Nakonec jsme se rozloučili s ostatními s tím, že se zanedlouho stejně uvidíme. Tobio mě chytl za ruku a šli jsme k němu. Naše cesta probíhala naprosto v tichosti, což nebylo nějak neobvyklé. Když jsme konečně byli u domu, Tobio otevřel dveře a pustil mě dovnitř. Vysvlékli jsme si bundy a sundali boty. ,,Tak pojď" řekl a rozešel se do pokoje. Lehl si do postele na záda, ruce dal za hlavu a zavřel oči. ,,Copak? Unavený?" Řekla jsem s úsměvem. Jenom souhlasně zamručel a ležel dál.
Bylo času ještě dost, takže chystat se můžeme později. Začal mi někdo volat. Máma. A tak jsem to zvedl. ,,Ahoj mami, copak?" ,,Ale já jen tak, jak se máte?" ,,Jo, fajně. Co vy tam?" ,,Jo, je tu krásně ale vypadá to, že dneska večer přijedeme domů. Hlásí tady sněhové bouřky." ,,Aha, tak to jo. A v kolik asi přijedete?" ,,Kolem šesté nebo sedmé. Proč se ptáš?" ,,No já a Y/n a ještě s pár klukama z týmu jdeme dneska k večeru plavat a vrátíme se kolem osmé asi...no ještě nevím." ,, Dobře, tak si to tam hlavně užijte. Já už musím končit. Pa Tobio." ,,Pa" a tipla to. Y/n si sedla vedle mě se něco dělala na mobilu. Měl jsem strašnou chuť jí obejmout. Zároveň jsem měl tulivou náladu ale nevím jestli jí to co chci udělat nebude náhodou vadit. Zkusil jsem to. Vlezl jsem si k ní mezi nohy (ne, tak jak myslíte, to myšleno nebylo) a lehl si na ni. Takže jsem jí objímal a hlavu jsem měl na jejím bříšku. Když si obmotala nohy okolo mě a začala mě různě drbat a hladit ve vlasech, byl jsem v tu chvíli nejspokojenější člověk na světě. Dokonce jelikož to bylo opravdu příjemné jsem na chvilku usl.
Tobio po chvilce usl. Když spí vypadá uvolněně a navíc je i podle mě roztomilý. Mezi tím teda, když on spal, já jsem si psala s bráchou. Ptal se mě totiž, jestli nechci s ním a Iwaizumim zítra na výšlap. (Idk jestli takhle někam v Japonsku chodí ale budeme dělat, že jo. Domluveno?) Jelikož výšlapy mám ráda, nemohla jsem jen tak odmítnout.
Chat
:Tōru
Šli by jsme hned po obědě.
Tentokrát se nám nechce ráno.
Šla bys teda?
Me:
Jop. Moc ráda.
V kolik a kde?
:Tōru
Hele jestli chceš s náma i obědvat,
tak v 11:45 buď doma, ju?
Me:
Oki. A copak bude dobrého na
oběd?
:Tōru
To co uvaříš.
Ne dělám si prdel.
Tentokrát vařím já.
Me:
A je to bezpečné?
Když budeš vařit ty?:P
:Tōru
Já ti dám ty potvůrko.
Jo a bude kari.
Me:
Tak to jooo.
Tak já se budu těšit,
zatím papa♡
:Tōru
Měj se
Pa, mám tě rád (◕દ◕)
S tím jsem mobil položila vedle sebe a jen si užívala Tobiovu přítomnost. Hladila jsem ho po černých vlasech a byla jsem pořádně zabraná do této těžké práce. Jelikož jsem potřebovala na záchod musela jsem to příjemné teplo opustit. Pomalu ale jistě jsem ho odstrčila od sebe. Nakonec se i probudil, takže ze mě slezl sám. Hned co mě pustil jsem vyběhla na záchod.
Probudili mě to jak mě Y/n od sebe odstrkuje. Slezl jsem teda z ní a ona vyběhla do koupelny. Za chvilku byla zpátky. ,,Promiň" řekl jsem. Ona se na mě nechápavě podívala. ,,Ne jen že to jak jsem na tobě ležel a.... chápeš." ,, Chápu ale zase nechápu, proč se mi za to omlouváš." ,,No já myslel, když si mě odstrkovala tak..." ,, Potřebovala jsem na záchod ty pako. Vůbec mi to nevadilo." A usmála se. Stoupl jsem si a šel ji obejmout. Nevím proč poslední dobou tohle vše dělám. Možná proto abych jí byl co nejblíže a abych věděl co vše si můžu dovolit. Objala mě nazpátek a obmotala si ruce okolo mého krku. Když jsme se přestaly objímat, tak jsem se začali chystat. Zabalili jsme si věci a Y/n jsem jen půjčil ručník. Když jsme měli všechno bylo 16:23. ,,Tobio?" ,,Hm?" ,, Zítra už půjdu domů okolo jedenácté." ,,Okey. Čeká tě doma Oikawa s obědem a zástěrou okolo pasu?" A oba jsme se zasmáli. ,,No jelikož po dlouhé době vaří on, tak je to dost možné. Ne navíc jdeme spolu a i s Iwaizumim na výšlap." ,,Aha. Tak to jo. Mi pak pošli fotky." ,, Dobře"
