Maličká / Yzomandias

chat

Byla skoro půlnoc a zítra byl pátek. Každý pátek chodíme s Radkem na noc do studia za klukama.

Tam jsme celej zbytek týdne nebyli, takže jsem si celou dobu jenom s Jakubem psala. Asi bych se styděla ho i po té konverzaci u něj vidět. Díky bohu to ten den dál nepokračovalo.

Od toho momentu jsem ale začala přemýšlet nad trochu jinýma věcma. Nad tím vším okolo Jakuba, okolo sexu. Prostě mi to vnukl do hlavy. A já na to nemohla přestat myslet.

Jako, jaký by to bylo. Jaký by to bylo s ním. A jestli je to vůbec správně.

Psala jsem si s Jakubem už v kuse asi tři hodiny. I Radek se ptal, co na tom telefonu dělám.

'Ses sama?' napsal jen tak. Už odbila půlnoc.

'Jo jsem, proč?'

'Strc si ruku do kalhotek... jenom tak, pro me, jako bych to delal ja, jo?;)'

Byla jsem z toho nesvá. Ale chtěla jsem to zkusit, lákalo mě tohle dopisování si.

Ani jsem to dělat nemusela, neuvidí co za obrazovkou dělám.

Rukou jsem si sjela mezi nohy.

Byl to zvláštní pocit, mít tam ruku na povel. Ale nucený to nebylo.

'Mas ji tam?'

'Jo mám'

'Tak tedka se tou rukou hlad a mysli na me, jasny? A delej to dokud ti nenapisu at prestanes'

Na chvilku jsem položila telefon na postel a dělala co chtěl. Přemýšlela jsem nad tím, nad svým tělem, jak to vlastně funguje a jak to má cítit. Tyhle věci jsou většinou příjemný, proč to ale všechno napoprvé bolí?

Kdyby sem teď došel Radek.. asi by se divil co dělám. Měla jsem i trochu odhrnutou deku.

'Jaky ti to je? Uz muzes prestat'

'No, bylo to docela příjemný...'

'A ted si vem kdybych to delal ja. Jenom to, nic vic, jen bych te tam hladil a hezky se te dotykal'

'Tak by to bylo hezký'

Hrozně jsem se červenala. Nikdo se mnou takto předtím nemluvil.

'Strc si tam prst. Co nejdal to pujde, dokud te to nezacne bolet'

Tak jsem to zkusila. Měla jsem tam mokro, lepkalo to. A ten prst ani tolik nebolel, jen jsem tam rukou nikdy moc nesahala.

'Nooo' napsala jsem po chvilce objevování.

'Tak jaka, boli te to hodne, nebo treba vubec?'

'Trošku to zaštípalo, ale nebolí to'

'Super, to je dobry znameni. A povez, mas na ruce ted tu vodicku?'

'No mám, chtěla bych si to jít umýt'

'Tak priste az budem spolu, tak to umyvat chodit nemusis, protoze to z tebe sliznu sam, ano?'

Znechutila jsem se nad tou myšlenkou.

'No ale to je nechutný a nehygienický, ne?'

'Prave ze vubec. A jeste si to oba uzijem, ne kazdej chlap to ma rad. Ale kdyz jo, tak je to spravnej chlap a ja ten spravnej jsem'

Je ten správnej? Asi jo, ale jak na co.

'No tak jo.. uvidí se, musíme si ale dávat pozor na to, aby to nezjistil Radek, ke komu chodím a co děláme'

'Hele prdelko i kdyby, ja to s nim vyresim, nedelame nic spatnyho, dela to vetsina holek v tvym veku. U nas je to trochu jiny, protoze me lidi dost zna, vis?'

'Jo tak jo, já ti v tomto věřím'

A nedělám špatně? No snad ne, ty jsi tady ten dospělej, který všemu rozumí.

'Tak a povez mi, jak moc ses mokra tam dole?'

'No, asi hodně, řekla bych'

'Jo a vis k cemu to slouzi?'

'Ne moc ne'

'To je k tomu, aby te nebolelo, kdybychom spolu neco meli, takze cim vic ses tam mokra, tim min to bude bolet pak, vis'

Podle situace bych to hodnotila tak, že to bolet vůbec nebude.

'Tak jo kocko, ja se umyju a pujdu spat, tak bez taky na kute. A tes se na zitrek. To se uvidime;)'

Asi jsem se víc zítřka obávala, než se na něj těšila. Nevěděla jsem ani, co mě čeká. Bála jsem se že by něco omylem prozradil klukům a pak bych měla problém.

Ale on takový není, ne?

Odložila jsem telefon a taky se běžela narychlo umýt.

Hlavou mi vrtalo, proč tohle vůbec začalo. Když jsem o tomto říkala nejlepší kamarádce, řekla mi, že je to divný, že se to normálně neděje. Prý jsem na něj až moc mladá, měl by potom problém, kdyby to bylo dlouhodobě.

Ale Jakub to dlouhodobě myslí, žejo?

Dala jsem si dokonce naši fotku na tapetu. Máme spolu docela dost fotek. Poslední dobou si mě Radek hodně fotí, a to při jakékoli příležitosti. Někdy mě to otravuje, ale vysvětlil mi to tak, že chce jenom dělat vzpomínky, protože jeho jako malého moc nefotili.

Radek už odmala zastupuje roli rodičů. Oni mě vychovávali dokud se o mě nemohl starat Radek. A do bylo tak do osmi let, potom mě do školy vodil a vyzvedával on.

On si teda nestěžoval, ale z jeho slov jsem slýchala, že se mnou tak často být nechce.

Bylo to komplikovaný. A ještě bude.

Ještě teď se mnou chodí k doktorům, protože má práci, která ho neomezuje. Měla by tam se mnou chodit mamka.

Došla jsem ještě před spaním za Radkem. Sice jsem se cítila divně po psaní si s Jakubem, i tak jsem potřebovala pomazlení na dobrou noc.

Ještě do teď někdy spím s ním v pokoji, protože nechci být sama. A já vím, že ho to dost otravuje, ale nedokáže se na mě zlobit.

Taky, kdo by dokázal?