Když to dořekl tak jsem byl na jednu stranu šťastný ale na druhou stranu i docela zmatený. ,,Slib mi, že jí neublížíš.."
,,Slibuju...neboj" a oba jsme se pousmáli. Nakonec to skončilo tak, že šel se mnou k domu, ale když jsem ho pozval dál, tak odmítl s tím, ať pozdravuju, cituji 'to malé pako' a odešel. Když jsem odemkl, zul si boty a odložil bundu, tak jsem v kuchyni našel Y/n. ,, Dobré ráno...jak si se vyspala?" Optal jsem se ,,Ale jo dobře, co ty?" ,,Jo, fajn..." A chvíli bylo ticho. ,,Tobio?" ,,Ano?" ,,Ty si byl venku s bráchou?" ,,Emm...jo, jak to víš?" ,,No, že si s ním volal...co chtěl?" ,,Vzkazuje, že už našel mobil, a že mu psal tvůj učitel dějepisu, že ti je schopný opravit známku, prý už budeš vědět..." Jen na to kývla. Zvedla se a někam šla. ,,Kam jdeš?" ,,Jen se převléct." A odešla.
Když jsem se převlékla, tak zrovna do pokoje přišel Tobio. Lehl si zády na postel, ruce si dal za hlavu a koukal do stropu. ,, Děje se něco?" A pohled na malý okamžik stočil ke mně. ,,Ne ne, to nic. Jen přemýšlím co budeme dneska dělat. Mám plán, ale až okolo páté hodiny. Do té doby nic vymyšlenýho nemám. Nějaký nápad?" ,, Nevím.." a lehla jsem si vedle něj stejně jako on. Po asi pěti minutách se přetočil na bok a koukal na mě. Já ležela stále na zádech ale dívala jsem se na něj. ,, Děje se něco? Že se na mě tak díváš?" Jen se pousmál a řekl. ,,Jsi strašně krásná..." Potom se trochu zasekl a asi si uvědomil co řekl. Zrudnul a lehl si zpátky na záda. Usmála jsem se nad tím, pohled jsem stočila zase ke stropu a do vzduchu řekla. ,,To ty taky.." a zavřela jsem oči. Ale tentokrát jsem neusla.
Musel jsem se taky usmát. Přetočil jsem se opět na bok a pohled upřel je na ni. Měla zavřené oči a lehce se usmívala. Najednou se domem rozezněl zvonek. Vstal jsem a šel dolů. Když jsem otevřel dveře byl tam pošťák, s tím že mi nese balík. Vím že máma si něco objednávala a tak jsem vše podepsal, vzal balík a šel zpátky. Balíček jsem dal mamce do ložnice na postel a já se vrátí zpět do pokoje. Y/n seděla na posteli a byla na mobilu. Já ale stále přemýšlel, co dělat. Nakonec mě napadlo, že bychom se mohli prostě projít a na oběd si zajít někam na jídlo. Pak bychom šli domů a okolo páté vyrazili plavat. Sedl jsem si na židli a otočil se na Y/n. ,, Nechtěla by ses projít?" ,,Jo, moc ráda." ,, Dobře, tak se obleč a půjdeme, jo?" Jenom kývla a začala se převlékat. Sundala si tepláky, ale nic jsem neviděl, jelikož měla dlouhé tričko. Pak si dala rifle, mikinu a šla za mnou ke stolu a já dělal jak strašně moc se soustředím na mobil, který jsem měl v ruce. Pak jsem se převlékl i já. Vzal jsem si na sebe rifle, černé triko a černou mikinu. ,, Můžeme jít?" Zeptal jsem se hned po tom, co jsem si do kapes dal mobil a peněženku. ,,Jo, mužem." Řekla s úsměvem. Sešli jsme dolů, oblékli si bundy, nazuli boty a vyšli ven. ,,Kam vůbec půjdeme?" ,, Uvidíš." A rozešel jsem se. Měl jsem v plánu jít lesem k takovýmu jezírku a pak na druhou stranu lesa, kde je krásný výhled. Vždy jsem tam chodil sám. Když jsme po chvíli došli k lesu, vydali jsme se po štěrkové cestě. Snažil jsem se dívat rovně ale stejně mi pohled sjížděl na tu jedinou osobu vedle mě. Znáte to, když s někým jděte a omylem o sebe zavádíte prstama. Hned po tom co se to stalo dvakrát, jsem ji pevně ale zároveň něžně vzal za ruku. Ona si se mnou prsty propletla a stisk ruky mi oplatila. Což mě donutilo k úsměvu.
Ruku v ruce jsme došli až k takovému menšímu jezírku. A jelikož byl prosinec, tak než by se v tom dalo plavat, tak spíše by se na něm dalo bruslit. Byla tam taková lavička, na kterou jsme si následně sedli. Pořád mě držel za ruku a nevypadal zrovna, že by mě chtěl pustit.
