Tattoo Artist [l.s.] (CZ)

Tattoo Artist

Co jsem to udělal?? Stále jsem cítil jeho měkké rty na těch svých a to už to bylo 3 hodiny zpět, co jsem je políbil, tak proč je stále cítím?? A proč si po nich právě přejíždím prsty?? Zkurvený děcko.

" Hey Stylesi, měl bys na mě pár minut teď?" vešel do mého studia můj stálý zákazník Jack. Nechápu, kde na to bere pořád prachy, ale to mi může být asi jedno, hlavně když platí.

" Záleží kolik. Mám teď cca půl hodiny, než přijde zákazník, který si narozdíl od tebe umí sjednat termín" zasmál jsem se a konečně vzhlédl od malování nových návrhů, které brzy doufám přidám na své stránky.

"Tak to je v chillu, tohle zabere max 15 minut. Není to nic složitého, to bude až za měsíc, doufám, že mě někam vmáčkneš. Nechce se mi zase čekat čtyři měsíce, než nebudeš mít tak narváno" zamračil se na mě a já se uchechtl.

" Jo za měsíc by to mohlo být  v pohodě, někam tě narvu" prohodil jsem a vytáhl si diář zpod stolu. Nalistoval jsem květen, abych mohl zjistit, kdy mám nejvíc čas.

" Hele hodí se mi to asi nejvíc 15. května v půl čtvrtý, mám tam až do večera čas" zabručel jsem a po jeho souhlasu si ho tam zapsal. No tak volno koukám padá. Kruci a to jsem klukům slíbil, že půjdu s nimi. No holt to budu muset posunout.

" Tak si sedni a spusť co tak narychlo potřebuješ" pokynul jsem k lehátku a připravil si inkoust se strojkem, načež jsem k lehátku dojel na kolečkové židli.

" Potřebuju jen jednu větu vytetovat" podrbal se na hlavě a já přikývl. To opravdu bude během chvíle.

" O jakou větu se jedná? Jakým fontem??" Zamumlal jsem a připravil si papír na obtisknutí.

"Don't hesitate, just do it" pronesl a já se uchechtl. Proč jsem přesně něco takového čekal?? " a font asi...𝒟ℴ𝓃'𝓉 𝒽ℯ𝓈𝒾𝓉𝒶𝓉ℯ, 𝒿𝓊𝓈𝓉 𝒹ℴ 𝒾𝓉 nebo tenhle 𝓓𝓸𝓷'𝓽 𝓱𝓮𝓼𝓲𝓽𝓪𝓽𝓮, 𝓳𝓾𝓼𝓽 𝓭𝓸 𝓲𝓽 nebo možná 𝐷𝑜𝑛'𝑡 ℎ𝑒𝑠𝑖𝑡𝑎𝑡𝑒, 𝑗𝑢𝑠𝑡 𝑑𝑜 𝑖𝑡. Nevím"

" Mhm, skvělý výběr, to se musí uznat, ovšem myslím, že nejlíp mezi tvé tetování bude sedět tenhle font 𝓓𝓸𝓷'𝓽 𝓱𝓮𝓼𝓲𝓽𝓪𝓽𝓮, 𝓳𝓾𝓼𝓽 𝓭𝓸 𝓲𝓽, tak souhlasíš?" optal jsem se a když kývl, hned jsem se pustil do práce.

Přiložil jsem jehlu naplněnou inkoustem ke místu, kde ono tetování chtěl a začal tetovat, přičemž během patnácti minut bylo po tetování.

" Díky, Stylesi, je to úžasné jako vždy, chlape, tebe je tady vážně škoda" zavrtěl hlavou Jack a já se zasmál. Nebyl první, kdo mi to již řekl, jenže tohle město je můj domov, nedokážu to tu opustit, ne když dělám to, co dělám.

" Nemáš zač, nepochybuji, že mi to zaplatíš příští měsíc, že?" naklonil jsem hlavu lehce na stranu a po jeho lehkém kývnutí s ní zavrtěl na náznak nevěřícnosti. Mám ho vážně pečteného.

