Hayley si nikdy nemyslela, že se jednoho osudného dne zamiluje do upíra. Už jen z důvodu toho, že neměla ponětí o jejich existenci. No, spíše se domnívala, že to neví. Ale po čase stráveném v rodném městečku jménem Forks se ukázalo, že každá legenda...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Není to zrovna dvakrát zdravý a taky by ses mohl zadusit."
💙✳️💙
Hayley nemohla uvěřit vlastním očím. To nemohlo být možné. Jasně jí dal najevo, že už o něm nikdy neuslyší. Tak proč jí volá? A zrovna teď? Smysl pro načasování mu rozhodně nechyběl.
,,Omluvíš mě na chvíli?" Zeptala se Hayley, když se zvedla z gauče. Emily jen souhlasně pokývala hlavou, a tak se Hayley vydala do malé koupelny. Posadila se na zavřenou záchodovou mísu a upřeně pozorovala stále vyzvánějící telefon.
Nejdřív chtěla příchozí hovor odmítnout, ale nakonec zmáčkla tlačítko pro přijetí. Opatrně si přiložila telefon k uchu. ,,Haló?" Zeptala se rozechvělým hlasem. ,,Je fajn slyšet, že ještě furt žiješ." Ozvalo se z druhého konce. Hayley nemohla uvěřit tomu, co slyšela. Nebyl to Jasperův hlas..., ale Stefanův.
,,Bylo troufalý věřit, že to zvednu, když voláš z jeho čísla." Řekla Hayley nabručeně. ,,Věděl jsem, že to spíš vezmeš jemu než mně. A navíc ani nevím, jestli máš mý číslo." V jednom měl Stefan pravdu. Kdyby věděla, že volá on, nezvedla by mu to. Ale stejně tak váhala, zda to má vzít teď.
,,Co po mně chceš?" Hayley neměla náladu mluvit s někým z nich. Možná jí chyběli, ale tak snadno se už zlomit nenechá. Ne po tom, co jí udělali. Ne po tom, co jí Jasper udělal. ,,Potřeboval jsem se ujistit, že seš furt mezi živíma." ,,No, tak to se ujišťuješ brzo." Odsekla mu Hayley naštvaně. Mohl zavolat kdykoliv. Ode dne, kdy Cullenovi opustili Forks uběhla už spousta dnů a Stefan se rozhodl zjistit, zda Hayley žije až teď? To asi těžko.
,,Alice ti vzkazuje, že bys měla přestat pokoušet její trpělivost." Hayley věděla moc dobře o čem to Stefan mluví. Alice jí jasně řekla, že jí viděla umřít na cestě do rezervace, ale aby byla Hayley upřímná, po posledních třech dnech, už jí to bylo možná i jedno. ,,Jo, to mi mohla říct sama a nepoužívat na to tebe jako prostředníka." Stefan se lehce zasmál, a to Hayley dopalovalo. Jak se může smát při rozhovoru s dívkou, které jeho rodina zničila život. A vlastně ne jenom jí, ale i její sestře.
Mezi těmi dvěma nastala celkem dlouhá odmlka, než se z druhé strany ozvalo: ,,Chybíš mi, Hayley. Nám všem..." To už na ni bylo moc, a tak hovor ukončila. Nemůžou jí opustit a pak jí volat a říkat, jak jim chybí! Tak to prostě nefunguje! Odešli bez rozloučení tak ať jí nechají. Jediné, co si Hayley v tu chvíli přála bylo navždy se oprostit od rodiny Cullenových.
Když Hayley vylezla z koupelny, zjistila, že smečka už se v domě začala pomalu shromažďovat.
Bylo příjemné vidět všechny pohromadě. Jak jsou šťastní a bezstarostní. Alespoň v tu chvíli.
Hayley cítila, jak z ní při pohledu na její přátele opadávají veškeré chmurné myšlenky. Najednou se cítila jako v době, než odjela do Phoenixu. Jako v době, kdy se o smečce dozvěděla a upíři pro ni byli jen pouhou pohádkou. Cítila se volná.
