Weird Dream [Jungkook/ FF/cz]

💫Hvězdy 💫

O víkendu

Sedím ve vlaku blíže k oknu se sluchátkama v uších.

Jedu za svými rodiči přez skoro celou ČR. Ano jedu sama,protože Míša ma práci...
Bude prej obsluhovat na nějaké svatbě. Niak mi to nevadí, taky proč by mělo?

Právě je 6:50 a vlak se rozjede za 10 min.
Jsem strašně zvědavá, co mi na to rodiče řeknou.
Taky to není jen tak letět přez celou Asii.
Ale příští rok až poletím do ty Koree mi bude 18.
Takžee by mi to mohly povolit.
Ale... Nevím to na 100%.
Mi rodiče jsou velmi starostlivý.
Ti by mě nepustily, snad ani ve dvaceti.

Konečně, se ten vlak pomalu rozjížděl. Když po několika minutách nabral střední rychlost, tak jsem se opřela o okénko a snažila se na chvíli usnout.
Taky cesta trvá 5 hodin a já jsem dneska nespala víc jak 3 hodiny.
Ehemm... To ten stres XD.
Po nějaké době jsem už konečně upadla do říše snů.

Zdál se mi sen o tom, že jsem uprostřed noci v nějakém velkém parku. Nikdo nikde. Ani živá duše. Se slzami v očích utíkám neznámo kam.
Po chvíli utkání jsem si uvědomila, že jsem se stratila.
Všude jenom tma a hrobové ticho, které prolomily moje vzliky. Najednou jsem uslyšela za sebou pohyb v křoví. Otočím se a tam nikdo...
Začnu panikařit a rozhlížet se kolem sebe...
Po chvíli jsem ten zvuk uslyšela znovu. Tentokrát jsem se neotočila a začala toho litovat, protože mi někdo natahl přez hlavu igelit s divným pachem, kvuli kterému jsem pak Usla.

S vyděšením jsem se vzbudila.
Byla jsem ještě pořád ve vlaku.
"uff... Byl to jenom sen"
Řekla jsem si.
Venku už pěkně svítilo sluníčko na tu krásnou zelenou krajinu.
Podívala jsem se do svého mobilu kolik je hodin.
Bylo 11:00 . Super spala jsem 4 hodiny. Ještě 1 Hodina cesty a budu už doma.
Tak jsem si pustila na mobilu nějakéj film.
Byla to "Pobřežní hlídka".
Je to super film. A hraje tam můj oblíbený herec Zac Efron.

Po 1 hodině...

Konečně vystupuji z vlaku s jedním kufrem.
Protáhla jsem se a pak vydechla "konečně doma"
Pak jsem se vydala k východu z nástupiště a namířila jsem si to k Autobusovém nádraží, kde jsem čekala 10 minut na autobus.
Cesta trvala dalších 20 minut. Už jsem se nemohla dočkat až uvidím znovu svoji rodinu.

Vystoupila jsem z autobusu a šla po chodníku, který vedl k domu mých rodičů.
Když jsem byla před věřmi, tak jsem se nadechla a následně zazvonila na zvonek.
Když se dveře otevřely, tak jsem se střetla se svým starším bratrem.
Ten mě pozdravil a ihned objal. Objetí jsem mu vrátila.
Když jsem vztopila do vnitř, tak jsem zahlédla svoji mamku, jak u dřezu myje nádobí.
Potichu jsem si to k ní namířila a objala ji ze zadu.
"mamiii"
Mamka se lekla, ale pak se zasmála. Otočila se a objala mě.

Mámka : Y/N co ty tady děláš?

Řekla s nadšením v hlase.

Y/N: Chtěla jsem vás navštívit mami.

Mámka : tys mi Teda vyrostla...

Usmála jsem se na ní. Když v tom se z obýváku objevil můj tata, který vypadal fakt překvapeně.

Tata : Y/N??

Y/N: Tatii!

Šla jsem za ním a pořádně ho objala, ten mi objetí vrátil a zasmál se.

Tata : sice si nám vyrostla, ale chováš se pořád jako malá..

Začal se smát a sním i ostatní co byly v místnosti.

Všichni jsme si sedli do obýváku.
Po chvíli přišel i můj nejstarší bratr se svojí ženou.

Povídaly jsme si o všem možném.
Jaky to je ve škole a co se tady dělo za tu dobu, co jsem tady nebyla.

Třeba..
Můj nejstarší bratr bude za chvíli Tata.
Můj druhéj bratr má snoubenku.
Taky mi vyprávěli jak můj táta brečel u pohádky "kraska a zvíře" xddd.
To jsem Teda nevěděla, že můj taťka je taková citlivka xdd. I když navenek působí tvrdě.

Čas plinul jak voda a já už ležela ve svém starém pokoji.
Vůbec nic se tady nezměnilo. Ještě pořád mám nad sebou plagaty BTS.
Svůj noční stolek na, kterým jsem měla malovatka.
Taky jsem tady měla i svůj Klavír na, kterým jsem hrávala svoje oblíbené písničky, když mi nebylo zrovna dobře.
Podívala jsem se z okna na hvězdy a kochala se ty krásy.
Když najednou jsem zahlédla padající hvězdu.
Moc v tom nevěřím, že když uvidíš padat hvězdu, tak se ti může splnit přání. Ale jen tak jsem si stejně něco přála.
Ještě než jsme Usla, tak jsem přemýšlela nad tím, jak jim to řeknu...
Budu se muset s tím smířit, jestli mě nepusti. Ano sice mi bude 18. Sice budu už dospělá, jenže jak už víte. Mí rodiče jsou velmi starostlivý. A já to chápu. Prostě jim to zítra niak zdělím.
Zhasla jsem si noční lampičku a šla spát...

Druhý den ráno...

Vzbudila jsem se o něco dříve než ostatní. Abych se mohla psychicky připravit. Ano já vím. Už to s tím přeháním. Jenže ono to je můj největší sen a já jen doufám že mě pochopí.

Sedla jsem si za kuchyňský stůl a položila si před sebe na stůl obálku, ve které byly papíry co mi dal pán ředitel.

Po chvíli přišla do místnosti moje mamka. V ten moment, se jakoby zastavil můj krevní koloběh, protože jsem se lekla. Ale byla jsem už připravena jí to zdělit.

Mamka : Dobré ráno zlato.

Y/n :dobré ráno mami.

Mamka : Jak dlouho jsi vzhůru?

Y/n: už asi 2 hoďky.

Mamka :aha... A jedla jsi už něco?

Y/n: Ano jedla...

Otočila se na mě a pak, se podívala na tu obálku...

Mamka : co je to?

Ukázala na ní..

Y/n: mami... Musím ti něco říct.

Sedla si naproti mě...

Mamka : co potřebuješ?

Podala jsem ji tu obálku..

Podívala se na mě tázavě, ale pak tu obálku otevřela a vytáhla z ní první papír ...
Když si tam něco přečetla tak se mě zase zeptala..

Mamka : co to je??

Y/n: mami... Ředitel mi zdělil... Že mám možnost jet na výměnný pobyt do Jižní Koree, kde budu studovat 3 roky...

V ten moment na mě vystřelili maminy oči...

Pokračování příště...
_________________________________

Takžeee.... Je tu další kapitola po 100 letech 😆.
Jinak, docela by mě zajímalo kdo je váš bias a jaké skupiny ještě posloucháte...
A.... Děkuji za překročení 400 zhlédnutí!! 💜💜💜
Jinak.... Sorka za chyby 😅
I purple u all💜💜💜

💜 ~~demii~~ 💜