Weird Dream [Jungkook/ FF/cz]

31

Právě teď jsme se nacházely u vchodu do intru. Vztoupily jsme do budovy a zamířili si to ke schodišti, kde by údajně měla být ta mrcha.
Nevím jak tenhle ten den skončí, ale ta holka to určitě nepřežije.
Zabočily jsme do leva a mohly vidět prázdný schodiště

" kde je?!" otázala jsem se ho.
" ještě před chvílí tady byla"
Zmateně machal rukama do vzduchu.

" takže ty takhle jo?" zašeptala jsem si

"víš co?" otočila jsem se na Filipa.

"ano?"

"ať si milá zlatá počká do pondělka."
Řekla jsem fakt naštvaně.
Možná si teď o mě říkáte, že to přeháním. Jenže vi nevíte co jsem si v minulosti zažila ... Jesli mě někdo chce šikanovat a dělat mi ze života peklo, tak zařídím aby ze mě měl noční můru. A ta holka ji mít určitě bude...

" y/n... Hlavně zachovej klid"

" jak se mám uklidnit!?"

Naštvaně jsem se na něho otočila..

" víš co by mi teď pomohlo?" otázala jsem se ho.

"co?..."

" kdybych do něčeho pořádně praštila" zavrcela jsem.

Nechápala jsem, když si Filip stoupl předemě, rostahl své ruce a nasledne křečovitě zavřel oči.

" co to děláš?" nechápavě jsem na něho zírala.

" klidně mě uhoď, jeslí ti to pomůže"
Šokovaně jsem na něho vykulila oči.

" Filipe.." zašeptala jsem.

" dělej, ať už to mám za sebou"
Řekl a šlo vidět na jeho tváří, že čeká každou sekundu na nějakou bolest.

Trochu jsem se k němu přiblížila a měla přitom poker face.
Natáhla jsem se k němu a objala ho.

Trochu se lekl ale pak se uvolnil.

" zlatíčko ... Tobě bych nikdy nedokázala ublížit"
Zašeptala jsem a na to hned ucítila, jak mi objetí opláci.

" a navíc tohle mi více pomáhá " řekla jsem a následně uslyšela, jak se tomu zasmál.

..

"ehemm ehemm"
Uslyšely jsme hlas nějaké starší paní , tak jsme se bleskurychle odtrhly od sebe a podívaly se na tu osobu.
Byla to paní Min , která to tu hlídala.

" Vy dva... Co tu děláte?... Už je dávno po dvanácté... Okamžitě do svých pokojů!"
Zařvala a ukázala na schodiště, které vedlo do druhého patra.

" joesonghabnida"

" joesonghabnida" omluvily jsme se a šli po schodišti nahoru.

Když jsme dorazily do druhého patra, tak jsme oba dva vybouchly smíchy.

" ta má Teda ale nervy" řekl při smíchu.

" JÁ TO SLYŠELA FILIPE!" najednou se ozvala ozvěna z prvního patra... Oba dva jsme se na sebe překvapeně podívali a Filip se tvářil jako by ho teď pes kousl do zadku.
Ja se jen zasmála a řekla.

"raději běs.. Abi tě ještě nepřetahla kuchyňskou vařečkou" zasmála jsem se a on už běžel do svého pokoje.

Jen jsem se tomu uchechtla a šla do všeho pokoje.
Pomalu jsem se blížila ke své posteli a hodila na ni svou tašku.
Jen tak jsem stálá a dívala se na ní.
Nevím co jsem přesně v tu chvíli cítila, ale možná to byl smutek.
Nakonec jsem se rozhodla, že se půjdu osprchovat a tak jsem taky učinila. Voda byla trochu teplejší, ale to mi vyhovovalo, protože se z ní dříve unavím. Chci co nejdříve usnout než začnu zase přemýšlet o v.
Po půl hodině jsem vyšla z koupeny už usušena, převlečena a unavená.
Tak jsem si lehla, přikryla dekou a usla.