My girlfriend's sister

6- ájina🇬🇧

T: jo... tohle já nemůžu 🥺
J: fajn..
Nevím... jestli smutně.. naštvaně.. zklamaně.. odešel. Nemohla jsem se nad tím ani pořádně zamyslet, protože mamka volala na jídlo.
M: večeře!
Nemá ráda, když musí čekat, takže jsem šla okamžitě. Došla jsem a mamka už nabírala, z jejího obličeje jsem usoudila, že je zase nějaký problém... ten její pohled znám moc dobře.

Sedla jsem si ke stolu, což v zápětí udělali i Janek s Kájou.
M: tak dobrou chuť
Všichni jsme si popřáli dobrou chuť.
Za celou dobu nikdo nic neřekl, bylo tam ticho, jak v hrobě, extrémně nepříjemný vám musím říct.
Postupně jsme všichni dojedli, já teda jako poslední, mamka zrovna dávala talíře do myčky. Když jsem chtěla už odejít, zastavila mě.
M: Týno?
Podívala jsem se na ní.

M: zase další kule z angličtiny... však ses to včera učila
T: tu písmenku jsme psali minulý týden
M: proč ses to ale nemohla naučit
T: protože na to prostě asi nemám... já na gympl jít nechtěla.. to ty..
M: nemusíš to bojkotovat
T: já to nebojkotuju.. snažím se, ale já na to prostě nemám..
M: a co jako budeš dělat? V pololetí máš už teď jasnou pětku... to bude ostuda, co si o mne pomyslí

Z pohledu Janka
Od Týny jsem pak odešel za Karolínou... vůbec nevím, jak se k ní teď mám chovat.
Nevím, jak se mám chovat k těm dvěma vlastně. Nechci Karolíně dělat falešný pocit toho, že náš vztah je v pohodě, že jsem do ní hrozně zamilován.. nejsem. Jak se mám chovat k Týně potom, co mi řekla. Nedokážu dělat, že mě nepřitahuje. Ale jsem na ní naštvanej, hrozně. Na druhou stranu, je prostě moc hodná zas.. nemyslela to zle.. já prostě nevím.
Jejich máma nás zavolala na jídlo, naštěstí žádný výslech se nekonal, protože celou dobu bylo ticho, jak někde na mrtvé půdě, kde nic tu nic.

Po jídle jsem odešel s Kájou do jejího pokoje, zase jsme si pustili film.. nevěnoval jsem tomu pozornost, přemýšlel jsem nad Týnkou.🥺A i když jsem se snažil na ni nemyslet, moje myšlenky se stále sbíhali k tomu našemu líbání.
J: Kájo, dojdu si pro pití, chceš taky?
K: jo, džus prosím
Políbila mě na tvář a já mohl odejít. Šel jsem do kuchyně. Kde paní Popelková zase mluvila s Týnou. Šel jsem tam a nějak moc jim nevěnoval pozornost. Dokud...

M: a co jako budeš dělat? V pololetí máš už teď jasnou pětku... to bude ostuda, co si o mne pomyslí
Zakřičela paní Popelková na Týnu. Podíval jsem se na ně. Na Týně jsem zase viděl ten její strašně smutný výraz.
J: já se omlouvám, že vám do toho vstupuji.. ale mohl bych Týně s tou ájinou pomoct.
M: platím jí doučování
J: třeba bych jí s tím dokázal pomoct lépe.. jsem mladej, taky jen student... ale ájina mi jde.

M: to bys Janku vážně mohl?
J: samozřejmě, to je maličkost
M: já se ti předem za ní hrozně omlouvám, že ti s ní přidělávám starosti
J: ale prosím vás, vážně to nic nebude
M: ono s Týnou to je náročný
J: já si poradím
M: děkuju vám moc.. tak kdy začnete?
J: tak zítra, že bys přišla ke mně třeba ve tři?

Promluvil jsem na Týnu. Ta pokrčila rameny, že neví.
M: bude u tebe zítra včas. O to se postarám.

.