Larry Jednodílovky

Tomlinson na zabití ✔

• Louis TOP
• podle seriálu Castle na zabití

Po opálené kůži mladé ženy stékala kapka krve, která po chvíli dopadla na kovový stůl, na kterém ležela.

Vrah stojící nad ní v černých kožených rukavicích posypával její tělo červenými okvětími lístky, do doby, než nebyly vidět její intimní části těla a břicho. Na oči ji položil dvě rozkvetlé slunečnice a opustil místo činu.

----

„Vražda, tajemství, přízrak smrti. Proč nám vlastně drsný detektiv Hanz Fatal a chladná ocel zbraň nedovolí, až do brzkých ranních hodin zhasnout lampičku u naší postele? Ať už to kouzlo tkví v čem chce, dnes máme tu čest uvítat mistra žánru a oslavit vydání Cowellova pádu," odříkává naučenou řeč blondýn, stojící za mikrofonem. Rozhlédne se do publika jestli náhodou neuvidí může, který napsal tuto knihu. Zamračí se, když ho uvidí s mladým chlapcem.

„Moc rád, Vám to pomůžu umýt," řekne spisovatel mladému chlapci, když mu na hruď napíše své jméno. Chlapec se pouze zachichotá a s tužkou se od spisovatele otočí.

„Vydání úžasného závěru Bestsellerové detektivní série o Simonovi Cowellovi. Dámy a pánové, přichází nás mistr napětí Louis Tomlinson," ušklíbne se blondýn a za potlesku opustí menší pódium na střeše domu.

Za velkého potlesku na pódium vstoupí mladý muž. Na očích se mu vyjímají černé sluneční brýle, i když je tma. Na sobě má černý oblek a bílou košili.

Po jeho řeči na pódiu, ho začnou oslwpovat blesky fotoaparátů a motají se kolem něj samí mladí chlapci a mladé slečny, které se snaží upoutat jeho pozornost. Louis všem dává své autogramy. Buď do knih, nebo na části těl.

----

Do místnosti s tělem vstoupí hlavní detektiv a dva poručíci. U stolu s obětí stojí fotograf, který fotí oběť že všech úhlů, aby měli dostatečné důkazy z místa činu.

„Kdo jsi?" promluví mladý detektiv přičemž pohledem pozoruje mrtvolu na stole.

„Jennifer Haleová, 24 let. Studentka Newyorské univerzity, sociální pracovnice," řekne poručík v obleku a dojde za detektivem k oběti.

„Na to si Hillary dost dobře," rozhlédne se kolem sebe detektiv.

„Taťka má prachy," řekne druhý poručík v kožené bundě.

„Sousedi ji volali kvůli hlasitě hudbě, když to nezvedala, poslali správce," koukl se do hotelu poručík v obleku.

„Nebránila se," poručík se díval na tvar ženy a hlavně na dvě slunečnice, které měla na očích. „znal ji."

„Přinesl jí květiny. Kdo chce dneska romantiku," vešla do místnosti vyšší hubená žena v zeleném triku a na tom hozenou bundu patologa.

„Třeba já, každou sobotu večer," odpověděl detektiv a podíval se na patoložku.

„Tak se víc bav a seznamuj," řekla žena bez toho, aby odtrhla pohled z mrtvoly ležící před ní. Detektiv po ní hodil naštvaný pohled. „To já jen tak," hodila na detektiva rychlí pohled, než se zase podívala na mrtvolu.

„Co ještě má kromě růží?" zeptali se po chvíli detektiv a hlavou kývl k oběťi.

Patoložka odhrnula okvětní lístky z prsa oběti a tím ukázala dvě rány.

„Dvě rány do prsou. Malá ráže," řekla patoložka. Detektiv se podíval na rány a pak se rozešel na druhou stranu stolu. Oba poručíkové na něj koukali s očekáváním v očích.