobě vědět, že tu stále je a že jen tak neodejde, jelikož se jí u mě zřejmě líbí. Svině jedna.

Povzdechl jsem si a co nejopatrněji se postavil na nohy. Pomohl jsem si s pomocí nočního stolku, a když jsem se ujistil, že mě moje nohy drží, tak jsem se ho pustil.

Přešel jsem z ložnice do kuchyně a tam si připravil něco malého na zakousnutí k snídani, páni, snídani jsem měl naposledy tak před šesti lety. Ten čas letí.

Snědl jsem snídani a odešel se obléknout s tim, že si půjdu pořádně projít Londýn, jelikož jsem se sem teprve před měsícem přistěhoval s většinu toho měsíce trávil tím, že jsem si zařizoval byt, takže jsem lítal jen po obchodech s nábytkem nebo se po supermarketech, abych neuměl hlady.

Takže by se dalo říct, že jsem v tomhle městě nový a hlavně úplně ztracený. Ano už od dětství jsem snil o tom, že se jednou dostanu do Londýna, budu tu mít byt a najdu si i nějakou tu druhou polovičku a budu šťastný. Možná budeme mít děti, psa nebo kočku.

A taky jsem snil už od malička, že budu spisovatelem nebo hercem. Přeci jen 12 let jsem dělal divadlo. Tady v Londýně bych mohl prorazit. Heh. U když jako jsme to já, takže nikdy nevíte....

~~
1006 slov

Hi. První kapitolka je sepsána. Vím, že je to nic moc, ale to hold první kapitoly bývají. Každopádně slibuji, že druhá bude lepší.

Ps: Kdo si myslíte, že přišel k Harrymu na tetování?