Stranger Things (FF)

1.

Bydleli jsme kousek za městem ve velké vile. Lidi ve škole našemu domu říkali Dark house, protože jsme měli velkou zahradu plnou stromů a keřů, aby nebylo vidět do oken a večer, když byste šli kolem, pravděpodobně by jste si mysleli, že to je opuštěný, strašidelný dům. Když byli zrovna výjimečně rodiče doma, tak mě do školy vozil táta ve svém firemním autě, ale jinak jsem chodívala pěšky. Odmítala jsem totiž se svými spolužáky sdílet jeden prostor i mimo školu - hlavně kdo ví, po kom bych si na sedadlo sedla. Také by mi vadilo, kdyby mi menší spolužáci v autobuse sahali na vlasy. Na to je mám vždycky až moc hezky upravené. 

Nějak před osmou jsem dorazila před školu, kde na mě na zastávce už čekal Troy s Jamesem. ,,Dneska jdeš nějak později, vždycky chodíš dřív," řekl mi Troy se založenýma rukama, jako kdyby byl v pozici mi rozkazovat. ,,Už snad šli?" odpověděla jsem mu otázkou. ,,Ne. Nebo aspoň jsem je neviděl," řekl za Troye James. ,,Tak mlč," odsekla jsem směrem k Troyovi. Společně jsme se vydali ke škole a vyhlíželi je. Pak jsem je uviděla. Byli u stojanů na kola. Ale byli jenom tři. Můj oblíbenec mezi nimi nebyl. 

To mě upřímně trošku zamrzelo. Šťouchla jsem do Troye loktem a pokývla směrem k partičce, kterou jsme pozorovali. Pak jsme se vydali jejich směrem. ,,Pozor, pozor! Vítejte v našem obludáriu!" začal vykřikovat Troy a já s Jamesem jsme stáli vedle něj a škodolibě jsme se usmívali. ,,Kdopak dneska vyhraje cenu? Půlnoc," ukázal Troy na Lucase, ,,Žabák," pak na Mikea, ,,nebo Bezzubka?" James dělal, že přemýšlí a pak řekl: ,,Vsázím na Bezzubku," ukázal na Dustina a začal se smát. ,,Koukám ale, že jeden chybí. Kdepak je váš kamarád a můj oblíbenec Will?" pustila jsem se do nich zase já. ,,Počkej, Meghan.. ať Bezzubka udělá to s tou rukou!" přerušil mě James. 

Dustin si povzdechl a prokřupl si ruce. Troy s Jamesem z toho byli vždycky úplně hotoví, ale mně na tom nikdy nepřišlo nic zvláštního. Prostě křupne rukama, co jako? Každému občas křupe tělo. Jenom jsem nad tím převrátila očima a znovu se otočila k Mikeovi: ,,Hele, až uvidíte Willa, vyřiďte mu, že jsem ho dneska hledala. Mám pro něj připravený super prank na školních záchodech, věřím tomu, že se mu to bude líbit. V záchodové míse si bude připadat jako doma," zasmála jsem se. Troy s Jamesem se začali chechtat tak nahlas, že se k nám pár jiných spolužáků otočilo, tak jsem je radši popadla a šla s nimi rychle do školy. 

S těmi třemi jsem ten den měla jenom jednu jedinou hodinu a to biologii. Vždycky jsem seděla ve druhé řadě ode dveří, takže hned přes uličku jsem měla Lucase, za ním sedával Mike, vedle Lucase v další řadě Dustin a za ním Will, který dneska chyběl. I když jsem vedle Dustina neseděla přímo, tak i přes tu malou uličku jsem každou hodinu slýchala, jak si něco mumlá. Dělalo m občas potíže mu rozumět i když mluvil normálně (kvůli jeho chybějícím zubům), natož když šeptal. 

Ne že bych ho chtěla poslouchat, nebo se s ním bavit, spíš to bylo fakt otravný. V ten den to dělal zase. Už jsem to nevydržela, otočila k němu hlavu a prskla na něj: ,,Zavři už hubu!" Na to se po mně podíval, něco zase zamumlal - asi to mělo být promiň - a ztichl. Potom jsem se ještě během hodiny párkrát ohlédla po prázdném Willově místě a přemýšlela nad tím, proč asi není ve škole. Skoro nikdy nevynechává. A zrovna dneska jsem měla v plánu tak boží joke. Jak jsem tak nad tím přemýšlela, nedošlo mi, že stále koukám na jeho prázdné místo, takže si mého pohledu všiml Mike. 

Když jsem si ho všimla, zamračila jsem se a ukázala na něj prostředníček. ,,Meghan?" ozval se pan učitel a já rychle stáhla ruku a otočila se dopředu. ,,Znáš odpověď na mou otázku?" ,,Ehm, asi ne, pane učiteli," odpověděla jsem asertivním tonem v hlase. Učitel na mě chvíli koukal a pak řekl: ,,Dávej pozor, příští hodinu to bude v testu." Jenom jsem neznatelně rychle kývla a zase se sklonila nad svůj sešit. Měla jsem štěstí, že byl tenhle učitel takovej ňouma. Měl velmi dobrý vztah s těmi čtyřmi budižničemy a nebylo divu, že ke všem žákům přistupoval tak strašně hezky. 

Když škola skončila, vyšla jsem z budovy s myšlenkou toho, že jakmile přijdu domů, nalakuju si nehty a udělám si pořádek ve skříni, protože ji mám plnou věcí, které už nenosím nebo se mi nelíbí. Před školou jsem si ale všimla policejního auta šerifa. Co tady může dělat? Rozhlédla jsem se kolem a očividně jsem nebyla jediná, koho to zarazilo. Bylo mi jasné, že dvanáctileté holce asi neřeknou, co se děje, pokud se něco děje. Tak jsem se jenom trochu přiblížila ke hloučku lidí, co stáli opodál, abych zkusila něco zaslechnout. 

A opravdu se mi něco podařilo zaslechnout. Nevěřila jsem vlastním uším. Will Byers se prý včera večer ztratil, když jel na kole od Mikea Wheelera. Jeho matka Joyce ohlásila jeho zmizení a bratr Jonathan ho od té doby hledá v lesích. 

Bylo mi jasné, že máčení hlavy v záchodu se odkládá na neurčito. 

Ahojky, vítám vás u mého nového příběhu, který jsem tu rozjela a začala být zase nečekaně aktivní:D pro ty, co mě neznají a tohle je první příběh, který ode mě čtou, tak mám u sebe na profilu už tři knihy: jedna fanfikce na Narnii a potom dvě na seriál Teen Wolf (jedna teda ještě není dokončená, ale postupně dokončuju zároveň s psaním tohohle příběhu), které si také můžete přečíst, pokud máte tahle témata rádi <3 budu moc ráda za každé přečtení, hvězdičku a vlastně jakoukoliv podporu! <3 

Pro ty, co mě už znají a čekají na další kapitolu Me and my brother wolf, tak během zítřka mám v plánu vydat další! <3