Dokonalá jako slunečnice

Bez času

Klaus:
Když jsem vylezl ze sprchy a šel dolu Abi už tam nebyla zato Tyler Jo.
"Jde je?"
,,se ptáš mě ? A jo odešla se slzami v očích protože ti dala možnost se vrátit a říct ji tu jedinou debilní věc kterou chtěla slyšet ty idiote!"
Měl pravdu ale byl jsem naštvaný ani nevím proč na ní ona nic neudělala. Prostě byl ve mě vztek.
"Neříkala kam jde?"
,,Ne ale možná je to přece bohyně přírody. Tak něco kde je příroda? O něčem bych věděl ale pustíš mě ! "
" jo tak to zapomeň!"
,,tak se nedozvíme kde je."
"Mužů tě ovládnout."
,,železník blbče."
"24 hodin všechen je pryč. Takže kdo je tu blbec? Ty."
Ovlivnil jsem toho blbce ale nic on mě měl v plánu podvést. Ovšem to se mu nepovedlo. Je jediné místo kde by mohla být a to louka která kdysi byla plná květin pamatuji si na to jak jsem tam Abi viděl tancovat byla tak šťastná dlouhé bílé šaty a rozpuštěné vlasy. Byla překrásná  všude plno květin. Nevím jestli vůbec ještě ta louka je nebo jestli je v takovém stavu jako kdysi ,je to daleko od New Orleans. Ale za zkoušku to stojí.
"Rebekah! Postarej se o Tylera. Nevím klidně ho zabij je mi to jedno! Já musím jet něco vyřídit."
,,OK. Trochu ho potrápím."
Vyrazil jsem hned je to od New Orleans jen hodinu. Abigail tam vždy něco táhlo vždy mi říkala že je to zázračné místo i svou krásou.
Zamyslel jsem se a neuvědomoval si kolik času ubylo.
Dorazil jsem na místo a hned jak jsem vystoupil z auta tak kolem mě prolétlo několik motýlů jako kdyby se toto místo zastavilo v čase ale je to jasné tato louka je mezi několika lesy a hodně daleko od civilizace asi tak 25 minut jízdy po polní cestě.
"Jak jsem si myslel jako kdysi tě tu nacházím sedět na louce. Teď ti už chybí jen ty šaty."
Abigail na louce seděla zády ke mě když jsem na ní promluvil tak jsem jen viděl jak se lekla srdce ji začalo rychle bít jako vždy když je semnou.
,, co tu děláš Niku?"
Šel jsem k Abi a sedl si k ní hrála si s kytkou.
" kdysi jsi mě sem vzala tak mě napadlo že tu budeš.  Říkala jsi že je to vzácné místo."
,,Jo jako by se to tu zaseklo v čase. Vše je tak krásné."
Měla trochu zlomený hlas ale když mluvila o tomto místě jako by z ní mluvila duše nějaké vily.
"Dokážeš vždy tak krásně mluvit o tomto místě."
,,co tu chceš Niku?"
"Rovnou na věc?"
,, tak ještě jednou co—tu—chceš?"
"Omluvit se."
,, odkdy se ty omlouváš?"
Začala se zase tak nádherně smát.
"No dovol já se umím omluvit."
,,Jo omluvil jsi se mi naposled před Hmm. 1000 lety?"
" fajn tak dobrá vyhráváš."
Zvedl jsem ruce na znamení že se vzdávám.
Seděli jsme tam až do západu slunce.
,,máš v plánu tu zůstat do setmění?"
"Tak dlouho jak ty. A navíc západ slunce tu byl vždy nádherný."
,,to máš pravdu. Je tu nádherný. A tam dal je útes z kterého jde vidět lépe. Jdeme?"
Ukázala rukou dál.
" že ty máš v plánu mě z něho shodit?"
,,no.. když už jsi to navrhl tak to nezní tak špatně."
Abi se zase smála a ja měl problém se taky nesmát.
Vstal jsem a podal ji ruku ať vstane.
"Tak jdeme ne?"
Chvíli se na mě váhavě  dívala a pak ruku přijala. Šli jsme ruku v ruce k tomu útesu.
Abi se zdá zase šťastná a já jsem taky šťastný když jsem s ní sedli jsme si na kraj útesu a Abi si opřela hlavu o moje rameno
,, je tu nádherný výhled. Pamatuješ jak jsme tu kdysi tančili?"
"Ano ale o tom útesu jsem nevěděl. "
Abigail se zvedla a podala mi ruku.
"Co chceš dělat?"
,, smím prosit?"
Usmívá se na mě jak anděl. Ona taky je anděl a já jsem démon dvě kombinace co k sobě nejdou ale my dokázali že ano.
Usmál jsem se na ni a jemně ji chytil za ruku. Vstal jsem a zavedl ji dál od útesu.
