The Most Beautiful Moments

182 9 9
                                    

Ráno jsem vstala s hodně dobrou náladou. Podívala jsem se z okna a usmála se, bylo krásně slunečné ráno.

Tento den je pro mě hodně důležitý a bude nezapomenutelný

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Tento den je pro mě hodně důležitý a bude nezapomenutelný.

Protáhla jsem se a vstala z postele. Udělala jsem si ranní rutinu a oblékla se...
Vzala jsem si na sebe tento
outfit:

Myslím, že je docela pěkný,Není vyzývavý, je roztomilý a tak by to mělo být

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Myslím, že je docela pěkný,
Není vyzývavý, je roztomilý a tak by to mělo být.
Když jsem se oblékla, tak byl nařadě účes a líčení.
Vlasy jsem si vyžehlila a nechala rozpuštěné, make-up jsem si udělala velmi lehký.
Dneska to nechci moc přehánět.

Když jsem byla hotová, tak bylo načase jít do školy.
Vzala jsem si svou kabelku, mobil, sluchátka a vyšla.
Když jsem vyšla na cestu, tak mě zahřálo ranní slunce, usmála jsem se. Konečně.. Zima je za námi, teď už bude jenom líp.
Po cestě jsem přemýšlela...
Včerejšek byl docela divný, ale poprvé se mi svěřil úplně cizí kluk... Byla jsem velmi překvapená.. Přišel mi hodně smutný, doufám, že jsem mu aspoň trochu pomohla.
Nejdřív jsem si myslela, že je to vážně nějaký "bad boy", ale ukázalo se, že to tak nebylo...
Dokonce se ukázalo, že je to fakt milí kluk...
Z mých myšlenek mě vytrhla písnička, která mi začala hrát ve sluchátkách. Byl to cover od Jungkooka Ending scene.
Najednou se mi vybavilo naše včerejší setkání...
Dobře... Strapnila jsem se před ním... To mě tak netrápí, jelikož se mi to stalo už mnohokrát, ale..
To co mě docela překvapilo, byla moje reakce na jeho úsměv...
Už dlouho jsem se tak předním necítila... Proč tak najednou?
Vždyť city k němu jsem už dávno stratila, nebo?... Ne?...
Já nevím... Jsem z toho zmatená.. Potřebuji si to projít hlavou..

Než jsem si to uvědomila, tak jsem už byla dávno u školy.
Najednou mě ze zadu někdo vystrašil. Já se samozřejmě lekla, vykřikla jsem.
Byla to Ju...
Začala se smát..
"nevěděla jsem, že jsi takový strašpytel" řekla při smíchu.
"*vzdych*... Měla jsem sluchátka"
Ju se uchechtla
"jen se vymlouvaš, měla jsi je celou dobu sundané" řekla a ukázala na mou ruku, v které jsem ty sluchátka držela.
"..... No dobře!... Tak jsem strašpytel" řekla jsem a dala ruce v bok...
Ju se usmála a chytla mě za ruku, šli jsme společně do budovy školy.
"to je v pohodě y/n... Nejsi jediná"

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 06, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Weird Dream   [Jungkook/ FF/cz] Kde žijí příběhy. Začni objevovat