Už jen když jsem přišla domů, jsem cítila příjemnou vůni kari. ,,Jsem doma!" Zavolala jsem do bytu. ,,Ahooj" ,,Ahoj" pozdravil mě brácha s Iwaizumim. Šla jsem za nimi do kuchyně. ,,Ahoj kluci, tak jak jste se měli?" ,,Ale jo byla sranda, co ty a ten naštvaný ksicht? Co jste dělali?" Iwaizumi si po této větě jen povzdechl. Brácha bude vždy provokovat. ,,Ale jo bylo super, byli jsme plavat, koukali na filmy a byli s klukama venku na jídle. Prostě fajn víkend. Co vy?" ,,Nic zajímavého ale byli jsme v kině na jeden něco jako horor. Tobě by se to mohlo líbit. Ještě to v kině budou dávat, tak pak můžeme zajít, nebo můžeš samozřejmě s někým jiným, záleží jak budeš chtít." Řekl Tōru a usmál se. Nakonec jsem si sedla vedle Iwaizumiho ke stolu a oba jsme čekali než bude jídlo hotové.
Asi okolo páté mi napsala Y/n, že už jsou z výletu doma. Poslala mi i pár fotek. Byli u nějakého srázu, takové menší vodopády a nakonec si nahoře dali asi jídlo jak vidím. Napsal jsem ji, že se uvidíme ráno před školou jako vždy. Na to odpověděla to samé a tím naše konverzace skončila. Zabloudil jsem do své galerie. Mám pár fotek s Y/n. Jednu mám, když jsem leželi v posteli a koukali na film. Zastavil jsem se u fotky, kterou mi poslal Suga. Byli jsme na tom jídle s klukama. Ale na fotce jsme byli jen my dva. Oba jsme se tam trochu smáli a Y/n se tam o mě jemně opírala. Musel jsem se usmát. Fotku jsem si dal jako tapetu.
Ráno jsem se probudila s bráchou v mojí posteli. Večer když odešel Iwaizumi, tak jsme si pustili seriál a usli u toho. ,, Brácha... vstáváme..." Snažila jsem se ho probudit. Po chvíli vstal a oba jsme se začali chystat do školy. Pak jsme se rozloučili a šli každý jinam. Už z dálky jsem viděla jak Tobio čeká u brány naší školy. Usmála jsem se běžela za ním. Co byl nezvyk byl, že mě objal. Ne že by to normálně nedělal ale nikdy to neudělal před tolika lidmi a ještě k tomu u školy. Samozřejmě jsme mu objetí hned opětovala a nemohla si stěžovat. ,,Ahoj.." ,,Ahoj, tak co jdeme?" Jen kývl hlavou a vešli jsme do školy. Pro ty kteří by se ptaly proč spolu nechodíme do školy, jelikož cestu máme prakticky skoro stejnou. Tak Tobio má ranní tréningy, ale když je nemá tak mě vždy vyzvedne.
Společně jsme se vydali do třídy. Hned první hodina angličtina a hned píšeme test. Hned co naše protivná učitelka vstoupila do třídy, všichni ztichli a dávali pozor. Hned nám rozdala testy a s vážným výrazem řekla, že máme na test půl hodiny. Mezi tím co jsem se snažil nějak psát test, jsem vypotil snad všechny tekutiny v mém těle. Známka z tohodle testu mi ovlivní celý průměr a fakt hodně. Takže jsem se snažil jak jsem jen mohl. Se sevřenýma půlkama jsem test odevzdal učitelce na stůl.
Škola mi kupodivu utekla rychle. Teď už jsem šla směrem k tělocvičně. Každou chvíli tu bude brácha a jeho tým. Čekala jsem před tělocvičnou ani ne deset minut a už jsem je všechny viděla. Tōru za mnou přiběhl a objal mě. ,, Děláš jako kdyby jsme se dlouho neviděli" Nakonec se kluci šli převléct a já si zalezla do tělocvičny k holkám. Za chvíli už se všichni začali protahovat a připravovat na jejich přátelský zápas. Sedla jsem si k místu, kde jsem měla krásný výhled na hru a zároveň jsem byla u flašek s pitím. Hra začala. Pro Karasuno hned na začátku to nejhorší, neboli podával Tōru. A hned získal bod.
Time skip
(Hru nebudu nějak zvlášť rozepisovat, přijde mi to trochu zbytečné, takže doufám, že vám to nevadí)
První hru si hrdě vyhráli s dvěmi sety. Druhá hra už byla více nerozhodná ale i tak jsme prohráli. Ale beru to jako tréning. Ale za to nekomentuju to jak se na mě Oikawa pořád díval. Nevím co tím chtěl říct. Normálně kolikrát poznám, že mi svým ksichtem říká, že mě rozdrtí na plné čáře nebo, že nemám šanci a chce mě zabít a zakopat někam hodně hluboko. Ale tentokrát to bylo divný.
Když už byli tak nějak všichni převlečení a Aoba Johsai se už chystali odjet, slyšeli jsme někoho nadávat. ,, Prosím, řekni mi, že si děláš prdel!" Řekl Oikawa směrem k Y/n. Y/n kroutila záporně hlavou a to už Oikawa vybuchl. ,, Mužem mi nějak vysvětlit proč?! To-to nemůžeš!... víš co, já na to už seru. Ty si jen-" a to mu už Iwaizumi zacpal pusu. ,, Chápu, že si unavený, přetažený, máš blbou náladu a zřejmě ses blbě vyspal ale nejdřív na ni! Až řekneš něco co nebudeš moct vzít zpátky tak za mnou nelez! Je k tobě jen upřímná! Vsadím se, že ji trvalo než ti to dokázala zpříma do očí říct! Tak drž hubu, omluv se, vem si věci a dneska spíš u mě, pochybuju, že po tomhle s tebou bude mít ještě nervy." Dopověděl Iwaizumi. Potom se ještě omluvil za hluk a pak odjeli. Y/n po tomhle malém incidentu vypadala tak nějak zničeně.
