Rich Boy『JIKOOK』

ɪ sʜᴏᴜʟᴅ'ᴠᴇ sᴛᴏᴘ ɪᴛ

Uběhl další týden. Já s Jungkookem trávil nejvíce času, co jsem mohl. Všechno, co jsem s ním dělal, bylo krásné. A byl jsem s ním velmi šťastný. Párkrát jsem byl ven i s Yoongim. Byla to zábava, a hodně jsem se s ním vždy nasmál. Dnes mě pozval k sobě domů. Přes noc. Byl jsem v klidu, jelikož jsem věděl, že se u něj nic nestane. Jeho rodiče jsem už viděl, a jsou moc milý. Stejně tak, jako on, když byl se mnou. Ten incident, kdy mě málem políbil jsme nikdy neprobrali. Ani jeden z nás o tom stejně už mluvit nechtěl. Šel jsem tedy do sprchy, oblékl se, vzal si věci, a pomalu se vydal za ním. Otevřel mi jeho otce, který mě přivítal s úsměvem, a pozval dovnitř. Chvíli jsme si povídali, než se konečně objevil Yoongi. ,,Ahoj" pozdravil mě s úsměvem. ,,Ahoj" pevně jsem ho objal. ,,Tak pojď" svou ruku položil na mé záda, a trošku mě popostrčil, abych se hnul. Šli jsme tedy k němu do pokoje, já si položil tašku na zem, a posadil se na jeho postel. ,,Jak ses měl?" optal se, a posadil se vedle mě. ,,Dobře, moc jsem se na tebe těšil" odpověděl jsem s úsměvem, a podíval se na něj. Je krásný jako obrázek. ,,Já na tebe taky" neustále se usmíval. Z jeho úsměvu jsem uvnitř umíral. Byl tak krásný. Neměl bych takto o něm v žádném případě přemýšlet. Nehodí se to. Nemůžu si však ale pomoct.

K večeru jsme se spolu dívali na film, a hráli nějaké stolní hry. Byla s ním zábava. Později jsme už jen seděli na jeho posteli, a povídali o čemkoliv, co nám zrovna leželo na srdci. Bylo to fajn, a pomalu jsem začínal být unavený. ,,Chceš už spát?" optal se s úsměvem, a pohladil mě po paži. ,,Možná" protáhl jsem se, a podíval se mu do očí. Mlčel, a jen se na mě díval. Tak, jako předtím. Tušil jsem, co chtěl udělat. Nemůžu. Nejsem takový. Alespoň to jsem si říkal v hlavě. Stejně se to stalo. Avšak, byl jsem to právě já, kdo spojil naše rty v jedny. Cítil jsem se špatně, ale s každým pohybem jeho rtů, se ten pocit ve mně dusil. Až jsem nad tím vlastně vůbec nepřemýšlel. Najednou jsem se špatně necítil. Chtěl jsem to. Doslova jsem o to prosil. O každý jeho polibek, a dotek na mém těle. Po chvíli jsem byl pod ním, stále mě líbal, teď však ale na krku. Já měl zakloněnou hlavu, a zavřené oči. Líbilo se mi to. Vůbec jsem nekladl žádný odpor. I když jsem ho už dávno měl zastavit. Vlastně jsem to neměl ani začínat. Jsem špatný přítel. Vím to. Teď nad tím přemýšlet ale nechci.

Šel na vše opravdu pomalu, byl velmi něžný a ohleduplný. Pokaždé, když se na mě podíval se ujišťoval, zda jsem s tím opravdu v pořádku. Vždy jsem jen přikývl, nebo se pousmál, jako odpověď. Držel mě za ruce. Já si s ním propletl prsty, a jakmile byl ve mně, přivřel jsem víčka k sobě. Opravdu si dával pozor, aby mi nějak neublížil. Bylo to milé. Líbilo se mi to, a ani mi nevadilo, že na to šel tak pomalu. Přál jsem si, aby tahle chvíle neskončila. Líbal mě při tom na krku, a pomalu přidával na tempu. Vzdychal jsem co nejtišeji jsem mohl, jeho rodiče přeci stále byli doma. Nechtěl jsem, aby cokoliv slyšeli. Yoongi na tom byl stejně. Tahle noc zkrátka byla kouzelná, opravdu.

