💔Broken Heart 💔

280 16 15
                                    

Otočil se na mě a doslova mě vraždil pohledem. Stratila jsem slova... Vůbec jsem nevěděla co mám říct.

"y/n... Okamžitě teď půjdeš semnou" zavrčel. Chytl mě za zápěstí a tahal někam.

Vyšel se mnou z jídelny ven a namířil si to rovně na chodbu.. Přitom pořád pevně držel moje zápěstí.. Ale FAKT pevně.

" au... Jungkooku ale to bolí.. Pusť mě! "
Řekla jsem trošičku hlasitěji.
Na což on vůbec neposlech, ale naopak stisk zesylnil.
Zabolelo mě to ještě víc, ale už jsem toho nechala být... Neptejte se proč...

" jungkooku.. Já za to nemůžu.. Zasloužila si to " vyhrkla jsem. Nemohla jsem to vydržet... Tahá mě kdo ví kam a ani neví příčinu té bytky.

"y/n drž už hubu!"
Zavrčel při pohledu na mě. Pak se zase otočil a šel semnou dál.

A... Do... Pr****....
Tak toto jsem asi pokašlala.
Ja normálně stuhla. Vůbec jsem nevěděla co mám říct.. No vlastně věděla, ale raději jsem byla sticha.
Asi jsem dneska do školy chodit neměla, že?

Ještě nikdy jsem neviděla Jungkooka tak naštvaneho.
Však ta typka bude v pohodě... Možná bude mít nějaké ty škrábance na puse a možná monokl pod okem, ale(bohužel) to nic není .Ale jak říkám, zasloužila si to.

Trošku jsem natáhla hlavu do předu abych viděla na jeho obličej (snad chápete 😂... Něco jako na styl lami 😂😂).
A viděla jsem doslova "ďabluv výraz" ne takovej ten úšklebek, ale ten fakt zlostnej výraz.

Došli jsme až na konec chodby.
Otevřel jedny dveře a doslova mě hodil do místnosti.Na Štětí jsem se udržela na nohou a věnovala mu zmatenej výraz.
On vztoupil a zavřel za sebou dveře.
Ještě jsem si stihla všimnout napisu na dveřích.. Byl to jeho kabinet.

Došel ke mě a zase mě chytl za zápěstí.

" co si myslíš že děláš.. Hm?!"
Zavrčel blízko mého obličeje.

"o čem to mluvíš?"
Zašeptala jsem... Nebudu lhát... V ten moment jsem z něho měla strach. Tak jsem od něho odstoupila. Jenže on si mě zase přitáhl k sobě... Teď jsme k sobě byly ještě blíž.... A sakra....

" ty dobře víš o čem mluvím!"

... Počkat.. Už možná vím.

" Jungkooku... V ten den jsem nemohla dorazit, prot-"

Najednou se začal smát... Tím přerušil mou větu... Odtahl se, ale pořád mě držel
ANI DOMLUVIT MĚ NENECHÁ!

"já vím proč si nemohla přijít" usmál se ironicky.

"protože jsi strávila noc s Jacksonem ve studiu" řek klidně.

P-počkat... Co?!!

"tak a teď dobře poslouchej y/n" zase se ke mě více přiblížil. Já couvala do zadu a on se naopak ke mě přibližoval a při tom mluvil.

"já ti udělám takovou laskavost, že ti domluvim koncert v Busanu aby se z tebe něco stalo a ty se místo toho jdeš vyspat s tím ko*****?... A ještě se jdeš bít s nevinnou holkou?!"
Přestala jsem couvat, když jsem narazila do stolu

C... Ccc... Co..... C-cože?!
TO snad nemyslí vážně.

" cože?! "
Odtrhla jsem se mu a odstoupila jsem od něho.

" slyšíš se vůbec?... Já bych Nikdy nic takového neudělala... A ta holka není tak nevinná jak říkáš" řekla jsem se zlosti. chtěla jsem ještě něco říct, ale předběhl mě

Weird Dream   [Jungkook/ FF/cz] Kde žijí příběhy. Začni objevovat