Dokonalá jako slunečnice

Zpátky doma

Abigail :
Seděla jsem na schodech a přemýšlela co teď semnou bude jestli oni ví že nejsem mrtvá že jsem stále tu. Nebo jsem opravdu mrtvá? Ne to není možné ti bych tu nebyla.
,,hej mladá!" Zavolal na mě Mikael
"Co chceš ?"
Zařvala jsem otráveně na Mikaela
,,no nic jen že se otevírá portál jen jednou za par let a hádej kdo tam bude dřív."
Už mi to bylo jasné tak jsem vyzkoušela jedno malinké kouzlo teleportovat se moje astrální já se s ním dohadovalo a já vběhla do portálu.
"Mikaely hádej kdo tam bude dřív! Já!"
Moje astrální já se vrátilo a já skočila do portálu.
********************************************
Probudila jsem se a zádě slyšela všechny hlasy a rovnou věděla komu patří.
Sedla jsem si na stůl kde jsem ležela a šla do obýváku kde všichni seděli a pili.
"Tak to byl nejhorší den mého života."
Řekla jsem ve dveřích a držela se za hlavu
Ostatní se otočili a jako by viděli ducha.
"Hmm. Doufám že mě vidíte protože já se už za Mikaelem nevrátím! Je to prvotřídní idiot!"
Rebekah měla v očích slzy, Kol nechápal a Klaus se na mě usmíval jako by věděl že nejsem mrtvá.
"A můžete mi říct proč mám šaty od krve?"
Klaus se zvedl a šel ke mě. Já chtěla udělat krok dozadu ale Klaus si mě chytil za boky a přitáhl na polibek. Ve vteřině mě začal líbat chvíli jsem byla v šoku ale pak jsem spolupracovala.
Klaus se odtáhl a obejmul mě jak kdyby se opravdu bal že mě ztratil.
"Kde máš Caroline?" Zašeptala jsem mu aby to slyšel jen on.
,,mrtvá. Nikdo ti nebude ubližovat."
"Co tak najednou?"
,,zabil jsem ji hned když ti ublížila."
"Proč?"
,,protože tě miluji."
"A to jsi si uvědomil až teď?"
,,porad lepší než nikdy. A ne teď ale hned jak celou ložnici změnila."
Odtáhla jsem se a podívala se mu do oči.
"Jak jako změnila ?"
,,neboj dáš si tam všechny kytky a závěsy zpět."
"Emm.. jak jako i závěsy!?"
Klaus se zasmál a podotkl
,, vše bude jako dřív."
"Jo a začneme novou postelí."
,,nespal jsem s ní."
"To ti mám věřit jo?"
,,jo."
" Bekko?"
Zavolala jsem a Rebekah se na mě hned otočila.
,,ano?"
"Jdeme  se opít."
,,konečně rozumná věta."
Řekla Rebekah a šla mě obejmout.
,,bála jsem se že se už nevrátíš."
"Jo to ja taky. Tak jdeme se poradně opít."