Jak jim to mám říct? Nemůžu se stát andělem, protože jsem těhotná s upírem a stejnak umřu? Asi těžško! ,, Ne" zašeptám a oni na mě vypleští oči ,, Takže ty ses toho vzdala?" zeptá se Niall naštvaně a já zavrtím hlavou ,, Je to složitější než bylo. Zůstanu andělem, protože moje smrt příjde brzo" zašeptám a oni na mě vypleští oči ,, Jak to myslíš?" řeknou oba zborově ,, Tak jak jsem řekla. Zůstanu andělem a udělám to co mám, ale potom umřu" řekla jsem jim po lopatě ,, Proč?" řekne s brekem Niall a Ian nemá k tomu taky daleko ,, Protože to je součástí" zašeptám a oni přikývnou. Ian odejde a já s Niallem zůstali zase samy. Sedl si vedlemě a oejmul mě a já jsem v jeho obětí zase usnula. Probudila jsem se na šimrání po břiše a tváři. Otevřela jsem oči a nademnou se nakláněl Niall a pusinkoval mě a hladil a já se pousmála. Usmál se na mě a dal mi pusu ,, Dobré ráno lásko" řekne mile a podá mi snídani. Usměju se ,, Děkuju" řeknu vesele a pustím se do jídla. Oba jsme na všechno zapoměli a užívali si jako normální páry.
Chodili po nákupech, užívali si a byli pořád spolu. Niall párkrát odešel s Ianem na lov, ale nemohla jsem nic říct, vždyť je to jeho součástí. Všechno uběhlo rychle a už uběhnul týden a já se cítila divně. Moje břicho se naplo a já zbledla. Vyletěla jsem s pokoje a objímala záchodovou mísu ,, Zlato co je ti?" zeptal se starostlivě Niall. Nic jsem neřekla a furt objímala záchodovou mísu. Zvednul mi vlasy a hladil mě po zádech. Nechtěla jsem aby tohle viděl! Opláchla jsem se a podívala do zrcadla. Vypadala jsem hrozně. ,, Bež si lehnout udělám ti čaj" řekl starostlivě a doprovodil mě do postele. Odešel dolů a já napsala doktorce, že dneska příjdu.
Chci se přesvětšit, že je to pravda. Namalovala jsem se a tu bledost zakrila make-upem. Oblíkla jsem se a sešla dolů. Vzala si čaj co udělal Niall ,, Někam jdeš?" zeptal se nechápavě ,, Hned se vrátím" řeknu šeptem ,, Kam jdeš?" zeptá se naléhavě ,, Jenom pro prážky k doktore" řekla jsem jednoduše a on přikývl, ale stejnak se tvářil, že mu něco tajím. Sedla jsem do auta a jela a ještě vytáhla telefon a vytočila Ianové číslo ,, Mohl by si jít za Niallem?" řekla jsem rychle ,, Proč?" řekl ,, Mám takoví pocit, že mě bude sledovat a nechci aby to slyšel. Potom ti to vysvětlím" řekla jsem rychle ,, Dobře. Kam jedeš?" zeptá se klidně ,, Do nemocnice. Mám takové tušení, že si myslí, že už bude můj konec. Zdrž ho doma a nic mu neříkej. Dík" a položila jsem to. Dojela jsem do nemocnice a doktorka už čekala. Udělala všechny vyšetření a potvrdila mi, že jsem těhotná. Měla jsem radost, ale taky jsem byla smutná, že své dítě uvidím jenom chvíli a pak už nikdy jenom z nebe. Hlavní je, že budu mít dítě s osobou, kterou miluju.
