My girlfriend's sister

7- marný😔

Z pohledu Týny
Bylo 14:45 a volala na mne máma.
M: Týno dělej, musíš k Jankovi na tu angličtinu
S nechutí jsem si vzala učebnici, pracovní sešit, školní sešit a penál a vše si dala do malého batůžku. Šla jsem pak dolů, mamka tam už nebyla, přezula jsem se a vyšla ven před dům, kde už bylo auto, ve kterém seděla mamka.

Nastoupila jsem k ní, připoutala jsem se a jeli jsme.
M: koukej se snažit
T: jo budu
M: a domů pak dojdeš sama, nemám čas pro tebe dojet, jedu pro Káju do hudebky
T: jo.. dobře
S mamkou jsme už pak neprohodili ani slovo. Za deset minut zastavila u dost pěkné vily. Vystoupila jsem a mamka odjela. Šla jsem k brance, u které byl zvonek, a zazvonila.
Po nějaké době vyšel Janek.. měl na sobě bílou košili a černý džíny...🥵 nehorázně mu to slušelo.

J: pojď dál
Ani se nenamáhal jít k brance a zaplul do té vily zpátky. Otevřela jsem si branku a vydala se za ním. Vešla jsem do chodby, kde si zula boty. Nevěděla jsem, kam jít dál, tak jsem radši čekala. Hnedka se tu objevil Janek.
J: pojď za mnou
Kývla jsem, že teda jo a vydala se za ním. Vedl mě tou luxusní krásnou vilou, dokonalou jak z módního časopisu, až do luxusního obývacího pokoje.
Posadil se na gauč a já si sedla kousek od něj.
J: ukaž mi učebnici

V batohu jsem ji nahrabala a podala mu ji. Chvíli do ní koukal.
J: jak můžeš mít pětky, však tu nic těžkého není
Nad tou větou jsem zesmutněla..
J: hele tak tady cvičení 3.7 zkus doplnit správně časy a já to pak zkouknu
Podal mi učebnici, bylo tak patnáct věcí na doplnění... bylo to na všechny minulé casy... Minulý normální, průběhový, předminulý a také předpřítomný čas. Absolutně ty dva poslední nechápu, však to není ani možný prostě. Nějak jsem to nasázela na random a podala Jankovi.

Ten si to vzal a po chvíli řekl.
J: máš všechno blbě.. myslel jsem si, že tvoje máma přehání, ale ty jsi fakt marný případ
Auu... ani nevíte jak strašně tohle bolí.
T: tak já radši půjdu
Vzala jsem si od Janka tu učebnici a začala si uklízet věci do batohu.
J: ani jedno dobře a tak primitivní cvičení... já se ani tvé matce nedivím, že z tebe tak kvete... já bych kvetl taky
To už se mi do očí nahrnuly slzy, podívala jsem se na Janka takovým tím pohledem, že to opravdu nemusel.

J: promiň
T: to nic.. viď je to pravda.. promiň, že jsem tě udržovala
Zvedla jsem se, že půjdu, ale Janek vyskočil z gauče a v momentě, kdy jsem byla na odchodu z obýváku, mě chytl za ruku. Se slzami v očích jsem se na něj podívala.
J: nechtěl jsem.. tohle jsem z pusy vypustit vážně nechtěl.. moc se omlouvám
T: řekl jsi jen pravdu
J: nemyslel jsem to tak... vysvětlím ti to... pojď

T: vážně ne.. už si se mnou ztratil dost času.. je to zbytečný, sám jsi to řekl..
J: jsem naštvanej, že jsi mě včera poslala do háje
T: nechtěla jsem tě naštvat, nemyslela jsem to zle.. nechtěla jsem zničit sestře vztah.. nechápu, proč si to včera mámě nabídl, nemuseli bychom se teď vůbec vidět
J: chtěl jsem s tebou být sám.. o samotě
T: abys na mne mohl být hnusnej..
J: byla to blbost... nemyslel jsem to vážně..

.