„Kam to bude?“ „York Terrace West“ zapře se Harry v sedadle a položí mi ruku kolem ramen. „Ty bydlíš vedle Madame Tussauds?“ vydechnu, když si všimnu, kolem čeho projíždíme. Ačkoliv bydlím od něj necelých patnáct minutu, v muzeu jsem doposud nebyla.
„Bude to…“ přestanu vnímat hlas taxikáře a vydám se k tabuli, která upozorňuje na sobotní hororovou noc v muzeu. „Půjdem tam?“ omotá mi ruce kolem pasu, ani se mu nebráním. Uvolněně se o něj opřu a trhnu rameny. „Jsem srab, budu se bát.“ „Budu tam s tebou, cestou do školy zabukuji lístky. Styles!“ oznámí do bedničky, která se táže, kdo je. Jistě, soukromá ulice… Brána se otevře a my šlapeme až na konec ulice. Auto u chodníku zabliká a Harry mi galantně otevře dveře od Mazdy 6.
„Proč tam jdeš vlastně tak brzo?“ „Chci si to ještě zopáknout.“ Zastaví kousek od Trafalgaru. „Můžu tě doprovodit?“ „Nemáš strach, že tě se mnou někdo uvidí?“ „Proč bych ho měl mít?“ „Už vidím ty titulky. „ŠOK! Harry Styles byl spatřen s dívkou! Je snad zadaný?““ uchechtnu se a významně zvednu obočí. „Furt lepší s holkou, než s klukem.“ Vyplázne jazyk a vystoupí. „Takže Larry Stylinson neexistuje?“ se smíchem ho předběhnu a kráčím k němu čelem po zádech. Natáhne ruce a přitáhne mě k sobě. „Kdyby existoval, nebudu s tebou ale s Louisem. On je totiž chudinka strašně žárlivý!“ S rukou kolem jeho pasu a s jeho kolem mých ramen dorazíme až před školu. Tam stojí několik osob a nastane to, co jsem nechtěla. Harryho poznávají okamžitě a rychlostí světla už vznikají první fotky.
On jen protočí panenky a stoupne si k nim zády. „Promiň.“ „Není proč se omlouvat. Jestli mě ale někdo ze školy zabije, vychováš Alexe!“ vyprskne smíchy a zlehka mě k sobě opět přitáhne. „Budu čekat na tu dvanáctou, jo?“ „A co ten Louis?“ „To už mám vymyšlený!“ „Povídej.“ „Budeme tě tu čekat oba. On to teda vědět nebude… No a pak ho prostě do tý kavárny dotáhnu.“ „Ach táák, takže plán založený na síle!“ „To jediný bude fungovat. On se sice trápí, ale kdybych mu to oznámil, vezme do zaječí.“ „Hm, on by vzal do zaječí, ale mě El minimálně přizabije.“ „To nech na mně!“ „To zabití?“ vyprsknu pobaveně a on prudce vrtí hlavou. Než něco řekne, hrne se k nám tlupa novinářů. „Kdo je kurva zavolal?!“ hlesne šokovaně. „Jdi do školy.“ Nakáže mi a já bez odporování jdu. Do budovy se naštěstí nedostanou, od proskleného vchodu se otáčím. Harry je pod palbou otázek a fotoaparátů, když se několik z nich odtrhne a rozběhne ke dveřím, zmizím na schodišti.
O hodinu později mi dojde sms. „Než jsem jim zmizel tak mi to dalo řádnou fušku. Má škola nějaký jiný východ? Mám strach, že tam teď budou stát celou dobu, než vyjdeš ven… Číslo jsem vyžebral od El. Dávala mi ho strašně “nadšeně“ xD Doufám, že se nebude tak nadšeně tvářit, až přijdeme s Louim xD. Hazz x.“
Zašitá na konci chodby, kam málo kdo z lidí přijde, vyprsknu smíchy. Snadno si dokážu představit obličej El, když ji Harry prosí o číslo. Neměla ho ráda a měla k tomu své důvody, což jsem chápala. Na druhou stranu, já měla možnost poznat ho i z jiné stránky, než kterou popsala El a začínala jsem mít pocit, že za těch několik hodin, co jsme spolu strávili, se mi dostal pod kůži.
„Její nadšenou tvářičku si dokáži představit xD Co si ji řekl? No jeden tu je, nevím, jak se ta ulice jmenuje. Ale kdybys stál přes školou, tak po pravý ruce a furt dozadu a tam je průchod. X“
Mezi učením a čekáním na jedenáctou hodinu, jsme si s Harrym psali. Bylo to zvláštní, připadala jsem si jako puberťačka.
„Slečno Smith, za dva. Zkouška dopadla na výbornou ale vzhledem k testu a k celkem podstatné chybě,“ přistrčí mi papír s testem před nos, „Vám jedničku dát nemohu.“ „To je v pořádku.“ Snažím se tvářit neutrálně, zatímco uvnitř ječím nadšením. Tenhle, s prominutím, debil vyházel z naší třídy už šest lidí, nechtěla jsem být další. I trojku bych brala s nadšením. S poděkováním jsem vytančila ze třídy a tam se srazila s několika dívkami z mé i vedlejší třídy.
„Harry Styles a ty?! Jako vážně?“ „Co máš za problém?“ zastrčila jsem index do tašky. „Problém? Jakej? No asi ten, že taková nicka se s ním tahá!“ „S nikým se natahám, jsme jen kamarádi, a teď když dovolíš…“ protáhla jsem jejich partičkou a proběhla chodbou až dozadu, do poslední ho křídla budovy. Bylo za deset minut dvanáct, když jsem scházela schody vedoucí do průchodu. Na jeho východu postávali dvě osoby. Jedna vysoká, druhá menší. Položila jsem si prst na ústa. Louis si mě všiml a chtěl něco říct, ale ihned se otočil a zaujatě něco ukazoval Harrymu na protější budově.
„Mám to!“ skočila jsem Harrymu na záda a ten se div nesložil leknutím.
„Super!“ objal mě a pak představil Louisovi. „Hazz říkal, že prý chcete jít na kávu. Já křenit nechci, prosím, řekni, že mám jít pryč.“ Nasadí ten svůj, typický úsměv, kladné odpovědi se však nedočká. „Neřeknu. Jdeš s náma!“ se smíchem ho chytím za ruku a druhou vklouznu do Harryho.
ČTEŠ
Stepfather
أدب الهواةOn, člen One Direction. Ona holka z kavárny s dítětem. Pochopí, že jemu není dítě překážkou v tom, aby ji miloval? A jak se vypořádají s pravým otcem dítěte?
