Weird Dream [Jungkook/ FF/cz]

💌Dopis 💌

"Jungkooku...
Tento dopis ti píšu, protože ti to nemůžu říct přímo do očí.
Vím že ti to přijde ubohé, jenže to je jediný způsob jak ti říct pravdu... Pravdu o tom.. Co se v ten den stalo.
A pravdu o tom... Co k tobě cítím."
Začala tam popisovat ten den...
Víte... Když to tak čtu, tak si uvědomuji jakej jsem k ní doopravdy byl.
Sám jsem to tehdy tak neviděl, ale teď si to uvědomuji...
Uvědomuji si... Jakej jsem byl hlupák.
" Víš JK... Hodně mě ranilo, když si mě ignoroval a vůbec si mě nechtěl vyslechnout.
Snažila jsem se ze všech svých sil ti to říct do očí, jenže ty jsi mi to nedovolil... A tak... Jsme skončili u tohoto dopisu.
Víš... Kdyby se mi to stalo u jiného člověka, tak se ani tak nesnažím, jak u tebe.
Protože.... Jsem se do tebe zamilovala."
Najednou jsem se šokovaně podíval na ten dopis..
Takže to byla pravda... Vážně do mě byla zamilovaná...
Chytl jsem se za pusu a četl dál..
" Ani nevíš, jak je to pro mě trapné...
Když mi bylo 12... Tak to pro mě byla taková ta... Platonicka láska..., ale najednou když jsem tě viděla poprvé na živo.. A když jsi na mě poprvé promluvil...
Chtělo se mi brečet štěstím.... Ale teď....mě to bolí.. Bolí mě že ke mě už nemáš důvěru...a pravděpodobně už ani mít nebudeš..
Bolí mě to...
Jungkooku,...
Prosím... Vím že ke mě necítíš to co já k tobě.. Ale prosím tě...
Neublížuj mi...
Já se už s neobětovanou láskou dávno smířila, ale nedělej mi to horší než to už je.

Tvoje y/n"

To byla poslední slova co tam y/n napsala.

Víte... Možná teď budu znít hnusně, ale nevím co si o tom teď mám myslet...
Y/n do mě byla zamilovaná a já jsem to blbej neviděl...
Co by se stalo, kdyby mi ten dopis dala v ten den?
Byl by vztah mezi námi jinej?
Určitě... Určíte, ale nebyl by milostnéj.
Mám y/n rád... Ale nejsem do ní zamilovanéj.
Cítím k ní, něco... Jiného... Něco... Ani to nemůžu popsat...
Prostě mi přijde výjimečná, ale nejsem do ní zamilovaný... To vím na 100%..

Najednou jsem uslyšel nějaký pohyb v mé levé straně.
Když jsem se podíval, tak asi 4 metry odměně stala s šokovaným výrazem y/n.
Byla u své skříňky... A dívala se na mě.
Já jsem z šoku vstal z lavičky a taky se na ní díval.

"ty...jsi to četl?" otázala se.
"ehm... Ano... Víš y/n-" chtěl jsem něco říct ale skočila mi do řeči.
"ale už to tak není..."
Řekla a dívala se na mě klidným a zároveň smutným výrazem.
"já vím....
Y/n...mrzí mě, jak jsem se k tobě tehdy choval"
Ona se otočila ke své skříňce.
"to už je jedno...
Stejnak mě už nic nemůže zlomit.
Je mi to jedno."
Řekla a zavřela svou skříňku.
"y/n... Ale mě to jedno není!"
Zakřičel jsem a ona se zastavila v chůzi.
Byla ke mě zády..

"rád bych... Si to odčinil.
Co mám udělat, abys mi odpustila?"

Otočila ke mě hlavu a jedním okem se na mě podívala.
"tobě Jungkooku... Nikdy neodpustím.
Strať se a už se ke mě Nepribližuj"
Řekla a odešla.

Tak tohle... Je v hajzlu...

Můžeš si za to sám JK.. Říkalo mi moje druhé já.

Podíval jsem se na ten dopis.
Poskladal jsem ho a schoval si ho.

Podíval jsem se na hodiny.
Za 3 min mi začíná hodina s třeťaky, tak jsem se rychle vydal do svého kabinetu a šel rovnou do třídy.

Možná už vím co teď udělám.
Teď je to nejlepší příležitost jak začít od začátku.

Druhej týden, pondělí
7:20 y/n POV.

Seděla jsem před zrcadlem a dívala se na sebe...
Sakra... Zase mám depku.
Chytla jsem se za čelo.
Když bylo 7:25 tak jsem se zvedla a šla k lednici.
Tam jsem si vzala energi drink, abych se aspoň trochu probrala.
Tento týden máme zase tanec...
Konečněe..
A budeme mít Hobiho.
Další důvod proč se těšit na tanec..
Víte... Hobi není žádnéj JK...
I když semnou ani moc nemluví (skoro vůbec xd... Ani když tančím a udělám něco špatně xd)
Tak ho mám ráda...