Hayley si nikdy nemyslela, že se jednoho osudného dne zamiluje do upíra. Už jen z důvodu toho, že neměla ponětí o jejich existenci. No, spíše se domnívala, že to neví. Ale po čase stráveném v rodném městečku jménem Forks se ukázalo, že každá legenda...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
💙✳️💙
,,Voltuři jsou v podstatě taková obdoba královského majestátu v upířím světě. Jejich smečka čítá pět základních členů a to: Ara, Caia, Marka, Sulpicii - Arovu ženu – a Athenodoru - Caiovu ženu. A před svou smrtí k nim samozřejmě patřila i Didyme, o které už jsem se zmínil. Co jsem však neřekl je, že Didyme byla Arovou sestrou.
Volturiovi sídlí v Itálii ve městě jménem Volterra, které tajně ovládají už tři tisíce let od dob Etrusků. Pokud mohou, skrývají se uvnitř – mimo lidský zrak – a slouží jim jiní, podřízení upíři. Občas využívají i lidské přisluhovače, kterými jsou nejčastěji lidé, kteří Volturiovi žádají o přeměnu.
Mezi lety 400 a 500 našeho letopočtu podnikli útok proti do té doby nejmocnější smečce na světě, Rumunům. Dřív, než na ně zaútočili, chytře požadovali, aby Rumuni uznali zákony, které podle Volturiových upírskému druhu prospějí. Když Rumuni opovržlivě odmítli, mohli Volturiovi jejich odpor vyhodnotit – a zveřejnit – jako tah proti dobru všech upírů, a ne jako klasický spor o území.
Nejzuřivější válka trvala skoro století a – kvůli tomu, že stále zůstávají dva členové původní rumunské smečky (Stefan a Vladimir) - nikdy oficiálně neskončila. Nakonec dokázali Volturiovi porazit Rumuny díky Arovu záměrnému vytváření talentovaných upírů. Rumuni tvořili nové upíry pro svou říši méně prozíravě a jejich fyzické schopnosti se v dlouhých bojích nemohly rovnat Arově psychicky nadané elitě. Aro své vojáky začal nazývat ,,garda Volturiových" , aby bylo jasné, že jsou této pětičlenné smečce podřízeni.
Poté, co Volturiovi porazili velikou část rumunské smečky, začali šířit své učení po celém světě. Základní předpoklad uchovávání upíří existence v tajnosti byl užitečný pro všechny. Každý, kdo tajemství nedodržel, se stal nepřítelem upírského světa. Tohle pravidlo stále platí, ale za jeho porušení se v dnešní době platí jiná daň než tehdy.
Přestože mnozí upíři tehdy odůvodněnost tohoto předpokladu zpochybňovali – přeci jen: čím může člověk ohrozit upíra, třebaže disponuje nějakou znalostí o jeho existenci? -, nikomu z nich se nechtělo na Volturiovi po čerstvém vítězství nad Rumuny útočit.
Čas plynul a do světa, ve kterém Volturiovi dávno existovali jako zavedení, shovívaví vládci, se rodili nový upíři. Tak byli Volturiovi pomalu přijati přesně tak, jak sami sebe vykreslili. Mnohé z nových upírů stvořili sami Volturiovi, vychovali je podle svých záměrů a vypustili je do světa. Jednalo se o prvotní formu jejich programu verbování lidí. Vyhledali smrtelníky, kteří podle tradice hledali u upírů zdroj nesmrtelnosti, a ukázali jim svět představující ideál upíří společnosti. Tuto představu mladí upíři posléze předali vlastnímu ,,potomstvu" a ostatním smečkám, se kterými přišli do kontaktu.
Poté, co byli Volturiovi přijati, pokračovali v náboru v menším měřítku. Využívali lidi, kteří doufali, že se stanou upíry, jako lidskou zástěrku pro svůj starobylý rod. Většinu těchto lidí posléze kvůli krvi zabili a přeměnili jen ty, kteří měli potenciál pro užitečné nadání.
