My girlfriend's sister

4- NIKDY!🤯

J: že mi Týna připravila snad ty nejlepší palačinky, které jsem kdy jedl, hlavně palačinky naprosto miluju
K: aha. Týno můžeš na chvíli?
T: jo
Následovala jsem Káju k ní do pokoje. Když jsme tam došli, zavřela za námi.
K: co si myslíš, že děláš?
Řekla naštvaně.
T: c-co?

K: nedělej se sebe blbou
T: já ale vážně nevím, co se děje
K: balíš mi kluka... co si o sobě kurwa myslíš? Janek je můj, tak to i zůstane je ti to jasný!!
T: však ...
K: neskákej mi do řeči! Co si myslíš, že tímhle dosáhneš? Se na sebe podívej, však s tebou by nikdo nic mít nechtěl, jsi ještě malá a blbá.. nemáš žádný zkušenosti. Jsi ještě pořád děcko a Janek potřebuje někoho, kdo není jako ty.
T: nemusíš mě tu urážet

K: říkám ti jen pravdu.. ruce pryč od mého kluka, nemáš na něj. A teď už zmiz, než se rozčílím
Kývla jsem na souhlas a opustila její pokoj. Když jsem se otáčela od dveří do někoho jsem narazila.
J: do prdele!
Sakra... byl to Janek, který si nesl za Kájou to kafe, které díky mne skončilo na jeho tričku.
J: to nemůžeš koukat?
T: promiň
J: fakt výborný😑
Janek byl asi fakt vytočen, díky tomuhle povyku vylezla Karolína z pokoje.

K: co se tady děje?
T: omylem jsem srazila Janka..
K: ty jsi fakt nemožná, jen na obtíž😑 ty pojď
Řekla k Jankovi.
K: převlékneš se a ty
Zamířila pohledem ke mně
K: vytři to tu a zkus aspoň jednou něco nezkazit
T: jasně
Šla jsem do komory pro hadr a belík, do kterého jsem natočila vodu a dala do něj přípravek na mytí podlah.

Šla jsem před Karolíny pokoj a začala vytírat, ale oni museli už zrovna odcházet.
K: tak snad počkáš než projdeme
Uhla jsem se jim teda a oni vypadli. Ani se se mnou nerozloučili nic... vytřela jsem teda a vyrazila do školy. Bohužel ale pozdě, autobus, kterým normálně jezdím do školy mi ujel, další jede až za dvacet minut, vážně terno, přijdu pozdě do školy😩.

(...)
Po škole jsem byla na doučování z ájiny, a pak jsem jela domů, když jsem přišla bylo už půl šesté.

V chodbě byli Karolíny i Jankovi boty... super, Karolína už je doma a on je tu zas😑ještě včera bych si myslela, že je Janek fajn, ale ranní incident, kdy na mne byl stejně jako sestra nepříjemný, mě přesvědčil o opaku.
Snad bych ho i Karolíně záviděla, ale dokázali mi oba, že se k sobě hodí. Šla jsem do kuchyně pozdravit mamku.
T: ahoj
M: čau... co ta neomluvená hodina?
T: já jsem nestihla bus
M: jak můžeš nestihnout bus... máš vstávat dřív, jestli máš málo času

Máma zase byla extrémně vytočená, takže si začala pěkně vyřvávat hlasivky
M: Káje se to nikdy nestalo! NIKDY! Proč ty prostě
T: nemůžeš být jako ona... proč s tebou musí být jen problémy... víš proč? Protože já problém jsem, tohle všechno co řešíš jsou prkotiny
T: ale štve tě to, protože kdybych nebyla, nic se neděje...
M: Týno nepřevracej to tak.. víš, že tě mám ráda
T: to právě nevím..

Šla jsem si do svého pokoje, kde jakmile jsem za sebou zavřela dveře, někdo zaklepal a vešel.
J: a-ahoj ...
Tázavě jsem se na něj podívala
T: co tady zase děláš?
J: přišel jsem se ti omluvit...

.