Dojela jsem domu a tam seděl netrpělivě Niall s Ianem a já vešla dovnitř ,, Ahoj" řekla jsem klidně ,, ahoj" řekl Ian a Niall se na mě usmál ,, Iane můžu s tebou mluvit? Prosím?" řekla jsem naléhavě a on přikývl a odešli jsme a začal blokovat Niallovi aby nás neslyšel ,, Já..jsem těhotná" zašeptám a on na mě vypleští oči ,, S Niallem?" vyjekne ze strachem a já přikývnu a začnou mi téct slzy ,, Tím si , myslela že stejnak umřeš? Protože po porodu umřeš stoprocentně a proměnit tě teď nikdo nemůže" vřísknul ,, Já vím" zašeptám ,, Můžeš jít na potrat?" zeptá se naléhavě ,, Nemůžu je to polo upíří dítě" vřísknu teď já a on přikývne a hned mě obejme ,, Řekneš to Niallovi?" zašeptá ,, Musím mu to říct, ale on bude vivádět a říkat, že umřu jeho vinou a to já nechci" zašeptám a on přikývne. Oba dva jsme došli za Niallem a oba skleslí a Niallovi se to nelíbilo
,, Stalo se něco?" zeptá se zmateně a já odvrátím zrak ,, Ani ne" řekne šeptem Ian a já se na něj pousměju ,, Takm to dočerta řekněte. něco se děje a tajíte to předemnou" vřískne jak smyslu zbavený a mě začnou téct slzy a rychle se chytnu za břicho a hned zblednu a zakňučím bolestí. Protože to dítě mě kouslo a bolí t jak čert. ,, Co ti je lásko?" vyjekne Niall a hned je vedle mě a já se bolestně podívam na Iana ,, Nialle až ti Kristýn něco řekne, tak prosím neudělej žádnou kravinu, neobviňuj se za to a hlavně jí tu nenechávaj samotnou je ti to jasné?" zasyčí Ian na Nialla a ten se na mě zmateně podívá a pak na Iana ,, Dobře" řekne potichu a Ian odejde a já se podívám na Nialla ,, Kristýn ty už umíráš?" zašeptá a začnou mu téct slzy ,, Ni, teoreticky jo. Víš já jsem....já jsem no.. těhotná" zašeptám a Niall na mě vypleští oči ,, Semnou?" zašeptá a já přikývnu. Slzy mu tečou proudem ,, Vždycky jsem chtěl slyšet tuhle větu a být milujícím otcem, ale za těhle okolností? Ty umřeš a necháš mě tu samotného s našim dítětem" zašeptá ,, Já vím zlato, ale taky vím, že se o něj dobře postaráš. Nikdy jsem větší radost neměla. Budu mít přece s tebou dítě, ikdyž ho třeba neuvidím, ale aspoň budu mít pocit, že jsem něčeho dosáhla" zašeptám a Niall mě obejme ,, Miláčku slibuju, že se o naše dítě postarám jak nejlíp budu umět a budu mu říkat jak krásnou mělo maminku. Nikdy na tebe nezapomeneme" řekne s brekem a mačká mě v jeho náruči. Po tom co řekl se mi spustli slzy, protože mluvil jak kdybych byla už mrtvá ,, K tomu všemu je všechno daleko" zašeptám a Niall pikývne a položí ruku na moje břicho a dá k němu hlavu a dá mi na něho pusu ,, Nezlob moc maminku, zlatíčko" a pohladí ho a pak se na mě usměje. Málem jsem se roztopila nad tím jeho úsměvem, který měl skoro pořád poslední dobu. Začla jsem normálně jíst, ale ten prcek to nechtěl takže všechno letělo ven ,, Kristýn, měla by si pít krev, protože to dítě musíš živit na krvy" řekl potichu Ian tak aby to Niall neslyšel a já přikývla. Odešel a pak mi jí donesl v kelímku s brčkem. Byla jsem mu za to vděčná, že aspoň nevidím to červené. Vzala jsem brčko a vsála do sebe a měla to spolknout. ,, Fůj" vyjekla jsem a Ian se zasmál ,, Musí to být hnus" řekl ze smíchem Ian a já přikývla ,, To teda je" řekla jsem hnusně . Niall přišel a sednul si do křesla a já zase do sebe vsála krev a zašklebila jsem se ,, Musím to vypít celé?" zeptám se znechuceně a Ian se pousměje ,, Musíš. Dítě má taky hlad" řekl klidně a Niallovi stmavli oči ,, Ještě mi řekni, že si j dal pít krev" zakřičel Niall jak smyslu zbavený a snažil se sedět na místě ,, Nialle sám víš, že jí musí pít. Dítě normální jídlo jíst nebude protože to je polo upír a potřebuje krev" řekl Ian a Níall se na mě lítostně podíval a já se pousmála a rychle to rači vypila abych to měla za sebou. Ian mě poplácal po zádech a já se zamračila.
