V černém se na svatbu nechodí.
Přišel jsem si, jako bych ji vlastně vůbec neznal. Teď ji už ani nepoznám.
Pořád mi nedocházelo, co se vlastně děje. Proč mi to nikdo neřekl a proč se vlastně nikdo nechová, že by byl překvapený. To se snad neřeklo jenom mně? To jsem tomu nemohl zabránit? Jakkoli?
Diagnostikovali mi HIV. Nejsem si jistý, jestli jsem to přenesl potom na ni, nebo se to vyvinulo u ní a přeneslo se to na mě. Naštvaný za to jsem ale jenom v jednom z případů. Jestli jí to průběh rakoviny urychlilo.
Mohla tu být třeba o měsíc dýl. Třeba jsem tomu vážně zabránit mohl. Nebo jsem s ní mohl dělat častěji věci co sama ona chtěla. Třeba by jí to za to ten život pak stál.
Už jsem začínal všechno chápat. Všechno mi do sebe krásně zapadlo. Jako když najdete ten chybějící dílek puzzle.
Proč za ní jela sanitka. Chtěla se zabít.
Proč mi sliby na naši budoucnost vždy jen odkývala. Protože žádná nebyla. A ona to sama věděla.
Nevím, jak jsem to na ní nedokázal poznat. To mě vážně chtěla trápit až takhle na konci? Až tady nebude?
Bylo jí to jedno, jak mi pak bude. Že si můžeme naslibovat nemožné a teď tady s těma slibama jen stojím. Ale nemůžu je splnit.
Snad se teda tam nahoře nezlobíš, že je všechny poruším. Protože jinak to v životě dál nepujde. A zároveň k ní chovám velký vztek.
Tohle je věc, o které bych vědět měl. Že máš rakovinu slinivky břišní. Že ti zbývalo jen půl roku. Že tady vážně navždy pro sebe nebudem, jako jsi říkala.
Tak tady teď stojím, Nelo. Snad jsi šťastná. Snad je to teď to, co jsi chtěla.
V ruce mám pár růží. Koukám se do nebe a nechávám na sebe pršet.
A taky nechávám zmoknout obálku s pár slibama, které ti ještě složím. A potom je nechám s tebou pohřbít.
Slibuju, že na tebe nezapomenu.
Slibuju, že se v životě nezastavím a budu v něm pokračovat dál.
Slibuju, že o tobě budu mluvit jen v dobrém.
Slibuju, že pořád budu jíst ty dobroty, který máš ráda.
Slibuju, že naše společné fotky nevyhodím.
Slibuju, že to, co jsem ti koupil, si nechám a nikomu jinému nedám.
Slibuju, že mi v srdci pořád zůstaneš, jako moje Maličká.
————
Tak tohle bude konec. Omlouvám se, že fanfikce není nějak dlouhá, ale neměla jsem tolik nápadů jako zezačátku a prostě mě po čase přestala bavit, ale dopsat jsem ji chtěla.
Určitě se podívejte na moji další tvorbu a mějte se hezky. <3
ČTEŠ
Maličká / Yzomandias
Fanfiction,,Ty seš ale maličká..." / Příběh o Nele, která poznala svět dospělých o trochu dřív, než by bylo zdrávo. Drogy, sex, alkohol a velký peníze, o tomhle měla přehled už v patnácti letech. Na to, jak byla malá, s ní jako s malou Jakub nezacházel.
