Z pohledu Týny
J: fajn... víš co, tak si běž... jdi... jdi.. máš pravdu, tohle nemá cenu
Zařval na mne Janek
T: taky půjdu to se neboj... a jsem blbá, že jsem od tebe neodešla dřív. Ty Janku už nejsi ten člověk, kterého jsem milovala
J: Nojo, jen do mne.. pojď mi vytýkat, jak špatný jsem... víš co holčičko, neměla sis se mnou kdy začínat, nikdo tě nenutil
T: Janku neříkej něco, co by tě mohlo mrzet
J: prosím tě, nebuď komická.. nikdo tě nenutil si se mnou nic začínat, já jsem o to rozhodně nestál, aby ses na mne nalepila
Tohle byla moje poslední kapka a už mě tady nikdy neuvidíte. Mne jakoby se najednou zastavil dech. Tohle mne totálně zlomilo, potom všem je schopný říct tohle. Hodila si do kufru poslední tričko, zavřela ho a zapnula
T: tak promiň
Řekla jsem, když jsem kolem něj procházela pryč z ložnice, abych šla do chodby a nadobro odešla.
J: Týno...
Vyběhl za mnou Janek do chodby, jsem už jsem si brala boty
J: promiň... já to tak nemyslel
T: já si myslím, že to bylo celkem upřímný.. ale to je jedno.. už to nic nezmění.. moje rozhodnutí je definitivní
J: strašně jsem to posral
T: to máš pravdu
J: odpusť mi to prosím
T: to už fakt nejde... bude nejlepší, když se nikdy neuvidíme.. teda jen... když si budeme předávat Julču.. je to naše dítě a bude potřebovat oba rodiče
J: Týno... já se vážně moc omlouvám
T: už je pozdě
Oblékla jsem si na sebe kabát. Janek stál jako socha a už nic neříkal.
T: Julinko... pojď se rozloučit s maminkou
Za chvíli za mnou přišla Julča, tak jsem si k ní klekla.
T: kočičko moje.. já teďka půjdu pryč jo.. a ty tady budeš s tatínkem hezky.. budete si tu společně hospodařit, budeš hodná
T: budeš tatínka poslouchat a já si pro tebe za pár dní přijedu a budeš pár dní se mnou
Ju: a proč jdeš proč
V ten moment jsem se podívala na Janka. Ten jen pokrčil rameny.. tak to mi moc v rozhodování, jestli říct Juli pravdu, nepomohl.
T: teta Julča potřebuje moji moc víš
Ju: aha... mně se bude stýskat ale
T: neboj
Pohladila jsem jí po tváři a vstala jsem.
T: tak hlavně buď hodná a poslouchej tatínka
Ju: ahoj
T: Papa
Čekala jsem, jestli z Janka ještě něco nevypadne, ale nestalo se tomu tak, a tak jsem nadobro odešla.
Z pohledu Janka
J: doprdele
Ruply mi už nervy, když za sebou Týna zavřela dveře. Praštil jsem rukou do stěny, což ale nic nezměnilo, krom toho teda, že mě z toho nehorázně bolela ruka.
J: já jsem takovej debil
Ju: tatiiii... nemluv sprostě
Okřikla mě moje malá princezna
J: promiň broučku.. pojď ke mně
Klekl jsem si k Julince, když u mne byla a objal ji. To jsem teď potřeboval, kdyby tu nebyla ona, tak se na místě složím z toho, co jsem momentálně provedl.
Kurwa já si od sebe odehnal holku, kterou nade vše miluju, ale celé jsem to zkazil, já jsem idiot prostě. Sakra. Přitiskl si Julču víc k sobě a nechal slzám volný průběh. Tohle jsem zkazil. Totálně.
.
