Forget // l.h

10.

Stála jsem před domem kde kluci bydleli.Zabouchala jsem vší silou do dveří prišel otevřít naštvaný Michael.

,,Co děláš! ?"Vyjekl chytla jsem ho za límec trika a odtáhla ho do auta,bylo mi úplně jedno, že tu je jen v triku a trenkách.,,Co je s Lucasem?" Zeptala jsem a nastartovala auto.

,,Nevím.Proč ? A kam jedeme?"

,,No protože je na mně opravdu hnusný a jedeme se prostě projet"

Vytáhla jsem z kapci telefon a ukázala mu zprávy

,,No na nás Luke byl taky hnusný a máme podezření ,že bere drogy" Když to dořekl,prudce jsem zabrzdila až to s námi škubko. ,,Cože!?"To není pravda

,,Bohužel jo"

Dobře no,Luke je feťák

A nic s tím neuděláte?

A taky co by s tím dělali je to Lukovo rozhodnutí, já s tím nic neudělám nechce mně vidět. Rozjela jsem zase auto,stočila jsem auto a vezla Michaela domů.

,,čau"Zmohla jsem se jen s ním rozloučit

,,Čau"Vylezl a zabouchl dveře

Chvíli jsem tam stála a potom otočila klíčkem v zapalování. Zastavila jsem před domem ,,Kurva!"Ulevila jsem si nahlas a bouchla vzteky do volantu.

Vykezla jsem ven a třískla s dvěma,to samé jsem udělala i s dveřmi od domu a pokoje.

Nádech a výdech opakovala jsem si, abych nebyla tak vytočená.Nefungovalo to

1-2-3-4-5-6-7-8 - Při osmičce jsem chtěla Lukase kopnout do koulí, tím bych ho doživotně vykastrovala.

Proč mně to sakra sere?Je to Lukova volba,on si vybral fet,on ho má místo přátel,kdyby nebyl idot a přišel určitě by jsme mu s klukama pomohli.Jenže on je to kretén a prostě kretén.

S těmito myšlenkami jsem se bohužel musela smířit. Musím Luka nechat nepokoji příjde až mu budu zase dobrá. Hajzl jeden.

>>Druhý den ráno

Probudila jsem se na budík, který mi každé ráno lezl na nervy.

Vstala jsem líně z postele a dolezla ke skříni kde jsem si něco vzala.

Seděla jsem v autě a broukala si písničku co byla zrovna v rádiu. Sice jsem ji neznala ,ale byla opravdu chytlavá.Zaparkovala jsem na volné místo blízko školy. Vystoupila jsem z auta a rozhlédla se kolem sebe,spatřila jsem Luka s nějakýma lidma.A pozor bylo mi to jedno,ať si dělá co chce.

Vešla jsem do školní budovy a došla ke své skříňce s číslem 691.

,,Slečno,následujte mne prosím do ředitelny"Otočila jsem se na naší milou a úžasnou ředitelkou. Zavřela jsem skříňku a následovala jí. Nechápala jsem co po mě chce myslím, že jsem nic neudělala.Došli jsme do její kanceláře,kde seděl nějaký kluk.

Měl hnědé kudrnaté vlasy a modré pronikavé oči ve kterých jsem se ztrácela.

,,Melliso, tohle je Daylere Knowitch proveď ho tu" Podala mi listy a vyšoupla nás z ředitelny

,,Ty nejsi z Austrálie ,že?"

,,Ne-" usmál se ,,Já jsem z Německa, v Austrálii jsme týden"

,,Umíš dobře Anglicky na to ,že jsi tu jen týden"

,,Já vím , Angličtinu mám jako Němčinu "Znovu se usmál, jeho úsměv byl okouzlující

,,Du bist schön" (jsi krásná )
Nasadil úsměv ,ten hajzl věděl , že mu nerozumím.
Okey když j bude hrát hru s jazyky já si jí taky zahraju ,,Vous Idot maïs agréable"
(Jsi idot,ale pěknej)

,,Dobře necháme toho " Navrhl se smíchem.On se pořád směje,má úplně úžasné dolíčky.
,,Co kdyby jsme vykašlali na školu a šli někam do města"Cože? To teď myslel vážně?V Životě jsem nebyla za školou, mám strach ,ale nechci vypadat jako zbabělec
,,Fajn"Pronesla jsem

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
Omlouvám se ,že už dlouho nic nevyšlo,ale neměla jsem náladu takže #Soráj :)A mějte se dobře zdary ^