16.

222 24 8
                                    

,,Vše bude dobré.Snad" Objal mě bratr. Pořád sem plakala oči jsem měla už úplně zarudlé ,,Nemůžeš za to,buď ráda ,že ještě žiješ" Pousmál se ,,Jenže máma mě teď nenávidí' Vzlykala jsem dál.Slzy nešli zastavit ,,Máma tě má pořad ráda a jest-li,že ne tak se neboj máš pořád mě" Slzy jsem si otřela hřbetem ruky .

Seděla jsem u Lukase v pokoji od mé poslední náštěvi uplynulo skoro čtrnáct dní. ,,Luku doktor říkal ,že tě asi brzo pustí ,že jsi na dobré cestě, že už ani nepotřebuješ" Usmála jsem se něj.,,To je fajn"
Odpověděl ,ale nebyl z toho vůbec nadšený.Chtěla jsem mu něco říct ,jenže mě nenapadlo co bych mu řekla ,,Já vím, budou mě pouštět příští týden a..." nadechnul se ,,A?" Zeptala jsem se ,, a hned ten den odlétáme na turné" Podíval se mi do očí, něco se v nich zalesklo. ,,Chápu" Zklopila jsem zrak k zemi a zvedla jsem se z postele ,,Musím jít mám ještě práci" Zabouchla jsem dveře a šla po prázdné chodbě...Aspoň ,že je v pořádku

POVINĚ PŘEČÍST!

Hi guiz!
Kdo to ví, má můj respekt!
Áno před poslední díl!
Tak doufám, že mi všichni napíšete své názory! Jo zase je to moc krátké,but příště Vám to vynahradím ^_^

Vaše Lou ')
Ps: Jahoda

Forget // l.hKde žijí příběhy. Začni objevovat