Budu tvým Ochráncem ff: Harry Styles

27.Kapitola

Z nessyného pohledu

Když mě i přes můj odpor odtáhl konečně nahoru, ocitli jsme se v nějaké spíše kancelářské budově.

Ale největší šok nastal, když můj pohled spadl na lidi, kteří stáli u dveří. Vše bylo ještě v pohodě, než jsem je uviděla. Stála jsem uprostřed neznámé budovy a téměř přede mnou stáli mí rodiče, které jsem už nikdy nechtěla vidět. Musím se dostat pryč, tak zní má jediná myšlenka, která mi právě běží v hlavě.

Ze všech sil jsem se snažila vyškubnout tomu muži, co mě tak pevně držel. Jeho sevření nešlo povolit, jelikož při každém mém pohybu svůj stisk a ostražitost zvýšil.

Mé slzy se začaly proudem drát ven z mých očí. Chci pryč! Musím pryč!

„Je trochu divoká." Zasmál se muž, který stál s mými "rodiči" opodál. Ten muž nevypadal vůbec dobře, jde z něho až hrůzostrašný strach a to z Harryho naštěstí ne.
Ale vlastně nevím, jestli teď po tom všem se s Harrym ještě někdy uvidím. Doufám, že mě třeba Harry neprodal za někoho lepšího. Ne, tyhle myšlenky mě opravdu bolí!

„Co se to děje?" Řekla jsem s bolestnou grimasou na tváři. Nevím jestli můžu mluvit. Já ale nevím nic.

„Tady jsi v Rodrickové kanceláři a jestli nepoznáváš své rodiče tak to jsou tvoji." Vysvětlil mi s obrovskou ironií v hlase.

„A proč tu jsem?" Zašeptala jsem aby mě nikdo neslyšel. Už snad ani nedokážu popsat, jak veliký mám strach.

„Vždyť si máš brát s Rodrickem." Uchechtl se nechápavě. Cože! To nemůže být pravda! Sakra, bez tak je to ten, se kterým byli rodiče už domluvení před Harrym. Ale v tom případě už nikdy neuvidím Harryho! To nesmím dopustit!
Stejně nechápu, jak se mohli sakra dozvědět, kde jsem. Vždyť to bylo skoro nemožný, se dostat dovnitř do vily. Všechno je to určitě kvůli penězům! Je to nechutný!

„Přestaň se chovat jako malá Nesso!" Vyprskla nepříjemně má matka. Je stejná tak jak si ji pamatuji, jedna ruka s otcem.

„Jsi naše dítě a my si s tebou budeme dělat co chceme!" Vysvětlil mi otec docela klidně. Sice vypadá klidně ale cítím v hloubi duši, že je to hodně zlý.

„Vezmeš si tady Samuela." Pokynul rukou k tomu muži. Nedokážu se mu podívat ani do očí, natož být jeho manželkou. Jen jsem se zamračila a tím alespoň trochu zregulovala svůj hněv. Je mi jasné, že bych asi přišla o jazyk, kdybych právě teď řekla něco špatného nebo proti. Musels jsem pevně držet jazyk za zuby, kdyby mi nehrozila smrt už bych křičela.

„Můžeš být ráda, že si tě vybral právě on. Sam je jeden z největších mafiánů v celé zemi. A také si tě přivezl až od toho magora Styllese. Můžeš mu jedině děkovat." Řekla pohrdavě matka. Pamatuji si, že skoro odjakživa se mnou takhle mluví.

„Prosím pomozte mi." Zašeptala jsem opravdu tiše k muži, který mě držel. Smutně se na mě koukl a pokrčil rameny.

-
Ahojky! Máme tu 479 slov!
Doufám, že vás kapitola bavila.

Užívejte zimu!

Vaše Matilda Zoel <33