" Tak se měj a přístí měsíc čau" mrkl na mě a během chvíle byl pryč z mého tetovacího salónu. Čtvrt hodinka volna a pohody. Konečně. Miluju tenhle klid.

" Pardon, trošku nestíhám, ztratil jsem se cestou" omluvil se mi tiše mužský hlas, když se po půl hodině konečně zase otevřely dveře mého salónu, aby dovnitř mohl vpadnout zadychaný kluk v předklonu, který se nejspíše vydýchával z běhu.

" Pohodě, aspoň jsem měl delší přestávku" zabručel jsem a začal připravovat věci, aniž bych si muže prohlédl. Nesnáším, když někdo není schopný ani dojít včas. Prostě vyraz dříve, když víš, že to tu neznáš. Blbý přistěhovalci.

"Takže, platí váš návrh, co jste mi poslal přes e-mail nebo jste si ho ještě nějak pozměnil?" optal jsem se a pokynul muži, aby se posadil na lehátko.

" Ne nijak jsem ho nezměnil, stále na něm trvám, takže se do toho pustíme?" otázal se muž a já kývl. Přisunul jsem se opět k lehátku a teprve vhlédl k muži na něm.

" Louisi? Co ty tu doprdele děláš?" vyjekl jsem, hned jak jsem spatřil mužovu tvář. Co tu kruci to dítě chce?? Mám snad poskvrnit jeho čistou bledou kůži? No ani mě nehne!

" Jdu na tetování, co jiného bych tu asi tak dělal, H" usmál se na mě, jakobych byl ten největší debil pod sluncem, což jsem opravdu občas byl, to přiznávám, alee zrovna teď byla moje otázka na místě a neříkejte, že ne.

Nemusel sem chodit nutně kvůli tetování, - teď budu znít trochu arogantně - ale mohl taky přijít za mnou, tudíž to bylo 50 na 50, ovšem nyní mi dal jasně najevo, že tu byl jen kvůli tomu tetování, ne kvůli mojí osobě.

" Hm, tak zase můžeš jít" zamručel jsem a inkoust zase zadělal, aby mi zbytečně nevyschl, když tedy žádnou práci mít nebudu. Ať. Žije. Volno!!!!

" Proč? Já sem přišel kvůli tetování, tak taky svoje tetování dostanu, přesně ten návrh, který jsem ti posílal! Jsi tu teď jen jako můj tatér, dělej, že mě neznáš! Popadni ten strojek a začni makat!" Zabručel a výhružně přivřel oči k sobě, což bylo kurva roztomilé, nad čímž bych se asi normálně roplýval, ale právě teď jsem měl tak trochu na starosti úplně něco jiného.

" Tak hele, pískle, něco si teď trošku vyjasníme" Vstal jsem a došel až k němu, čímž vynikl náš výškový rozdíl. " Nekrič na mě a už vůbec mi nepřikazuj, co mám a co nemám dělat. Nejsi moje máma a ani nikdo jiný, kdo by mi byť nebyl totálně u prdele, takže si tohle nech pro sebe, na mě to neplatí" tentokrát jsem to byl já, kdo se na něho výhružně díval.

" Prostě mi jen udělej to tetování a já půjdu. Nemusíme se už nikdy víc vidět, když jsi takový" pronesl trošku ublíženě a já nevěděl zda se poplácat po rameni nebo si vynadat. Kurva. Ať ten kluk táhne k čertu!

" Fajn lehni si a sundej si tričko, když chceš tetování, budeš mít tetování" zavrčel jsem na něho a on si posluně lehl bez trička na lehátko, zatímco já byl otočeýn zády a znovu si připravoval věci a pak jsem se otočil.

A můj dech se zadrhl.

Věci mi jen tak tak nevyklouzly z ruky.

A Louis??

Ten se jen velice spokojeně pousmál a mrkl na mě.