33.Kapitola

462 17 0
                                    

Z nessyného pohledu

Onen neznámý výstřel vyvolal opravdu velkou paniku. Všichni muži se napjali a připravili se ochránit všechny okolo.

„Prosím ať je to Harry, prosím ať je to Harry, prosím ať je to..." opakovals jsem si pořád ve své hlavě. Vlastně ať už je to kdokoliv, tak díky němu mohu mít šanci na útěk. Řekla bych, že dnes byl můj nejhorší den ale teď je ten nejlepší, pokud tedy nejde o nějakou domluvenou akci ze strany mého "snoubence".

„Hlavně klid to zvládneme." Zavelel můj snoubenec nesnoubenec. Postupně nás začali obkličovat muži se zbraněmi a kuklami. Trošku jsem se bála, protože jsem pořád věřila, že je to všechno Harryho práce. Musím doufat!

Začínala jsme se bát čím dál tím víc, tuto celou situaci začali totiž rozdmychávat všichni ti muži, kteří po celou dobu jen mlčí. Dost mě to vyvádí z míry, ale to je samozřejmě jejich účel.

Zaregistrovala jsem, že další přišli blíže k nám. Ty oči se setkaly s těma mýma. Je tohle pravda, štípněte mě!
Dám ruku do ohně za to, že jsou to Harryho oči. Vybavuji si jak se na mě takto vždy díval. Moje modlitby byly vyslyšeny! Děkuji všem andělům, kteří se na tomhle podíleli.

„Dáme vám peníze, pokud nám ji vydáte." Zakřičel jeden z druhé strany obklíčení. Cože, on si mě chce koupit?!

„Nikomu se nic nestane, pokud mi nám vydáte Nessu." Křičeli a mířili na všechny zbraněmi.

„Proč vám na ní tak záleží." Vstala matka. A sakra! Jestli nám překazil plán tak to nezvládnu.

„To je naše věc, ale nabízíme docela fér obchod, ne snad?" Namířil na ni svou zbraň, nejspíš jen kdyby náhodou. Snažila jsem se zachovat chladnou hlavu a myslet. Mám to! Pro jistotu se k nikomu nebudu hlásit a své city budu muset přidusit.

„Kolik peněz jste schopni nabídnout?" To vážně? Budou o mně jednat jako o nějaké krávě na tržnici?! Mluví otec, takže je jasné kdo je zde úplně nejvíc na peníze.

„Sedm miliónů." Zakřičel muž, když před sebe hodil tašku s těmi penězi.

Netušila jsem, že by někdo někdy byl schopný za mě dát tolik peněz.

Můj "snoubenec" vypadá dost naštvaně.

„Dobře." Řekl vítězně můj otec a vrhl se k tašce s penězi. Antio, který stál opodál se ke mně rychle přiblížil a chytl mě za ruku. Vedl mě pryč od nich a z celého toho pozemku.

„Ale dáte nám pokoj!" Slyšela jsem zakřičet mého už tedy ne, snoubence.

Antio mě posadil do jednoho z aut.

„Já ti říkal, že se odtud dostaneš." Vřele se na mě usmál.

Viděla jsem vstupujícího Harryho do vozu. Už měl sundanou kuklu a jeho obličej vypadal stejně krásně bez jedné chybičky, tak jak jsem si ho pamatovala.

Na nic jsem nečekala a bez jakýchkoliv zábran jsem ho svými pažemi obejmula. Znovu jsem cítila tu vůni, kterou jsem normálně milovala.

„Harry." Zašeptala jsem mu do objetí.

„Už jsem tu." Zašeptal mi na zpátek a hladil mě po tváři. Všechnu jeho pozornost jsem si užívala, tak abych jí měla do dalších dnů co nejvíce. Jsme vděčná, že jsme zase spolu.

-
505 slov! Je to tak..
Ale nebojte, ještě tak dvě tři kapitoly + epilog určitě budou.

Zatím
Vaše Matilda Zoel <33

Budu tvým Ochráncem ff: Harry StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat