O polední přestávce jsem stála na školním hřišti opřená o zeď školy a sledovala ty tři ňoumy, jak sbírali kamínky na asfaltu. Mike už byl ve škole a očividně mu nic nebylo. Will se stále pohřešoval. Ráno jsem na školní nástěnce viděla plakáty s jeho fotkou, které tam nejspíš nalepil jeho starší brácha, Jonathan. Byl taky takové individuum, ale aspoň mi tolik nedrásal nervy svým šprťáctvím (pokud vůbec šprtem byl, nikdy jsem ho neslyšela říct ani slovo), jako ti čtyři malí poserové. Všechno, co jsem o něm akorát věděla bylo to, že rád fotil a většinu času trávil ve fotografové místnosti.
Dnes jsem nějak neměla náladu se do těch kluků pouštět. Ani nevím proč. Že by mě ta situace s Willem tak zneklidnila? To je přece blbost, říkala jsem si. Nesnáším ho stejně, jako ty jeho kamarády. Jsou divný a všichni Byersovi ještě víc. Naprosto, ale úplně pode mnou. To, co měli na sobě.. starý hadry. Ne, fakt mi ho líto nebylo. Tak proč jsem se chovala takhle? Vtom jsem uviděla Troye a Jamese, jak si to k nim štrádují. Zůstala jsem na svém místě, aby mě neviděli, jinak by chtěli, abych se k nim přidala. A pozorovala, co se bude dít.
Chvíli do sebe jen tak postrkovali a něco povídali, jako vždycky. Mike, Lucas a Dustin pak chtěli odejít, ale Troy do Mikea, ten upadl a celkem ošklivě dorazil bradou na nějaký kámen. Nevím, co se to se mnou dělo, ale v té chvíli jsem se odlepila od zdi a chtěla něco udělat. Jenže než jsem přišla na to, co bych vlastně udělala, tak jsem se zarazila. Co to se mnou sakra je? ptala jsem se sebe samotné. Proto jsem se raději otočila a šla pryč ze školy. Šla jsem okolo parkoviště a viděla dost nesourodou skupinku. Pitomec Steve Harrington se svými poskoky Tommym a tou jeho přitroublou holkou, pak tam byla Nicole, Jonathan Byers a Nancy Wheelerová, starší sestra Mikea.
Všichni stáli u auta Jonathana (ano, divila jsem se, že mají auto) a o něčem mluvili. Po nějaké chvíli se Tommy natáhl po Jonathanovi, sebral mu tašku a začal z ní vytahovat obrázky, které si začali všichni prohlížet. Vyústilo to v to, že Steve mu všechny obrázky roztrhal a pak mu rozbil foťák. Nevěděla jsem, co se stalo, ale bylo mi to jedno. Tohle se na naší škole dělo normálně a já toho byl součástí. Proto jsem dál pokračovala v cestě domů.
Asi kolem deváté večer, kdy už byla venku pořádně hustá tma, jsem se chystala do vany a mezitím co se mi napouštěla, jsem si řekla, že si uvařím i trochu čaje na dobrý spánek. Jenže to jsem ještě netušila, že mi do klidného spánku žádný čaj opravdu nepomůže. Uslyšela jsem houkat policejní sirény. A to se v našem malém městě nestávalo moc často. Vlastně vůbec. Sama jsem v tu chvíli nevěděla, proč mě to napadlo, asi jsem byla moc zvědavá, ale byla jsem sama doma a chtěla jsem toho využít, když se něco dělo. Rychle jsem stopnula konvici s vařící vodou, zastavila kohoutek u vany, obula si boty, bundu a vyběhla ven, směrem, odkud jsem slyšela sirény.
Ty lesy jsem znala jako své boty, hodně krát jsem se v nich procházela, když jsem se cítila mizerně, takže jsem se vůbec nebála jimi běžet ve tmě. Pomalu ale jistě jsem se přibližovala k místu, kde jsem slyšela sirény. Po chvíli jsem už i viděla blikající světla a poznala jsem to místo. Lom? Co všichni dělají u lomu? V létě jsme se tam chodili všichni koupat, bylo tam fakt hezky. Ale teď? A v tuhle hodinu? Policajti? Samozřejmě mě to nejhorší napadlo hned, ale nějak jsem nemohla uvěřit tomu, že by se tu něco takového dělo.
Snažila jsem se dostat co nejblíže, abych toho co nejvíc viděla, ale abych zároveň zůstala schovaná mezi stromy. A vtom jsem ji uviděla poprvé. Můj první dojem byl nepochopení. Ale fakt velké. Za sanitkou se krčila naše známá trojka a ještě s někým. S někým, kdo měl vyholenou hlavu. Podle rysů v obličeji jsem poznala, že to je děvče. Ale proč měla vyholenou hlavu? A kdo to byl? Nikdy jsem ji ve škole neviděla. Měla snad rakovinu? Nechápala jsem to. Ale to, co přišlo pak, jsem nechápala už vůbec.
Policisti spolu se záchranáři vytáhli něčí tělo z vody na břeh. Malé tělo. Dětské. Oči se mi rozšířily strachem a srdce se mi rozbušilo. Byl to Will.
ČTEŠ
Stranger Things (FF)
FanfictionMeghan Reganová je dívka, která má všechno, co si obyčejný člověk přeje: bydlí v přepychovém domě, má bohaté rodiče, značkové oblečení, ve škole je oblíbená. Avšak stále tu je něco, kvůli čemu nemůže v noci spát - neví, kam vlastně patří. Najde Re...