Moje břicho se zvětšovalo čím dál tím víc až to bylo nenormální. Bledla jsem měla kruuhy pod očima a sotva chodila a o bolestech nemluvím ,, Aaaa" zakřičela jsem a spadla do sedačky. Ian s Niallem hned přiletěli ,, Co ti je lásko?" zaječel a já sotva dýchala ,, Moc kope a zlomilo jí to žebro" řekl Ian a lítostě se na mě podíval. Niallovi začli slzet oči a pohladil mě po vlasech ,, Promiň lásko" zašeptá a já ho pohladím po tváři ,, Nemáš se za co omlouvat" zašetám a dám mu pusu. Ian zachvíli příjde zase s tím svinstvem zvanou krev. S nechutí to vipiju a cítím se líp, protože to dítě není tolik akční a dokonce i žebro je v pořádku. Postavila jsem se a došla do ložnice a tam se postavila před zrcadlo. Vypadala jsem příšerně. Moje oči nebyli takové živé jako vždycky, ale chcíple. Propadlá líčka a bledá jak stěna. Břicho velké jak balvan a na něm samé žíli vystouplé. Oteklé nohy a nevím co všechno. Niall s Ianem šli před chvílí na lov tak teď byla moje poslední možnost. Otevřela jsem svá křídla a zvedla se do vzduchu. Naposledy zažít volnost a letět jako pták. Vzlétla jsem nad střechu a vletěla do nebe a letěla kam mě křídla vedla. Stála jsem nad našim domem a v okně jsem viděla mamku. Když jsem odešla s Niallem tak mě znenáviděla a nechala samotnou.
Klesla jsem a zaklepala na dveře. Po chvíli mi otevřela a dívala se na mě s otevřenou pusou. Chtěla zavřít, ale zastavila jsem se ,, Než to uděláš, chci jenom aby si věděla, že tě mám ráda a vždycky budu a proto jsem se přišla rozloučit než bude pozdě" řekla jsem rychle. Začli jí tect slzy a ona se na mě dívala ,, Proč ses přišla loučit?" zeptala se zasekaně a mě teď už taky začli téct slzy ,, Umírám." zašeptám a ona mě hned obejme ,, Ty neumřeš, jseš přece silná" zašeptá mezi vzliky ,, Mami podívej se na mě. Vypadám děsně a já vím, že umřu. Nepřežiju porod" zaječela jsem a ona mě znova obejmula ,, Pšššš" začala šeptat a já se uklidnila ,, Taky tě mám ráda zlatíčko" zašeptala a já se pousmála. Po dlouhé době jsem slyšela ty dvě slova co jsem chtěla vždycky slyšet. Odstoupila jsem od ní. Naposledy jí zamávala a vzlétla zase do nebe. Cítila jsem se těžší, ale bylo mi to jedno. Naposledy jsem vletěla do dimenze Andělů a všichni se na mě usmívali. Řekli mi, že zítra porodím. Měla jsem radost, ale taky ve mě byl zármutek. Umřu! Dneska vidím Nialla naposledy. Moji lásku už neuvidím.
Bude to chlapeček. Pousmála jsem se apřistála pře domem a vešla potichoučku do něj ,, Kde zatraceně může být? Co když se jí něco stane?" ječel Niall ,, Uklidni se. Ona ví co dělá" řekl Ian a já vešla do obýváku a opatrně si sedla ,, Chcete slyšet tu lepš zrávu nebo tu horší?" řekla jsem klidně a měla kamenou tvář.....
