Maličká / Yzomandias

slova jakuba

,,Jsem rád že ti ta radioterapie pomáhá, dneska přišly výsledky z onkologie, prý se to lepší," usmál se na mě Radek a podal mi papíry a jen jsem přikývla. Zas tolik se v tom nevyznám, beru to jako samozřejmost, jen vím že se o tom zatím nesmí nikde mluvit.

,,A jak ses tady v noci měla? Nebála ses?" zeptal se po chvilce a sedl si ke mně na gauč. Nebyla jsem tady v noci...

,,Ne nebála, a fajn," zalhala jsem.

,,Tys toho asi moc nesnědla že? V ledničce se ani nic nehnulo."

Nevěděla jsem že ty detaily kontroluješ až tak. Trochu jsem se bála, aby nic nepoznal. Dostala bych pak hodně vynadáno.

,,Jo a brácho, zítra pujdu po škole ke kamarádce, ano? Aby ses o mě pak nebál."

,,Jasně. Ke které?" zeptal se a já zamrzla. Eh..

,,Ke Katce, víš ne, maj doma nové morče tak mi ho chce ukázat," špitla jsem. Pravda byla taková, že mě Jakub pozval k sobě na oběd, popovídat si, to jsme moc nestihli včera, když jsem byla skoro celou dobu zhulená. Za to bys mě taky zabil...

,,Jo, tak fajn, ale nezapomeň že v úterý jdeme k doktorovi, tak si nic nedomlouvej, jasný?"

Jak mě to tam strašně nebaví. Je to každý úterý. Pořád dokolečka. A furt ani nerozumím tomu, co se mnou pořádně je. Všichni dospělí se mnou mluví jak s úplným děckem. Nechcou mi nic vysvětlovat, rozebírat dospělácký témata.

Jenom Jakub ke mně byl vždycky upřímnej a mluvil narovinu.

,,A co budeš dneska dělat?" zašeptala jsem a hrála si s tkaničkou u svojí mikiny.

,,No, to jsem se tě chtěl zeptat, jedu do studia a Jakub se ptal, jestli přijedeš se mnou, tak se musím domluvit s tebou prvně."

Docela jsem se styděla po včerejšku. Ptal se mě, jestli se mu ukážu jenom v podprsence, sahal mi na zadek... a teď mě chce jenom vidět? Nebude se ptát znovu?

Viděla jsem ho bez trička včera. Chtěl si sundat i kalhoty, ale nechápala jsem moc proč. Horko mu bejt nemohlo. A já nechtěla vidět všechno. On jo.

Poprvý jsem spala s někým tak natěsno v posteli. A cítila jsem se úplně normálně. Jenom mi říkal, že to Radek vědět nesmí. Že by nás dva nechápal, proč se to děje.

,,No, já nevím... tak počkej chvilku, jo? Půjdu se rozmyslet."

Vzala jsem si telefon a šla si sednout na záchod. Potřebuju se domluvit i s ním.

'Čau, ty chceš abych došla?'

'No byl bych dost rad kdyby jo, uz se mi styska po tobe'

'Ale to nebudeme dělat co včera ne?'

'Ne, jenom te chci videt, rozumis, bez travy a bez vseho, jenom se na tebe koukat'

Měla jsem dneska fakt zkleslou náladu kvůli té trávě. Hledala jsem si o tom něco, a prý je to normální absťák. Jenom jsem neměla chuť vylejzat.

'Já zůstanu doma, jo? Není mi nejlíp a chci se prospat'

'Jj, jasne, tak zitra po skole na tebe pockam'

Vylezla jsem ven a šla za Radkem. Rozmyslela jsem se.

,,Já zůstanu doma, ano? Není mi zrovna nejlíp a nechci vám tam kazit náladu," špitla jsem a vzala si ze stolu brambůrky. Kdyby to mamka viděla.

,,Jo, tak fajn, já pojedu rovnou, ať je mám už brzo z krku. Kdyby něco, napiš, zavolej, jo?" zvedl se a po chvilce už zmizel z bytu. A já měla hodně času jenom pro sebe.

V hlavě se mi pořád přehrával ten včerejšek. Určitě jsou momenty, co si ani moc nepamatuju, ale pár slov, co řekl, se mi zaryly do paměti.

Třeba to, že jsem maličká.
To jsem třeba nikdy neslyšela. Jen malá, nebo zdrobněliny mého jména. A vím, že to nebyla narážka na můj věk, ale na něco jiného.

Pak si pamatuju, kde měl ruce, přesně bych ty body na svém těle dokázala nakreslit. Nikdo na mě před ním takto nesahal. A vím že na sebe tak nesahají kamarádi.

A vysvětloval mi, co jednou budu dělat, až budu zamilovaná do kluka a on do mě. Už jsem to znala, věděla jsem že se bude šukat. Ale on mi to popsal způsoby, že jsem se na to těšila.

Říkal mi, že to je lepší jak droga. A že i on by si rád našel tu svoji drogu. A říkal mi, že jestli se k tomu v blízké době dostanu, že si mám dávat pozor na to, s kým to je. Že mám nechat rozhodnout srdce a ne duši. A ne svého bratra, protože ten neví, co je dobrý.

Slíbil mi, že se on postará o to, abych se měla co nejlíp, jen mu to musím dovolit. Neptal se mě přímo, jestli mu to dovoluju, byla to spíš informace do budoucna. A teď mám čas rozmýšlet vůbec nad tím, jak to myslel. Zítra se zase uvidíme, někde o samotě.

On se sám chová úplně jinak. Mluví mnohem rozumněji a upřímně. Před klukama ze sebe dělá frajera. Uvnitř je hodnej.

A to jsem ho měla šanci poznat jenom jeden večer a pod vlivem. A i tak to bylo fajn a něco jsem si z toho odnesla.

'Už se mi stýská, kubo' napsala jsem mu po chvilce.

'Mne taky bobiku, pockej do zitra a uzijes si jak nikdy'

Jak si užiju?

'Myslim to tak, ze si udelame dobrou zabavu a tak, zadny dvojsmysly nehledej, na ty mame cas'

Máme čas?

Pořád jsem se ale nenaučila ten váš slang, kterým se bavíte.

Co jsem ale pochytila je to, že prcat a mrdat jsou hlavními slovesy vašich konverzací.

-
Krapet kratší konverzace, ale podle mě i tak docela záživná. Doufám že vás baví, budu se snažit vydávat častěji, ale je to jenom omíjení slibů pořád dokola. Když nálada není, tak prostě není.
I tak doufám, že se budete těšit na další kapitolu.
Zatím!