Nebezpečné Hry

1. Kapitola

AURORA

O dva měsíce později...

Bylo to vzrušující.

Trevor to dokázal! Povedlo se mu umístit na seznam hostů jistou Rose Greyovou. A právě díky němu jsem měla spoustu materiálu ohledně ‚Tajného spolku' a jeho členů.

Ukázalo se, že tu mají v oblibě nový druh drogy, která je jim podávána v pití. Říkají tomu Růže, jejíž účinky dokonce převyšují i takzvané Španělské mušky.

Sama jsem měla možnost to okusit. Bylo to příliš intenzívní, a já byla fakt moc ráda že se mi podařilo utéct včas, než to mohlo skončit mým nechtěným připojením k tomu co se dělo později večer. Mluvím tu o orgiích v takovém měřítku, že obyčejná swingers party je proti tomuhle ničím.

Tato velice výstřední společnost si zřejmě našla novou zálibu.

A já mám v plánu zjistit všechno.

Ti členové, nebo jak si říkají, jsou až tak znudění svým přepychovým životem, že se nechali zatáhnout do oplzlých her soukromého klubu.

Nemusím ani říkat že většinu z těch lidí velmi dobře znám. Politici a jejich nudné manželky, celebrity, a další lidé z vyšší vrstvy kteří touží po něčem jiném, než jim jejich život nabízí.

Byla jsem ráda že mne nikdo nepoznal. Pokud jsem psala, tak pod jiným jménem. Dá se říci, že pro většinu těchto lidí jsem špína, která jim leze do soukromí.

A teď jsem měla spadeno na našeho hostitele. Ale Makarenko se zatím na žádné z akcí neukázal. Bohužel to pro mne znamená, že má práce ještě nekončila. Potřebuji jeho fotky, jeho hlas, cokoliv co bych mohla použít.

A nejlépe... pokud se mi podaří tu jejich Růži dostat do rukou, bude to BOMBA!

* * *

„Vítejte slečno Greyová." Přivítal mě muž v bílém obleku, když jsem mu u vstupu podávala svou pozvánku, a zářivě se na mne usmál.

Úsměv jsem mu oplatila a vydala se směrem k proskleným dveřím, odkud už se linula příjemná hudba.

Zlatý Sál.

Přesně takto byla pojmenována místnost, která byla téměř celá pokryta zlatem. Zrcadla, ba dokonce i sochy nesly tutéž zlatavou záři. Až z toho přecházel zrak. Každý nově příchozí úžasem oněměl.

Dokonce i já. A přitom jsem tu nebyla poprvé.

Obsluha a číšníci byli oděni do bílo-zlatých barev, a při vstupu nabízeli jen to nejlepší a nejdražší šampaňské.

Celé to bylo až příliš dekadentní.

V zrcadle na protější stěně jsem zahlédla svůj odraz. Musela jsem se usmát - Tak dokonalá a sexy - tahle role se mi skutečně líbí.

Koutkem oka jsem zachytila pohyb. Byl to holohlavý číšník.

Beze slova ke mně natáhl ruku, ve které držel tác se sklenicemi naplněnými tím nejlepším zlatavým mokem.

S úsměvem jsem sáhla po jedné z nich, ale má ruka se střetla s dalším návštěvníkem. Očima jsem přelétla po jeho hladce oholené tváři.

Usmíval se.

A jelikož měl na sobě masku, která byla samozřejmě na těchto akcích pravidlem, mohla jsem si prohlédnout pouze jeho oči.

Ten uhrančivý pohled ve mne vyvolal jakýsi zvláštní pocit, který jsem nedokázala přesně zařadit.

Jemné chvění proběhlo celým mým tělem, a já stála jako přimrazená s pohledem upřeným do těch tajemných modrých očí.