"Tak jdeme tancovat."
,,co je víc romantického než tancovat u západu slunce?"
"Hmm. Nevím?"
,,dle mě nic."
Zvedl jsem ukazováčkem její bradu a zahlédl se ji do oči. Byli jsme od sebe tak nebezpečnou dálku bylo tu trapné ticho.
,, tak na co čekáš?"
"Co?" Zeptal jsem se nechápavě.
,,tak už mě polib Klausi Mikaelsne. Nebo to mám udělat já?" Řekla svůdným hlasem.
Usmál jsem se na ni a políbil ji. Abigail mi dala ruce na krk a já si ji přitáhl v pase tak že by se mezi nás nevešel ani papír. Jednou rukou jsem si chytil za krkem a polibek prodloužil.
Když jsme se od sebe odtáhli Abigail chtěla zase něco říct ale já ji ti nedovolil a zase ji dlouze políbil.
,,Hmm. Jo tohle mi chybělo."
"Mě taky a to nejsi od mě ani den."
,,ale i par hodin  stačil."
"S tím souhlasím. Co kdyby jsme už jeli domu?"
,,Jo začínám se bát. Je tu tma."
"Neboj já vidím i ve tmě. Se mnou se bát nemusíš. A uz vůbec ne tmy."
Abi šla ke mě blíž a zašeptala mi do rtů než mě políbila.
,,já se nebojím tmy ale hadů. "
"Matka přírody co se bojí hadů?"
,,nejsou moje dílo."
"Aha. Tak jedno řešení bych měl."
Chytil jsem Abi a na zádech ji odnesl k autu.
,,to by bylo dobré řešení. To mě máš v plánu i posadit do auta?"
"Přesně tak."
Abigail vyprskla smíchy.
,, pozor Mikaelsne abych si na to nezvykla."
"Klidně si zvykni. Jako moje holka to bude dost často."
,,já tě prostě miluji."
"Páni poprvé co jsi mi to řekla. Hele že ty mi teď probodneš srdce?"
,,ha ha to je velice vtipné. Ne já to myslím vážně."
"Já tebe taky ale to ty určitě víš."
,,ano. Došlo mi to."
Abi mě políbila na krk. A pokračovala dál.
"Pozor rozptyluješ mě. Abych si omylem nevšiml nějakého hada."
,,Hmm."
Abi si přeletěla nějak dopředu na moji hruď.
"Á tak teď už nic nevidím."
Smál jsem se ji ale Abi mě začala dravě líbat ztrácel jsem se v jejich polibcích.
,, to je mi jedno já teď chci jediné a to hned do auta."
"Sex v autě to se ti nepodobá."
Abi se odtáhla od mého krku a vypadala jako kdyby přemýšlela.
,, tak fajn tak jsi bez sexu."
" ale ne beru to zpět."
,,no to bys měl."
"Ale prosím tě i kdyby jsem řekl že nevadí tak by jsi si to semnou rozdala."
,,Hmm. No máš pravdu."
Přiblížila se k mému uchu a svůdně mi zašeptala.
,, to máš pravdu. V životě jsem tě nechtěla tak moc jako teď."
A dál pokračovala v líbání.
" tak to abych použil nadpřirozenou rychlost co?"
,,občas bys to mohl zkusit i v posteli."
"To jako že nejsem dost dobrý Jo?"
,, ne ne jsi skvělý ale co kdyby jsme to zkusily?"
"Ne nechci ti ublížit."
,,mě neublížíš."
"Ne."
,,Niku. Co mám udělat aby Jo?"
"Klidně cokoli stejně ne."
,,  a s Caroline Jo? Nejsem dost dobrá?"
"To je něco jiného ona je upír."
,,ale já jsem nesmrtelná bohyně. Vše de zahojí."
"Tak fajn ale kdyby tě to bolelo tak mi řekneš jasné ?"
,,ano."
Otevřel jsem zadní  dveře od auta a Abi tam hned vběhla a začala ze sebe všechno oblečení strhávat. Když byla už jen ve spodním prádle tak se vrhla na mě. Já jsem ještě zamkl auto a zahal.
,, to teď jsem ráda že máš tak prostorné auto."
"No to víš myslím na vše ."
,, to je trochu úchylné ale dobrá. Nesměj se tak."
"A jak se mám smát?"
,,jsi nádherný i tvůj úsměv je dokonalý."
Abi si sedla na mě obkročmo a začala mi sundavat triko. Líbali jsme se a zároveň bojovali o nadvládu Abigail zapálila s mým páskem a vztekala se.
"Jsi jak dítě které se vzteká že nedostalo hračku."
,, Niku!"
Pomohl jsem ji rozepnout pásek a ztrhl z ní i zbytek oblečení.