Jako kdysi

168 10 0
                                    


Seděla jsem na krásné louce plné květin kolem mě lítali motýlci ptačí zpívaly  jako kdysi měla jsem dlouhé vlasy které si měnili barvu vždy když jsem se usmála vítr si hrál s mými vlasy a já byla zase po dlouhé době šťastná.
,,Abi?"
Z dálky jsem slyšela krásný hlas který patřil jen jedné osobě. Mému Klausovi.
,,stávej Abi!"
Ale toto není přítomnost. Tak kde jsem?
Vstala jsem a v tu chvíli byla všude tma. Úplná tma ani měsíc nesvítí a hvězdy nikde nejsou. Tak kde to jsem?
"Hálo? Je tu někdo?"
,, Ahoj zlato."
"Teto? Jak je to možné kde to jsem?"
Moje tetička byla Hekaté taktéž bohyně.
,,jsi někde kde by jsi rozhodně neměla být. Našla jsem tě v limbu. Ještě není tvůj čas."
"Ale já už nejsem bohyně nejsem nic."
,, já vím limb slouží pro nepokřtěné. Duše tam bloudí a hledají cestu ven. Ale ty. Ty se musíš vrátit ven a předstoupit před bohy. Získat si zpět svojí moc! Ta která ti náleží."
Potom se teta vypařila doslova. Zase.
"Ale jak se mám dostat ven!?"
,,následuj hlas tvého milého."
Následovat hlas Klause?
********************************************
" už jsem zpět ?"
Zakřičela jsem po tetě ale nic jediné co jsem viděla bylo že jsem v jiném pokoji kde to neznám a Nik sedí u postele je tu i Bekka a Elijah.
,,abi!"
"Kde jsem co se stalo ? Já viděla tetu?! A proč jsem byla v limbu? Proč u mě byla Hekaté?"
Divně nechápavě jsem se podívala na Klause a obstarání stejným pohledem na mě možná je to tím že jsem s tetou nevycházela dvakrát dobře.
,,kde že jsi byla?" Zeptal se Elijah zároveň s Rebekah. Než jsem stihla odpovědět odpověděl Klaus.
,,Limb to je pro duše smrtelníků."
"Pro boha já musím předstoupit před bohy!"
Rychle jsem seskočila z postele tak rychle že se mi zamotala hlava. Zase. Čekala jsem že spadnu ale Klaus mě stihl chytit.
,,pomalu jasný?."
"Ano."
,, vše mi řekneš před jaký soud."
"Ano."
"A jinak ahoj všem. Dlouho jsme se neviděli. Po tom co mě Klaus za-."
Klaus mi skočil do řeči takže mi okamžitě došlo že jim nic neřekl.
,,za- co?"
Zeptala se Bekka.
" opustil."
Klaus na mě hodil děkovný výraz a já ho tím svým zabíjela.
,, no nic asi budeš míst hlad ne?"
Zeptal se mě Elijah.
"Trochu."
,,tak my se sestrou skočíme pro jídlo do města."
Elijah s Rebekah odešli a my jsme měli čas vše řešit.
"Ty jsi jim neřekl že jsi mě zabil!!?"
,, Né tak nahlas mohli by tě slyšet."
"Pro boha Klausi!"
,, od kdy bohuješ."
"Ty jsi neuvěřitelný!"
,,já vím."
Zase. Zase  na mě hází ty namyšlené úsměvy! A arogantní keci.
,, hele můžeme to řešit jindy?."
"Kdy ?!"
,, tak třeba až si dáme společnou sprchu?"
"To nemyslíš vážně?!"
Bohužel to tak myslel Klaus vstal a rychle aniž bych to čekala mě přehodil přes rameno.
"Ty jsi vážně neuvěřitelný! Vždyť se za chvíli vrátí."
,, to nebude taková chvíle v obchodě s oblečením mají výprodej. Rebekah neodolá a půjde tam a jelikož se o ní Elijah bojí tak tam bude trpět minimálně tři hodiny s ní."
"A co když ne?"
,, věř mi že Jo."
Co to odpověděl jsem si ani nevšimla že už na sobě nemám žádné oblečení. Klaus mě za ruku vedl do sprchového kouta.
,, a hele našel jsem další tetování."

