Ráno jsem se vzbudil, no ještě jsem pořád napůl spal. Avšak mě donutilo vstát to, že vedle mě jsem nikoho necítil. Nuceně jsem otevřel oči, ale jen se mi potvrdilo, že jsem tu sám. A jo. Y/N říkala, že jde domů. Ale neříkala náhodou, že až skoro ve dvanáct? Nakonec jsem se zvedl a šel dolů do kuchyně. Všichni byli už vzhůru i Y/N. Zrovna si povídala s mámou. Když si mě obě všimli popřály mi dobré ráno. Udělal jsem to samé a šel se kouknout do ledničky pro něco k jídlu. Vzal jsem si mléko a k tomu sladký rohlík. Sedl jsem si k nim a jen poslouchal o čem mluví. Prakticky nic podstatného neřešily. Jen se jí mamka ptala na školu a takové věci. Nakonec jejich debatní kroužek skončil, máma šla s tátou nakoupit a já s Y/n jsme uklidili kuchyň a odebrali se do pokoje. ,,Co chceš dělat, než půjdeš?" Zeptal jsem se, když jsem zavřel dveře.
Přemýšlela jsem. ,, Nevím, ty?" Jen pokrčil rameny a sedl si za stůl. Nakonec jsem ho přemluvila aby si zopakoval angličtinu, jelikož zítra už se jde do školy a píšeme test. Nakonec po asi hodině a něco to docela uměl tak jsme skončili. Unavený z anglických slovíček se natáhl přes celou postel a stěžoval si jak je angličtina strašně těžká, a že ji nenávidí. Jen jsem se smála a nakonec si lehla na něj. Převalil mě pod sebe a ruce mi dal nad hlavu. Koukali jsme si vzájemně do očí, dokud nám oboum nedošlo, jak to musí asi vypadat. Oba jsme zrudli, teda já jen trošku, za to Tobio byl jak rajče. ,,P-promiň, j-já..." Koktal a u toho mě pustil a sedl si. Taky jsem si sedla a řekla. ,,V pohodě" zasmála jsem se. Koukla jsem na hodiny a bylo 11:26 ,, už asi pomalinku půjdu" na to jen kývl a pomohl mi se postavit. Převlékla jsem se, vzala si věci a šla dolů ke dveřím. Už jsem se obouvala, když v tom... ,,Pak mi alespoň napiš, že si v pořádku dorazila, jo?" Tyhle chvíle mě nutili k úsměvu. ,,Neboj, napíšu ti." Řekla jsem a oblékla si bundu. Tobio mi otevřel dveře a ještě než jsem vyšla, mě objal. ,,Tak pa, uvidíme se zítra ve škole." ,, Dobře, tak pa" a šla jsem domů.
Hned když odešla jsem nevěděl co dělat. Jelikož na to abych šel hrát ven volejbal byla velká zima a sníh. Nakonec jsem si zalezl do pokoje a opakoval si angličtinu, co jsem se s Y/n učil. Ale ne na dlouho. Nebaví mě to. Všiml jsem si, že si tu Y/n nechala mikinu a naopak ona teď musí mít tu moji. Nevadilo mi to. To vůbec ne. Jelikož nosila velké a volné mikiny tak ta její byla dobrá i mně. Úplně akorát. Voněla jako ona a já neměl v plánu ji sundat. Nakonec jsem si uklidil pokoj a různě se poflakoval. Za chvíli mi někdo napsal.
Chat
:Y/n♡
Tak už jsem doma
A Iwaizumi tě pozdravuje
Me:
Tak to jsem rád
Taky ho pozdrav
V kolik vůbec vyrážíte?
:Y/n♡
Prostě jak se najíme, tak pak nějak
Taky přesně nevíme
Jak se nám bude chtít
Me:
Oka
Tak mi pak zase napiš,
jak dorazíte domů.
:Y/n♡
Neboj mami(~￣³￣)~
Me:
Moc vtipný...
Myslím to vážně
:Y/n♡
No no nooo
Neříkej mi, že máš o mě strach
Me:
A kdybych řekl, že ano?
Vadilo by ti to?
:Y/n♡
Vůbec ne
A neboj napíšu<3
Me:
Dobře
Tak pa<3
