Budu tvým Ochráncem ff: Harry Styles

15.Kapitola

Z Harryho pohledu

„Chceš jít spát?" Zeptal jsem se jí, když jsme oba dojedli večeři.

„Ráda, bych." Nessa tiše promluvila a rychle se zvedla. Najednou se jí podlomila kolena a padla na zem. Naštěstí jsem jí stačil chytit. Omdlela.
Chytl jsem jí opatrně do náruče a nesl odnesl do jejího pokoje.

Opatrně jsem ji položil na postel a sedl si za ní.

„Nesso, slyšíš mě." Snažil jsem se jí probudit a zjistit, co s ní vlastně je. Ani nevíte, jak veliký strach o ní mám. Kdyby spadla jen trochu nešikovněji a já ji nestihl chytnout už by mohlo být dávno po ní. Nechce se mi ani nad takovými hroznými věcmi přemýšlet, je to šílené.

„Nesso, probuď se." Chytl jsem jí za tvář. Pomale otevřela oči, začala mrkat a pomale si přivykat na světlo.

„Co se děje?" Zeptala se Nessa zmateně. Spadl mi veliký balvan ze srdce. Jsem rád, že se probudila, ale i tak mi dělá velkou starost.

„Nehýbej se, omdlela jsi, je to v pohodě." Jemně se na mě usmála. Pohladil jsem jí po tváři a vytáhl z kapsy mých kalhot telefon.

„Zavolám doktora, jen se ujistíme, že jsi v pořádku." Vlastně to nebyla otázka, jen takové oznámení.

„Dobře." Kývala hlavou Nessa.

„Stalo se ti to už někdy?" Zeptal jsem se jí s obavou v hlase. Ještě aby byla nějak nemocná, jen to ne!

„Ano, já takhle reaguji na příliš stresující situace." Řekla unaveně. To jsme rozhodně nechtěl a to jsem se tolik snažil.

„Tak teď hlavně musíš odpočívat." Usmál jsme se na ní a přikryl jí peřinou.
Zavrtala se do peřiny a prosebně se na mě usmála.

Když jsme se chtěl zvednout její ruka mě ale zastavila, vůbec jsem to nečekal.

„Děkuju za všechno." Mírně se na mě usmála, ale pořád v jejích očích jde vidět strach. Nikdy jí ale nechci ublížit!

Jen jsem se na ní letmo usmál a zabouchl za sebou dveře. Začal jsme volat svému dlouholetému kamarádovi Benovi, který je doktor a navíc je to i můj doktor.

„Ahoj Bene." „Čau Harry, stalo se něco?" „Vlastně ano, potřeboval bych vyšetřit tu holku, o které jsem ti říkal.
„Jo jasně, zítra ráno jsem u vás.
„Díky moc, čau." „Zatím!"

Odložil jsem telefon a šel také do své postele. Pokud budu vzhůru stejně tím nikomu nepomůžu.

Z Nessyného pohledu

„Tak a je to." Řekl ten doktor, který mě tu celou dobu vyšetřoval. Vypadá méně děsivě než on, sám pan Styles, ale i tak z něj mám respekt.

Doktor odešel a mě tady v tom velikánském pokoji nechali samotnou. Jedině díky světlu z lustru se tu nebojím.

Asi bych neměla přemýšlet o rodině, když oni mě vlastně takhle nechutně odstřihli. Ale nestěžuju si. Sice jsme někde, kde bych byla i přes můj nesouhlas ale je mi tu v podstatě dobře. Šla jsem sem dobrovolně a alespoň mi zde nehrozí žádné nebezpečí a už vůbec ne svatba.

„Nesso?" Do místnosti vešel už jen Harry. Zdál se být docela klidný.

„Mluvil jsme s Benem a říkal mi, že bys teď měla hlavně odpočívat, aby jsme zabránili dalším pádům." Usmál se na mě.

Ten chlap to se mnou asi myslí vážně?!

-
Tak tohle jsme nečekala myslela jsme si, že dnes nic nenapíšu a tradá 520 slov!
Doufám, že se kapitola alespoň trochu líbila.
Budu ráda, když mi napíšete, vaše názory a teorie.

S láskou vaše Matilda Zoel <3