Dokonalá jako slunečnice

Mimo plán

Klaus na mě zíral jak kdyby viděl ducha teoretický si myslel tmě jsem mrtvá a asi ho to překvapilo.
,,jak ale ne to není možné jsi mrtvá!"
Nope mýlila jsem se asi ne on by v opravdovým šoku! To mě nutilo se trochu smát snažila jsem se zabránit výbuchu smíchu protože ten jeho nechápavý přemýšlející pohled.
" teď máš pohled asi nějak tak.. co ta tu kurva děla? Řekl jsem ji že ji miluji jen ať  vyměkne a já ji mužů vrazit dýku do srdce. Ne moment ještě lépe..využiju ji jen v můj prospěch a potom ji zabiju a všem řeknu jak ji zabil nějaký vlk Jo a to ještě nemluvím o tom jak jsi mě tam nechal ležet. A bez slitování odešel jenže jsi asi nedomyslel že se do tebe mužů zamilovat co Niklausi?! Zničil jsi mě? Ano.Využil? Ano!! A víš co je asi na tom všem nejlepší?! Já tě opravdu milovala kurva vždyť až teď si uvědomuji že jsi byl ty! Jediný člověk na světě kterému jsem věřila. A zatím co ty si tu žiješ úžasný život já trpěla né z toho že mě zradila jediná osoba které jsem věřila ale z toho že jsem byla taková blbka že ti vše uvěřila!"
Nebyla jsem tak zničená možná na povrch ale uvnitř jsem chtěla vraždit a zároveň milovat ho. Ale tyto city musí pryč..
,,Abi. Já..."
"Já?"
Vypadal smutně a jako by všeho litoval ale pak zase přecvakal a byl to on. Takového jakého jsem ho neznala v očích měl nenávist bolest ale vůbec city jako láska pochopení ne on je měl úplně zaplněné nenávisti.
,, udělal bych to klidně znovu."
Dobře toto jsem nečekala. Hodila jsem všechny věci dolů a stala jsem před nim úplně bezmocná. Bez magie bez dýky.
" takového tě neznám."
,, časy se mění Lásko."
Zase mě tak oslovil.
"Tak dělej zabij mě znovu!"
Zakřičela jsem po Klausovi. Slzy se mi rvaly do oči a štípaly mě.
"Zabij mě Klausi Mikaelsone! Tak jak jsi to udělal  dávno! A zabij mě klidně stokrát!"
,,měla by jsi dávat pozor na slova mohla by jsi někomu takhle ublížit."
"A co na tom záleží?! Mě ne a tobě taky ne!"
,,tak to de pleteš a teď mě pošli zpátky a už se nikdy nezjevuj jinak tě opravdu zabiju!"
" trhni si Mikaelsne! Zabij mě teď nebo už nikdy."
Nečekala jsem to že by opravdu mě zabil, ale co jsem si myslela. Jsem naivní. Klaus mě chytil pod krkem a narazil semnou ke stromu ale místo toho aby mě zabil nevím vybral srdce mě začal prudce líbat přímo jak kdyby to mělo být naposledy a taky jo! Bral si mě jako ještě nikdy a já se vůbec nebránila i když jsem to měla v plánu.
,,chceš abych tě zabil jo?"
"Nevím."
Klaus mi roztrhal halenku ale zastavil se v líbání mého krku když si všiml černé rány na mem srdci. Černé žily jsem měla až k krku a končily u břicha. Rána byla povrchově zahojena ale jinak ne. Je to už hodně let ale stejně mám zničené celé tělo takže na Bikiny mužů zapomenout.
,,bože jak ty vysvětluješ když máš šaty nebo plavky co toto je?"
"Dlouhý příběh."
Klaus to nijak dal neřešil a dal mě líbal a já mu sundavala oblečení.