,, od kdy hadi?""Připomíná mi to tebe

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


,, od kdy hadi?"
"Připomíná mi to tebe."
,,mě Jo?"
"Ano."
Sotva jsme vlezou do sprchy tak Klaus zastavil prudce vodu.
"Co to děláš?"
,,ticho."
Zašeptal což mě trochu vyděsilo.
"Co se děje?" Zašeptala jsem tak aby to slyšel jen on.
,,někdo je doma."
"Asi nebyli výprodeje."
,,ale ano jsou. A toto není ani Elijah ani Rebekah. Je to jiný upír."
Klaus se rychle oblékl a šel dolů. Já jsem na sebe hodila jeho triko co jsem našla a tepláky. No musím uznat že jsem se o nej bála.
"Svatá Hekaté dej mi mou moc pro ochranu rodiny."
Nic se nestalo.
"Tetičko."
V pokoji začalo svítit světlo jako měsíc a ja už jsem věděla že moje teta se na mě i přes to vše co se stalo nevykašlala.
"Moc děkuji tetičko jsem ti na doživotí vděčná."
Seběhla jsem dolů a už jak jsem byla na schodech mi došlo že šatů něco nehraje Klaus stál přede mnou a snažil se mě krýt.
"Kdo to je?"
,, neříkal jsem aby jsi zůstala v pokoji?!"
"Ne."
,, ještě jsi nás nepředstavil. Já jsem Damon a ty?"
Promluvil jeden z nic.
"Já jsem Abigail bohyně přírody a nepamatuji si že by jsi se ty kdy měl stát upírem. Někdo porušil pravidla. Stefane?!"
,, odkud znáš mé jméno?"
" jsem stvořitelka světa ja ho musím znát stejně tak jak znám Elenu hodná to holka bylo by mi líto ji podřezat krk ale tak když jsi ty porušil dohodu mezi mnou a tebou a dokonce i Elijahovu tak pravidla jdou stranou. Takže navrhuji ti hned vrať to co jsi vzal tady Klausovi tak jak jsi to vzal nebo Elena a Caroline přijdou o hlavu."
Zvedla jsem nad hlavu ruku abych mohla lusknout. Ale v Stefan mě zastavil.
,, vážně Klausi?! Caroline? Tvoje láska životní?"
Tyto slova pro mě byla jak další dýka do srdce. Zatemnilo se mi před očima a toužila jsem ji zabít přímo jsem dychtila po tom. Ale v hlavě se mi ozval hlas tety. Který říkal ať to nedělám že na to mi moc nedala.
"Životní láska? Niku?"
,, no co každý jsme někoho měli je to minulost dávna teď je manželkou Stefana. A ne Stefane můj život stojí vedle mě Car byla spíš takový omyl protože jsem toužil po Abi."
Klaus měl pravdu. Je to minulost.
"No to je jedno přijde o hlavu takže máš na to den Stefane a to jen protože jsem laskavá. A teď ven z domu hned!"
Oba dva hned zmizeli a Klaus byl překvapen hodně.
"To teta mi dala moc na ochranu milovaných."
,,aha tak že ji děkuji a teď kde jsme to skončili?"
Klaus mě začal líbat a já spolupracovala.
,,jsme doma a máme hodně hodně moc oblečení." Ozvala se Bekka od dveří.
,, má pravdu šíleně moc Niklausi asi 20 tašek možná víc a radost ti udělám že jsem zjistil že jsi pokladní ovlivnil!" Řekl naštvaně Elijah ale zároveň bylo v jeho hlase slyšet pobavení možná z toho zle jsme před nimi staly a líbali se.
"Hmm. To tři hodiny nebyly Niku."
,, Jo sestra udělala rekord že Rebekah."
,,to je jedno pojď Abi jako kdysi mám hodně věci pro tebe jsem je vyzkoušet!"
Řekla nadšeně Bekka. Zatím co Elijah a Klaus tam nechápavě staly já s Bekkou už jsme tahali nákupní tašky nahoru.

Dokonalá jako slunečniceKde žijí příběhy. Začni objevovat