Ráno mě probudili jemné polibky na krku. Otevřel jsem oči, a usmál se. ,,Dobré ráno" šeptl, a pohladil mě po tváři. ,,Dobré" vydechl jsem, a hlavu jsem mu zabořil do krku. Chtěl jsem ještě chvíli spát. Musím však domů. ,,Vyspal ses dobře?" přikývl jsem. Nechtěl jsem už ani mluvit. Yoongi mě pohladil po zádech, a políbil do vlasů. Zrudl jsem. ,,Musím domů" šeptl jsem, a zvedl k němu hlavu. ,,Já vím. Oblečení máš na židli, a vše jsem ti už sbalil" přikývl, a opět mě políbil. Tentokrát na rty. ,,Dobře" pomalu jsem se zvedl, a začal se oblékat. Yoongi udělal totéž, a poté mě jen mlčky pozoroval. Nechtěl jsem odejít. Chtěl jsem s ním ještě zůstat. Alespoň chvíli. ,,Zavolám ti" došel ke mně, a na chvíli mě začal ještě líbat. Spolupracoval jsem. Jakmile se odtáhl jsme se rozloučili, a já šel domů. Zavolal. Po cestě jsme si spolu povídali, a před domem jsem hovor byl nucen ukončit. Najednou na mě dopadl hluboký pocit viny. Podvedl jsem Jungkooka. Vše jsem to ještě k tomu začal já, a vůbec mi to nevadilo. Cítil jsem se strašně provinile, hlavně když jsem si všiml, že stojí před dveřmi. S pohledem na něj jsem před očima měl včerejší noc. Neměl jsem to dělat, zároveň toho však nelituji.

Byli jsme v mém pokoji, já si schoval věci. Mezitím co Jungkook mi povídal o tom, co dnes dělal. Zůstal u mě až do večera, ačkoliv otec protestoval. I tak povolil. Zřejmě to už pomalu vzdává. ,,Pojď sem" řekl, když jsem vyšel z koupelny jen s ručníkem kolem pasu. Potřeboval jsem sprchu. ,,Pročpak?" optal jsem se, a šel jsem k němu. Pozoroval mě s úsměvem. Šel zamknout dveře, a vrátil se hned ke mně. Chytl mě za boky, a začal líbat. Poslušně jsem spolupracoval. Neměl jsem důvod mu odporovat. ,,Chyběl si mi" šeptl, ručník mi sundal, a položil na postel, přičemž se hned začal svlékat. Já ho jen pozoroval, a užíval si výhled na jeho dokonalé vypracované tělo. ,,Ty mě taky" opět se mi přilepil na rty, přitom rukama bloudil po mém těle. Z jeho doteku jsem měl husinu.

Když jsem ho cítil v sobě, vzdychl jsem, a prohl se v zádech. Vždy byl hrubý, já si však nikdy nestěžoval. Věnoval se při tom mému krku, a postupně přidával na tempu. Nohy jsem měl jsem omotané kolem jeho pasu, a držel jsem jej pevně kolem krku. Bylo to příjemné, a opravdu jsem si to užíval. Jako každou noc strávenou s ním. Netrvalo dlouho, a ten špatný pocit se objevil i v této chvíli. Chtěl jsem mu o tom říct. Nechtěl jsem ho však ztratit, a bál jsem se jeho reakce. Žralo mě to tak moc, že jsem se neudržel. Po tvářích mi začali téct slzy. Nechtěl jsem to udělat, i tak se to stalo. Nejhorší na tom je, že jsem se za to v tu chvíli nestyděl, a ani se necítil špatně. Ačkoliv jsem měl.