Nebezpečné Hry

9. Kapitola

AURORA

Kate se vrátila kolem jedenácté hodiny dopoledne.

Byla jsem tak ráda že ji vidím.

Skoro jsem se až rozplakala. Objala jsem ji tak pevně, až se zajíkla.

„No tak, Krásko. Chceš mě udusit?" Byla tak veselá.

„Promiň. Já jen že... chyběla jsi mi." Tak nerada jsem jí lhala, ale nechci ji vystavovat nebezpečí.

„Hmm... Tak já jsem ti chyběla jo? A jak přesně?" Zašeptala sladce, a políbila mě na tvář až to mlasklo. Vypadala tak krásně, a svěže.

„Tak jaká byla oslava?" Zeptala jsem se a trochu ji od sebe odtáhla.

„Naprosto úžasná, potkala jsem tam dva bratry. Dvojčata... no, slovo dalo slovo a..." koukala jsem naprosto šokovaně!

„Ty malá couro!" Vypadlo ze mě, a musela jsem se začít smát.

„Spala jsi s oběma naráz? Nebo sis dala jednoho po druhém?" Plácla mě rukou po rameni a smála se taky.

„Samozřejmě že oba naráz. Tolik času jsem neměla." Ta holka věděla, jak mi zvednout náladu. Prostě jsem ji milovala.

„Co kdybychom si dnes večer zašli do klubu?" Mrkla na mě a začala kroutit boky na znamení tance.

„To zní skvěle. Ráda půjdu, potřebuji se trochu odreagovat." Řekla jsem. Pohladila mě po hlavě a nakoukla do lednice.

„Jak jsi tu mohla přežít?" Prohodila s hlavou schovanou v lednici.

„Mám hrozný hlad, nezajdeme si na oběd?" Opřela se o dveře ledničky a ruce si založila na prsou. Vyčkávala.

„Ráda bych. Ale potřebuji ještě na něčem pracovat, takže musím do knihovny." Vysvětlovala jsem jí s lítostivým tónem v hlase.

„Ty a ta tvoje knihovna. Proč se tam rovnou neodstěhuješ?" Popíchla mě, a zároveň plácla po zadku. Po tom víkendu byla nějaká rozverná.

Ale ta její bezstarostná nálada měla kladný vliv na mé myšlenky.

Sebrala jsem mobil, a vyšla do dveří. Měla jsem dnes hodně práce. Potřebovala jsem si toho spoustu ověřit i v knihovně.

Dnes to bude náročné, a já budu ráda, když se mi podaří vrátit se ještě včas, abychom se mohli jít pobavit.

* * *

V knihovně jsem nakonec zůstala jen do půl čtvrté. Podařilo se mi napsat dva články. Ale nebylo to nic zajímavého.

Nerada píši o politice.

Mám ráda vzrušení, a dobrodružství.

Když jsem odcházela, prodavač na mě trochu spiklenecky zamrkal. Zřejmě si myslí, že trávím čas v knihovně jenom kvůli němu. Protože jsem tam chodila celkem často. Ale pokaždé, když na mě něco zkusil. Usadila jsem ho. Teď už mě jen pozoruje a mrká na mě. Jinak je celkem neškodný.

Těšila jsem se na dnešní večer. Že si s Kate dáme pár drinků a zatancujeme si. Bez chlapů. Jenom já a ona.

* * *

Když jsem vešla do domu, málem jsem se srazila se svou sousedkou. Byla to trochu osamělá ženská, ale celkem hodná.

Když se nudila, pozorovala lidi. Takže vlastně věděla o všem, co se v domě děje.

„Ahoj drahoušku." Pozdravila mě, a já na ni s přátelským úsměvem kývla.

„Dobrý den, jak se dnes máte?" Zeptala jsem se, ale jen ze slušnosti.