Dokonalá jako slunečnice

Zpátky v čase

Klaus:
Caroline tam stala a zírala na Abi jako by si hlídala svůj majetek. Abi měla v očích bolest což Caroline viděla a byla z toho šťastná. Kol se tam chechtal tak že kdyby neseděl spadl by.
,, Kole! Co ti je doháje vtipné na této situaci?!"
Okřikla ho Abigail.
,,nic miláčku vůbec nic."
Podotkl Kol
Teď jsem chtěl vraždit já a můj cíl byl Kol.
Abigail bylo vidět na očích že tuto situaci nezvládá a neví co dělat. Najednou jako by ji cvaklo se otočila a neřešila Caroline. Ale pustila se do Tylera.
,, jsi tu moc dlouho. Pozdravuj ode mě otce."
A v vteřině jakoby otevřela nějaký portál do podzemí. A Tylera tam hodila.
" Abigail!"
,, co Klausi?"
Caroline brečela měl jsem pro ni slabost nenáviděl jsem když brečí Abigail si toho všimla asi něčí vyčetla z mých oči.
,,pro svatou Hekaté ty ji miluješ. No jasné jak jsem mohla být tak blbá."
"Ne nemiluji."
,, Niklausi! Já to poznám jsem bohyně a co víc umím číst z oči a lidských citu."
Byla zraněná Car spadla na kolena a brečela nad Tylerem a mě vadilo že nebrečí kvůli mě. Miloval jsem Caroline ale také Abigail.
,,rozhodni se ona nebo já?"
"Abi."
Kýval jsem hlavou do strany jako že to neudělám.
,,tak fajn."
Abigail ukápla jedna osamělá slza. Moc často nebrečela. Vlastně jen jednou a to když mě přivolala potom už vůbec.
Abigail mávla rukou a všechny bariéry se propadli a zmizeli Damon toho využil a utekl za Abigail protože ta hned jak je spustila vypadla.
********************************************
,,netrap se tou krávou."
Přišla ke mě Caroline a obejmula mě
"Není kráva. Nikdy nebyla."
,,ale milujeme mě ne?"
"Nevím. Necháš mě chvíli samotného abych si dal myšlenky dohromady?"
,,samozřejmě."
Caroline mě políbila a odešla.
Ovšem po minutě co odešla přišel Elijah.
,,sotva odtud vypadnu ty už přijdeš o Abi a místo ni tu máš ji?"
"Už to tak bude."
Ani jsem se na něj nepodíval a napil se whiskey.
"Jdu si lehnout. Dobrou Elijahu."
,, děláš chybu."
"Jasně"
Přišel jsem do ložnice a vše co tam Abi změnila bylo pryč. Zatrhnuté závěsy a už tam nebyli ty krásné květiny co mi připomínaly vždy Abigail. Nebylo tam nic.
Když jsem šel vyřizovat věci do města a vrátil se
Tak všude bylo plno květin a závěsy byli odhrnuté bylo vidět na balkon kde byla další miliarda květin.
,,pořád to tu smrdí květinami ale to by za chvíli mělo vyprchat."
Mluvila na mě Caroline z koupelny.
"Jdu si dát sprchu."
,, já se přidám."
"Dnes ne je toho na mě moc."
,,tak dobře."
Odpověděla uraženě.
Nevím co chci.