Larry Jednodílovky

I'm less than a job ✔

• Harry TOP
• Husband and Husband

Louis

Dneska je můj první den na jedné z univerzit v Americe. Tahle škola byla vždycky mým snem. Díky téhle škole, se dostanu kamkoliv. Můžu se stát klidně právníkem, nebo nějakým politikem.

Jenže já na tuhle školu jdu pouze a jenom kvůli mému manželovi, abych potom mohl pracovat u něj ve firmě jako jeho asistent.

Ano, správně, kvůli mému manželovi. Můj manžel je všude známý miliardář a podnikatel, zakladatel a ředitel té největší firmy na zemi a to Styles s. r. o.

S Harrym jsme se potkaly v mé práci. Bylo to před třemi lety, kdy jsem ještě pracoval jako barman v jednom Gay baru, jelikož jsem si potřeboval nějak vydělat na byt a jídlo.

Harry si šel jeden pátek s kamarády na panáka. V tu dobu jsem nevěděl, že někdo jako Harry existuje. Prostě, když za mnou Harry přišel na bar, aby si objednal pití, jsem jim byl sice okouzlen, ale v tu chvíli jsem byl tak psychicky v prdeli, že jsem si nevšiml jeho pronikavého pohledu.

Harry od té doby, chodil do našeho baru a vždycky se mě snažil nějak sbalit. Nakonec se mu to po pár měsících povedlo.

Harry mě na rande nikdy nebral, do nějakých předražených restaurací. Vlastně o jeho práci a celkově, kdo on je, jsem se dozvěděl až po půlroce vztahu. Byl jsem na Harryho naštvaný za to, že mi to neřekl. Díky tomu jsem se s ním nebavil asi dva týdny. Harry se samozřejmě snažil všemi možnými způsoby, aby si mě usmířil.

Jednou večer, když jsem se chystal spát, tak mi začalo něco padat na okno. Jelikož jsem bydlel ve třetím patře, tak jsem prostě otevřel okno a koukl se, co se děje.

Venku na chodníku, stal Harry v ruce měl puget růží. Když si mě všiml, tak začal zpívat omluvou písničku, kterou složil sám. Jelikož ještě nebylo ani deset, tak se kolem něj zastavovali lidé a se smíchem na nás koukali. Se studem jsem zakřičel na Harryho, ať toho nechá a okamžitě jde ke mně do bytu.

No, ale teď zpět ke škole. Jelikož je Harry v práci, jako vždy, tak mě do školy musel odvézt můj bodyguard Frankie. Je to vyšší svalnatý chlap, má blonďaté vlasy a oříškové oči. I když vypadá děsivě, tak je to asi můj nejlepší kamarád.

Harry je totiž strašně majetnický prase, takže mi nedovoluje nikam moc chodit. Jako neříkám, nevadí mi, že je majetnický, ale možná bych chtěl ještě jednoho kamaráda. Jenže zase na druhou stranu, mám Frankieho, kterému mužů svěřit svůj život.

S Frankiem jsme zastavili u školy. Pomalu jsme vylezl a přes rameno si přehodil tašku s věcmi.

„Chceš doprovodit až do školy?" Frankie stojí vedle mě přičemž oba pozorujeme budovu stojící před námi.

„Ne, to je dobrý, Frankie. Už takhle si o mě všichni lidí tady myslí bůhví co." rozhlédnu se kolem sebe. Všichni žáci, kteří čekají venku na nás tak divně koukají.

„Dobře. Odpoledne tě vyzvedne Harry, já musím jít s manželkou na ultrazvuk." Frankie se šťastně usměje.

„Už víte, co to bude?" pousměju se.

„Měl by to být chlapeček. No nic, Lou. Už musíš jít." dojdu k němu a pořádně ho před odchodem obejmu. Frankie kolem mě pořádně utáhl paže.

„Drž mi palce!" s posledním úsměvem, který věnuju Frankiemu se vydám ke dveřím školy.

„Držím!" křikne Frankie. S velkým úsměvem otevřu dveře a vstoupím do haly.